Unhošť - chrám sv.Petra a Pavla

Jednolodní orientovaný farní kostel s vysokou věží je nejstarší unhošťskou památkou a zároveň nejdominantnější stavbou Václavského náměstí. Hlavní vchod s pískovcovým portálem je umístěn na jižní straně svatostánku směrem k rynku. Před ním se rozkládá parčík s barokními sochami sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého, severně od něj stojí patrová fara, upravená v klasicistním stylu ve„století páry.“

Původní gotický kostel s presbytářem a částí dnešní chrámové lodi zde stával již před rokem 1250. LP 1329 jej král Jan Lucemburský daroval rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou, který byl jediným mužským řeholním řádem v Čechách, jenž založila žena – v tomto případě Anežka Přemyslovna... a stalo se tak roku 1233. Za husitského povstání křížovníci z Unhoště odešli a byli na faře vystřídaní kališnickými faráři, kteří zde setrvali až do bitvy na Bílé hoře. Za třicetileté války byl kostel vydrancován nejen Švédy, ale i císařskými vojsky. Oprava kostela uskutečněna až po válce, interiér lodi obohacen o nový malovaný strop a stěny ozdobeny znaky císařství, města a místních cechů. Zároveň obnovena katolická duchovní správa a na faru se vrátili kněží z řádu křižovníků s červenou hvězdou. Posledními většími opravami prošel sakrální objekt mezi léty 1971 - 1972.

 

 

Původní chrám byl bez věže, ta k němu přistavěna až v roce 1657. Dosahuje výše 42.5 m, má čtyři patra a nahoře je ukončena cibulovitou bání pokrytou šindelem a nad ní měděnou lucernou s pozlacenou makovicí a křížem. V přízemí věže se nachází sakristie. Nahoře na věži byl v době vzniku zbudován ochoz se světničkou pro hlásného. Ten měl za úkol střežit město, hlásit případné požáry, pohyb vojsk či loupeživých band, kteroužto činnost zde vybraní maníci vykonávali až do druhé poloviny 19.století. Roku 1720 do věže uhodil blesk a způsobil požár báně. Po opravě vsadil na její vršek tesař Václav Šplíchal kříž s orlem.

První zvony byly pro válečné účely zabaveny v I.světové válce, další zrekvírovány v té následující a 6 nových zvonů do věže zvonice zavěšeno až mezi léty 1973 - 76. Po vysvěcení dostaly jména sv.Petr, sv.Pavel, sv.Anežka Česká, Panna Maria, sv.Josef a sv.František Xaverský. Všechny je postupně odlil zbraslavský mistr zvonař Rudolf Manoušek.

 

 

Na začátku 18. století (1715) prošel kostel barokní přestavbou, na níž dohlížel pražský stavební mistr Ferdinand Fortini. Chrám byl prodloužen o kůr a západní barokní štít, kněžiště znovu sklenuto a na střeše lodi vyrostla nová věžička sanktusníku. Věž zvonice zpevněna opěráky a presbytář s lodí výškově sjednoceny. Na konci 19.století provedeny další úpravy kněžiště.

Nynější hlavní oltář je z roku 1892, novorenesanční a pochází z dílny sychrovského řezbáře Petra Buška. Ve stejném roce dokončen i velký obraz sv.Petra a Pavla jej zdobící, jehož autorem se stal pražský malíř Emanuel Dítě.

Kazatelna, křtitelnice a varhany byly zrobeny v polovině 18.století. Na hodnotnou křtitelnici byl jako materiál použit červený pískovec a barokní kazatelna byla přizdobena andílky ze zrušených oltářů. Hudební klávesový nástroj zhotovil pražský varhaník Jan Ferdinand Schwabel. Obrazy křížové cesty namaloval Karel Stráník a kostelní lavice pocházejí z 19.století. V dlažbě chrámové lodi se nachází vchod do krypty a čtyři náhrobní kameny.