Třebušín a Kalich

Obec Třebušín, nad níž se vypíná vrch Kalich, je dnes úhlednou obcí, obklopenou krásnou přírodou. Nalézá se v litoměřickém okrese a má asi 500 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1169. Ves byla majetkem vladyky Hroznaty. Ten obec roku 1188 daroval maltézským rytířům. Později Třebušín náležel ke komendě křížovníků v Býčkovicích. Křížovníci založili na Kalichu dřevěnou tvrz. Když v roce 1421 Pražané se Žižkou dobyli Jaroměř a okolní města, oddělil se Žižka od nich a táhl na Litoměřice a protože řád křížovníků byl mocnou oporou Zikmunda, dobyl Žižka jejich tvrz nad Třebušínem a dal zde vystavět kamenný hrad. Hrad i kopec pak nazval Kalichem. Od té doby se psal Jan Žižka z Trocnova a Kalicha. Po Žižkově smrti roku 1424 hrad připadl jeho bratrovi Jaroslavovi. V roce 1437 byl hrad obléhán vojsky Zikmunda Lucemburského a následně i dobyt. Nejdříve měl být zbořen, ale k tomu nedošlo a tak během 15. století se na něm vystřídalo několik majitelů. Poslední zmínka o hradu pochází z roku 1470, od té doby chátral. V 19. století byly podniknuty neúspěšné pokusy památku oživit. Zřícenina je v současnosti kulturní památka, dochoval se zbytek brány a strážní věže, zdi budov a sklep s valenou klenbou.

Zalesněný čedičový vrch Kalich se zříceninou Žižkova hradu je 535 metrů vysoký.

V obci stojí barokní kostel svatého Mikuláše od Octavia Broggia. Ten zde vybudoval jednolodní kostel s výraznými bočními kaplemi a užšími emporami po obou bocích. Původní gotický kostel byl během husitských válek silně poničen. Stejně tak i při švédském vpádu v roce 1634 byly ves i kostel silně poškozeny. A tak byl v letech 1709 až 1725 postaven kostel nový. Kostel svému účelu sloužil až do roku 1945. Když pak došlo k odsunu původního německy mluvícího obyvatelstva, počet návštěvníků bohoslužeb se rapidně snížil a kostel začal chátrat. K výrazné opravě došlo až v letech 1992–2003. A to za vydatné finanční pomoci vysídlených obyvatel a jejich potomků. Část vybavení pochází z předchozího kostela. Hlavní oltář je barokní a oltářní obraz v členitém rámu se zlacenými řezanými pentlemi z roku 1721 je od J. Ongerse. Boční oltář Nejsvětější Trojice s rokokovými vázami a zlacenými doplňky, který se nachází v severní kapli, pochází z 2. čtvrtiny 18. století. Boční sloupový, v černozlatém stylu, raně barokní oltář sv. Josefa, který se nachází v jižní kapli, pochází z roku 1672. Kazatelna s rokajovými řezbami pochází z 3. čtvrtiny 18. století. Kamenná křtitelnice mušlovitého tvaru je z 18. století. Barokní obraz sv. Vavřince, který je v presbytáři, je z roku 1728. Na pilířích se nachází šest barokních sošek z 18. století: sv. Anna, Pieta, sv. Jan Nepomucký, sv. Kateřina, sv. Barbora a sv. Václav. Období chátrání v rozmezí let 1946-1991 přečkala i většina vnitřního vybavení. Kostel svatého Mikuláše je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Nad kostelem je pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého datovaná letopočtem 1747. Budova vedle stojící zděné patrové fary pochází z roku 1713. V 19. století byla fara přestavěna.

Sloup s křížem na návsi pochází z r. 1726.

Za zmínku stojí i barokní zámek, který nechal přestavět z renesanční tvrze František Karel Kressl z Kvaltenberka v roce 1710. Autorem přestavby byl opět litoměřický stavitel Octavio Broggio. V přízemí jsou lunetové a křížové klenby s hřebínky, které se zachovaly, v patře obytné místnosti zdobené štukou a nástěnnými malbami. V roce 1945 se zámek stal majetkem státu. Byl přestavěn, takže se zachovali jen zbytky štuk na stropě jedné místnosti v prvním patře. Až do roku 1991 v něm byla základní škola. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako hotel.