Uherské Hradiště - návštěva Reduty

Roku 1654 začali jezuité na jihozápadní straně hlavního městského rynku s výstavbou barokního komplexu budov spolu s kostelem sv.Františka Xaverského. Dnešní Redutu tvoří trakt přiléhající k severní straně chrámu. Tehdejší budova gymnázia s divadelním sálem dokončena 1729 a skládala se ze čtyř patrových křídel obklopujících rozlehlý dvůr, který byl hmotou kostela rozpůlen na dvě části. Fasády směřující na dnešní Masakovo náměstí byly členěny pilastry. Po zrušení jezuitského řádu získalo objekt město.

I nadále sloužil školním účelům a od začátku I.světové války zde byly umístěny sbírky nově založeného Slováckého muzea. Po roce 1919 se objekt stal rovněž sídlem městské knihovny a mezi léty 1940 až 1948 tu byl uložen archív města. Gymnaziální sál prošel přestavbou na „Redutu“ a tyto prostory začaly sloužit společenským a kulturním akcím. Od třicátých let minulého století se zde promítaly filmy a do roku 1959 byla Reduta i zázemím Slováckého divadla. Objekt sice byl intenzivně využíván, ale neudržován, což město napravilo rozsáhlou renovací až po sametu. Ta začala LP 1995, ale kvůli ničivým povodním o dva roky později se opravy protáhly až do roku 2001. Kulturní památka dnes opět slouží kulturnímu a společenskému životu, vzdělávání i osvětě a nádvoří zkrášlila kašna z dílny slovutného velehradského mistra sochaře Otmara Olivy.

 

 

V Redutě je umístěna také stálá expozice dějin města, která návštěvníky seznámí s více jak 750 let trvající historií Uherského Hradiště. Na chodbách v přízemí objektu je na stěnách umístěno množství informačních panelů s historickými fotografiemi, ale hlavní část expozice se nachází v uzamčeném oddělení a o prohlídku je nutno v kanceláři požádat. Koná se s průvodcem a je zdarma. Při mé návštěvě Reduty s maminkou mé ženy nám výstavu ukázal a dotazy zodpověděl sympatický mladý muž (ještě študák, který tu o víkendech brigádničil), jemuž historie zjevně učarovala.

 

Expozice je rozdělena do tří tématických okruhů:

 

První se zabývá středověkem, kdy se Uherské Hradiště stalo královským městem. V půli 13.století je založil Přemysl Otakar II., který chtěl tímto sídlem zabezpečit blízkou zemskou hranici a posílit královskou moc. Prvními osadníky se stali obyvatelé blízkých trhových vsí – klášterního Veligradu (Staré Město) a královských Kunovic a těm byly darovány pozemky a přiznány městská práva. Až do konce středověku byl hlavním strážcem pořádku městský rychtář. Užíváno bylo i hrdelní právo a ve výstavce je možno si prohlédnout repliky katovských mečů a mučících zařízení.

 

Tady jsme měli možnost zhlédnout fantastické několikaminutové video, které nás virtuálně přeneslo do roku 1670, kdy ve městě stálo 180 domů, v nichž žilo 1500 lidí. Kromě „procházky“ středověkými ulicemi zaujalo hlavně náměstí, v jehož středu se tehdy tyčil gotický trojlodní chrám s vysokánskou věží, zasvěcený sv.Jiří. Před jeho zbouráním v roce 1785 tu nějaký čas na rynku stály chrámy hned dva – tím druhým byl barokní kostel sv.Františka Xaverského, který jej po demolici nahradil.

Další část expozice pojednává o vývoji městské pečeti a znaku. Uherské Hradiště tehdy bylo centrem řemesel a obchodu a od 14.století se řemeslníci sdružovali do cechů. K vidění tu jsou cechovní podstavníky, konvice a poháry a řemeslní výrobky.

 

 

Druhý tématický celek nás seznámil s Uherským Hradištěm jakožto pevností na řece Moravě a je to v podstatě vojenská historie města. Je zde prezentován vývoj středověké a později barokní pevnosti a je možno si prohlédnout některé chladné a palné zbraně. Zvláště zajímavým exponátem je hákovnice.

 

Třetí část pojednává o městě jako metropoli Slovácka. Novodobější historie sídla nám poskytla informace o tom, jak se Uherské Hradiště zbavilo hradeb a posléze se stalo správním, soudním, obchodním a kulturním centrem celého regionu.