Loading...
Impozantní radniční budova patří k nejvýznamnějším, nejnápadnějším a nejkrásnějším architektonickým památkám německého města Ulm. Její nejstarší část přitom byla v roce 1370 postavena jako „nový obchodní dům s látkami a oděvy“ (Gewandhaus), který byl za radnici poprvé označen roku 1419. Na první pohled jistě zaujmou nástěnné malby a bohatě zdobený, raně renesanční orloj (astrologické hodiny), který sem byl instalován kolem roku 1520. Je ale tvořen díly ze tří různých období, ty nejstarší snad vznikly již ve 14. století.
Pro turisty z České republiky je zajímavé zpodobnění některých významných postav našich dějin na fasádě ulmské radnice (císař Zikmund), pro všechny pak důležité nepříliš radostné sdělení, že se v současné době už o příliš původní stavbu nejedná. Například honosné nástěnné malby na fasádě radnice, které byly postupně rozšířeny na celou budovu a představují mj. ctností a neřestí, pocházejí z roku 1900. Tehdy restaurátoři víceméně nahradili původní provedení, z velké části téměř zničené povětrnostními vlivy. Také interiér byl většinově znovuvytvořen, a to díky tomu, že radnice v roce 1944 vyhořela. Nepoškozeno tehdy zůstalo jen celé přízemí a první patro jižního křídla.
Za velkou radniční atrakci je považována – na schodišti umístěná - replika legendárního létajícího stroje Krejčíka z Ulmu (Schneider von Ulm). Jedná se o německého vynálezce Albrechta Ludwiga Berblingera, který v roce 1810 sestrojil předchůdce závěsného kluzáku. A zajímavý je fakt, že v době vzniku „staré“ radnice, se její součástí stal také hrázděný Rothův dům. Ten byl dokonce kolem roku 1480 přestavěn a upraven na hlavní radniční budovu … která byla v roce 1900 zbořena a nahrazena jinou stavbou.
O tom, že radnice původně sloužila jako obchodní dům, jsme se již zmínili. Stalo se tak v roce 1370, kdy bylo přistavěno její dnešní východní křídlo. Součástí „obchoďáku“ se stala i 8 m vysoká hala, kde své výrobky prodávali řezníci. Od roku 1383 se budova označovala také jako Dolní soud. A nejpozději kolem roku 1395 zde vznikla Radní síň, ve které se scházela Městská rada.
V letech 1425 až 1434 pak bylo jižní průčelí vyzdobeno šesti skulpturami Mistra Hartmanna a východní průčelí nádherným Císařským oknem s pěti sochami Hanse Multschera. Najdeme zde kromě „běžných“ kurfiřtů i císaře Karla Velikého, kterého brzy doplnil také Zikmund, a to hned dvakrát - jako král uherský i král český. Jednotlivé historické postavy už zde však vidíme pouze jako kopie (originály jsou k vidění ve zdejším muzeu). Tato výměna proběhla v rámci renovace radnice v letech 1899 až 1905.
Na východní straně najdeme od roku 1473 také balkon, na který vystupoval císař nebo jeho zástupce, aby se mu mohli zástupci a občané Ulmu poklonit. Protože se odsud ale rovněž předčítaly rozsudky smrti, je označován nejčastěji jako Kazatelna Zvěstování. Balkon byl následně upravován v letech 1539 a 1604.
Ulmskou radnici najdeme na adrese Marktplatz 1 a minimálně do části jejího interiéru bychom se měli dostat od pondělí do čtvrtka v čase 8:00 až 18:00 hod. a v pátek od 8:00 do 14:00 hod.
Na závěr snad ještě pár rozšiřujících informací a „kuriozit“:
Je docela neobvyklé, že ona nejstarší část (Gewandhaus) byla podle různých informačních praménů střídavě sekcí východní, jihovýchodní i severní. Někde se např. píše, že koncem I. poloviny 16. století na radnici proběhly rozsáhlé rekonstrukční práce, při kterých bylo zbouráno severní křídlo zvané Gewandhaus a severní příčná budova se sloupovými arkádami byla kompletně renovována stavitelským mistrem Hansem Michelem. Z původní severní budovy zůstaly pouze sklepní klenby, které byly dlouhou dobu využívány jako vězení. Východní křídlo, které je oním Gewandhausem i podle informačních stránek města, prý tehdy dostalo dnešní podobu s filigránovými sloupy a terakotovým kládí a upravena byla i arkýřová věžička na jihovýchodním nároží.
Fasádní malbu severní a východní strany dokončil Martin Schaffner roku 1540 a ta je považována za největší cyklus nástěnných maleb ze 16. století v celém Německu. Východní část je věnována tématům jako Božská moudrost nebo Spravedlnost, ta severní pak římské a řecké mytologii. Orloj z roku 1520 byl v letech 1576 až 1578 opraven a zdokonalen. Ukazoval polohu nebeských těles, ale jeho mechanika byla zničena za II. světové války a poté nahrazena v roce 1952.
Další renovace zde proběhla v letech 1898 až 1905, Rothův dům tehdy nahradila nová budova a také orloj byl opraven. V rámci odstraňování škod II. světové války byly opraveny nástěnné malby, a to na konci 50. let i v roce 1973.
V roce 1913 byla na jihovýchodním nároží radnice umístěna pamětní deska astronomovi a matematikovi Johannesu Keplerovi. V malé radní síni se ve východním okně dochovaly patricijské a cechovní vitráže z roku 1600.
Dnes je stará ulmská radnice politickým centrem města, sídlem starosty i místem jednání zastupitelstva. Sídlí zde také matrika i další odbory městské správy. Kromě zmíněné repliky létajícího stroje můžeme v radniční budově vidět portrétní obrazy bývalých starostů (2. patro), dřevěný model centra Ulmu (1. p.) nebo kamennou sochu s nápisem „Ein Stein“, která připomíná zdejšího nejslavnějšího rodáka, tedy Alberta Einsteina.
Radniční orloj v Ulmu je se svými pěti pohyblivými prvky nejsložitějším mechanismem svého druhu v celém jižním Německu. Je zajímavé, že dodnes je zcela pochopitelná funkce pouze u hodinové ručičky ukazující na římské číslice vnějšího ciferníku. Podstatou těchto astrologických hodin je však snaha vytvořit představu člověka stojícího uprostřed vesmíru a pozorujícího Slunce, Měsíc a hvězdy pohybují se ve směru hodinových ručiček kolem něj.
Závěrečné PS: Vzhledem k tomu, že v Ulmu byl autor článku v sobotu, nejsou součástí fotogalerie interiérové snímky radniční budovy.