Tršice

Městečko Tršice, středisko moravského chmelařství, které zde založil Hynek Floryka(1834-1921), je 15 km jv od Olomouce. Do Tršic se dostanete po silnici z Olomouce na Lipník nad Bečvou, na které po projetí Přáslavic se dostanete do Kocourovce,kde na jeho konci odbočíte vpravo a přes Doloplazy dojedete do Tršic, kde hned na příjezdu do městečka uvidíte před sebou zámek. 1,5 km východně od Tršic je Zákřov, místní část Tršic, kde je u dřevěné zvoničky pomník devatenácti umučeným, kteří byli za pomoc partyzánům v lesní boudě u Kyjanice zaživa upáleni.

První zpráva o Tršicích, která byla rozdělena mezi několik majitelů, je již z r.1251, kdy se připomíná vladyka Perchtold z Tršic. V r. 1282 se připomíná Oneš z Tršic a v letech 1359 Hereš, 1363 Liban a Zdeněk, 1373 Nahrad z Tršic. Na díle v Tršicích byl v r.1376 Valentín z Přestavlk. Na jiném díle seděl v r.1399 Unka, syn Viknana z Tršic. Tvrz je zapsána v olomouckých zemských deskách v r.1377.Po smrti Unka z Tršic připadl statek markraběti Joštovi, který jej prodal v r. 1405 Lackovi z Kravař a ten již v r.1407 bratrům Václavu Rúsovi a Hanuškovi z Doloplaz. Ti vložili r.1437 zboží Mladotovi z Prusínovic. R.1460 v Tršicích seděla po Mladotovi z Prusínovic Anežka z Rokytnice, která pohnala Jana Tunkla z Brníčka, že „služebníci otce jeho vešli v noci na její tvrz v Tršicích a pobrali ji stříbro, pásy stříbrné i sukně“. V r.1465 držel ves a tvrz v Tršicích , vladyka Bohuslav z Kokor. Vladykové z Kokor pak prodali r.1501 tršické zboží ves a tvrz v Tršicích, Zákřov, pustou ves Otěhřiby a Bělou Hynkovi z Vranovic. Přestavbami získala tvrz větší obranyschopnost a již v r.1514 při prodeji Janem z Kunovic Jetřichovi z Prusínovic a na Potštátě byla uváděna jako hrad. Někdy před r.1532 ji Jiří Žabka z Limberka přestavěl na renesanční zámek a v r.1532 prodal i s příslušenstvím Žibřídovi z Bobolusk. Jeho syn Nikodém postoupil tršické zboží v r.1568 olomouckému biskupovi Vilému Prusínovskému z Víckova. Krátce na to vyměnil biskup tršické zboží s olomouckou kapitulou za zboží na Vyškovsku a zůstal u ní až do r. 1948. Zámek v r.1830 vyhořel a záhy byl přestavěn do dnešní podoby. Dnes slouží správním potřebám obce.