trempská osada Stříbrná pavučina Žulový vrch - diskuse

kdysi dávno na kempu Stříbrné Pavučiny

Lesem prosvítá - Září ohně rozvitá Stříbrná pavučina - z Měsíčních je uvitá Paprsků - jež cudně zahalí svou tvář do rosy půlnoční Z přivřených očí - ta zář se v nich odráží Já chtěl bych vyčíst - to co vyčet ve tváři Romeo té své Julii Romeo než vzal si ji Na loži - prostřeném z prvních jarních květů Vítr rozehrál tu harfu nitek stříbrných Sám pavoučí král spouštěl z ní svůj tichý smích Pavoučí - Co vítr pokouší Ze stříbra když oběť propouští Návdavkem přidává jí pár kapek ranní rosy Pak přivábí tě pavoučí síť jemně tkaná Sám přemýšlíš že nejradši bys dožil rána Pod baldachýnem spadlých hvězd Sám jsem jich napočítal šest V stříbrné pavučině ranní svit svůj odráží