Třebíč a UNESCO – Zadní synagoga a muzeum

Třebíč, to je unikátní soubor více jak sta dochovaných domů, dvou synagog, budovy židovské radnice, židovského muzea, objektu chudobince, nemocnice rabinátu nebo dvou škol.

Židovská čtvrť je volně přístupná a myslím, že kdo zavítá do Třebíče, neměl váhat s procházkou po dlažbě z říčních valounů v křivolakých uličkách. Co domek, to zajímavá fasáda nebo přímo různý stavební sloh. Miniaturní náměstí, zajímavé průchody mezi domy, malé dvorky, je pořád na co koukat. Ono se také jedná o jedinou takto kompletně dochovanou židovskou čtvrť v Evropě a jedinou židovskou památkou Unesco mimo území Izraele.

První zmínka z Třebíče o židovském osídlení pochází pravděpodobně z přelomu 14. a 15. století, ale Židé zde určitě žili již dříve. Jejich označení žlutým znamením je patrně poprvé doloženo roku 1551 podle královského nařízení Ferdinanda I. Mimo to byli Židé občas vyháněni ze svých domovů. A když chtěli zůstat, museli za všechno platit a to podstatně více než křesťané.

Největší příliv židovského obyvatelstva do Třebíče probíhal zhruba od druhé poloviny 17. století. V roce 1723 byl vydán zákon o tom, že musí židé žít povinně v ghettech. O rok později už měla židovská čtvrť v Třebíči devadesát pět domů, které měly dvě stě devět majitelů, a zdejší židovská obec byla jedna z nejpočetnějších na Moravě. Podmínky Židů se však v této době zhoršovaly a křesťané si vyměnili své domy s Židy bydlícími mimo čtvrť. Snad se i uvažovalo o výstavbě hradeb. První židovské ghetto bylo na světě. Vše ale bylo uměle plánováno a vymýšleno. Obyčejní lidé různých vyznání žili vedle sebe v Třebíči bez problémů. A díky tomu zde nejsou známy žádné pogromy na Židy.

V roce 1848 bylo vyhlášeno zrovnoprávnění židů s křesťany i dalšími náboženstvími. Židé, kterých zde bylo až 1200, se začali stěhovat za obchodem na náměstí nebo dokonce z Třebíče pryč. V židovské čtvrti se obyvatelstvo promíchalo a stala se z ní spíše dělnická kolonie. Před druhou světovou válkou jich zde zbylo necelých tři sto. Následovaly cesty do koncentračních táborů, ze kterých se vrátilo po válce pouhých deset osob.

Domy v židovské čtvrti si za dobu své existence „užily“ požáry i povodně, ale naštěstí přečkaly i socialistické plány na plošnou demolici a zůstaly do dnešních dnů, kdy se provádí postupné opravy.

Židovská čtvrť, která se nachází na původním historickém půdorysu, je spolu s Židovským hřbitovem a Bazilikou od roku 2003 zapsána na seznamu UNESCO. Při procházce čtvrtí nás zaujala Zadní synagoga z roku 1669, kde je mimo jiné k vidění zajímavý model židovského města z období před rokem 1850.

Zadní synagoga (Nová) se nachází na ulici Bahoslavově čp. 132/43. Synagoga pochází z roku 1669 a její nejdůležitější částí byla východní stěna, která směřuje k Izraeli, a kde se nacházela schránka s Tórou. Na stěnách synagogy si lze prohlížet ruční malby, biblické texty a citáty z Talmudu, které se dochovaly z let 1706 - 1707. Na stropě synagogy je zajímavá barokní štuková výzdoba. V roce 1837 přistavěli k objektu z jeho severní strany ženskou galerii.

Roku 1926 ztrácí synagoga svoje původní využití a je zde zřízeno skladiště Subakovy koželužny následně a po jejím zániku tady vzniká sklad podniku Zelenina Třebíč. Prostory jsou sice využívány, ale neudržovány. Synagoga chátrá. Kupodivu ještě před revolucí je započato s kompletní rekonstrukcí, která je dokončena roku 1997. Od této doby slouží Zadní synagoga jako výstavní i koncertní sál a na ženské galerii je umístěna stálá expozice Pražského židovského muzea.

V sousedním domě, ale hned vlastně za vstupem do synagogy je informační centrum. Dům Seligmanna Bauera byl postaven krátce před rokem 1798 Seligmannem Bauerem na tzv. Španělovském pozemku. Jeho důležitý význam spočívá v tom, že je přímo propojen s objektem vedlejší synagogy.

V přízemí lze navštívit vetešnictví, které připomíná jednu z charakteristických činností provozovanou židovským obyvatelstvem. V zadní části objektu je umístěna kuchyně, umožňující přípravu košer pokrmů.

Po schodiště se chodilo na západní ženskou galerii a majitelé domu byli trvale zavázáni udržovat ženám tento přístup volný. Dnes je v prvním patře ukázka typického bydlení a fungování domácnosti nepříliš majetné židovské rodiny v meziválečném období. V podkroví domu je přednáškový sálu.

Otevírácí dobu a výši vstupného i další informace lze zjistit na internetu: http://www.trebic.cz/unesco/zidovska-ctvrt-zadni-synagoga.asp?p1=9216

Židovská čtvrť byla společně s židovským hřbitovem zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 2003 jako jedna z nejzachovalejších židovských čtvrtí v Evropě.

*

Návštěvu Třebíče a okolí mohu pouze doporučit:

- úžasná bazilika: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-romansko-goticka-bazilika-sv-prokopa

- město nejenom židovské: https://www.turistika.cz/mista/trebic-mesto-nejenom-zidovske

- sousoší Cyrila a Metoděje: https://www.turistika.cz/mista/trebic-sousosi-svateho-cyrila-a-metodeje

- kostel Proměnění Páně: https://www.turistika.cz/mista/trebic-kostel-promeneni-pane

- městský park Hrádek: https://www.turistika.cz/mista/trebic-hradek-a-zricenina-stredoveke-basty

- Masarykova rozhledna: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-masarykova-rozhledna

- židovský hřbitov: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-zidovsky-hrbitov

- Přední synagoga: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-predni-synagoga

- židovská čtvrť: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-unesco-zidovska-ctvrt

- vyhlídková věž: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-mestska-vyhlidkova-vez-kostela-sv-martina-z-tours

- kostel sv. Martina: https://www.turistika.cz/mista/trebic-a-kostel-sv-martina-z-tours

- obec Brtnice a zajímavé mosty:https://www.turistika.cz/mista/moravske-ci-brtnicke-hradcany-a-zajimave-mosty

- příjemná kavárna v Třebíči: https://www.turistika.cz/rady/trebic-a-kavarna-a-cukrarna-za-peci

*

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/