Svojetín

kaple sv. Jana Nepomuckého (1713)

sloup sv. Rocha (1714)

památný dub letní

boží muka

tvrziště

Prvopočátek osídlení katastru obce sahá, dle archeologických nálezů do období neolitického a tedy do doby kamenné. Při datu první zmínky o vsi a tedy v roce 1250 je ves uváděna v majetcích plaského kláštera cisterciáků. V roce 1318 je ves držena Jencem a později Václavem Klečkou. Později se majitelem stal Kostel Všech svatých z Pražského hradu. Roku 1420 získali ves páni z Kačice od císaře Zikmunda a roku 1445 se ves stala součástí majetků Kolovratů, kteří jej připojili ke Krakovci. V roce 1553 získali část pozemků Polenští z Hořesedel a část Sekerkové z Bezděkova. Následně se zde velice rychle vystřídali Myškové ze Žlutic, Valdštejnové, Hřebečtí z Pibru, Schönfeldové a Šlovští za nichž byl připojen k Olešně. Odtud byl prodán v roce 1573 a opětovně začal rychlý sled střídajících se majitelů. Tak zde můžeme vystopovat Kolovraty, Cukry z Tamfeldu, Bechyně z Lažan, Nostice, Krakovské z Kolovrat, Vraždy z Kunvaldu, Valdštejny a Chotky za nichž došlo k opětovnému připojení Slavošova k Olešné, kde již setrval až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Nedaleko obce, v místech zvaných pomístně „Na Slováckém“ stávala původně tvrz a ves zvaná Slavošov. Ta je naposledy uváděna v roce 1421 a tedy v průběhu Křížové výpravy proti husitům. Zdejší památný dub letní dosáhl obvodu kmene v prsní výši 370 cm. Odhaduje se, že je stár 210 let. Boží muka se nacházejí cca 1 km severně od obce nedaleko stanice ČD Svojetín.