Svatojanský Újezd u Lázní Bělohrad

Tato obec se nachází na mírném návrší nedaleko Újezdského kopce (313,5 mn. m.) a sousedící úžlabiny, která se rozkládá v severojižním směru. Podle lidové tradice měly na její vznik velký vliv 4 zdejší studánky Obecní, Kamenec, Na rybníčkách a Na Straholci a první zmínku o ní nalezneme v misálu tamního kostela, kde se hovoří o tom, že 12. září 1352 byl posvěcen místní chrám Páně i s oltářem. Původně se měla tato osada nazývat jako Bořkův Újezd, a to podle Bořka z Poličan, jenž byl 2. září 1354 zmíněn jako podací pán zdejšího kostela a vlastník celé osady, o čemž hovoří i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, pův. význam a změny. Díl IV. S-Ž": "Svatojanský Újezd (lid. Oujezd, v Oujezdě), ves 7 km na jih od N. Paky: 1354 ad pres. Borzconis de Policzan ad E. in Vgezd et eius filialem in Nouauilla, ..exec. pleb. de Chotecz, LC. I, 19; 1402 Ugezd Borzkonis, LEr. VI, 270 č. 142 (v. ČČH. 40, 118: tamní fara byla v l. 1354-64 pod patronátem Bořků z Dohalic); 1556 v Oujezdě dv. popl. U sv. Jana, Sedl. z DZ. 12 E 10; 1603 na Oujezdě Svatojanském, VUSp. 1898 I, 23; 1790 Hft Neudorf oder Bielohrad: St. Johannes Augezd von 42 N. mit einer Kirche zu dem heil. Johanni Taufer, Schal. XVI, 138."

Po Bořkovi z Poličan se zde vystřídala řada majitelů. V roce 1396 zde byla zmíněna Sulka, vdova z Újezda, jež měla podle knihy nadací 7. července téhož roku darovat svůj pražský dům klášteru sv. Anny s podmínkou, že ten věnuje 2 kopy grošů pro kostel sv. Jana Křtitele na Újezdě a Sulku tam po její smrti rovněž pohřbí. V roce 1408 seděl na Újezdě Markuš z Újezda a poslední zmínka o Svatojanském Újezdě pochází z 20. dubna 1416, kdy Albert z Chotečka (čili z dnešní Chotče) zapsal místnímu kostelu 4 věrdunky pražských grošů, a to podle kšaftu lužanského faráře Václava, který byl nejspíše místním rodákem a někteří autoři se domnívají, že mohl být synem výše zmíněného Markuše. Poté mizí ves na dlouhou dobu ze všech listin a zmínek. V roce 1518 koupil jakýsi plat ve Svatojanském Újezdě od Václava a Bořka Šárovcových Václav Zahrádka z Černé a Madlena z Konecchlumě. Roku 1556 koupil Svatojanský Újezd Jiřík Kopidlanský z Kopidlna od své manželky Mandaleny z Černé a v roce 1581 ho prodal Jindřichu Kulovi z Chotče. Později se ves dostala do držení Jana Černína mladšího rytíře z Chudenic na Újezdě, o čemž nacházíme zprávy z let 1567-1572. Z toho můžeme dovodit, že tehdy byla ves rozdělena minimálně na 2 části s jiným majitelem. Koncem téhož století náležel Svatojanský Újezd Janu Hamzovi Bořkovi nejstaršímu ze Zábědovic, jenž tu měl dřevěnou tvrz. Měla se nacházet na místě pozdějšího statku čp. 47, panský pivovar ležel na místě stavení čp. 11 a panský dvůr bývá lokalizován na pozdější statky čp. 13-14. Následně zde seděl kolem roku 1611 Jiří starší Bernatický z Měchtic a v Újezdě Svatojanském. Po Bílé hoře připadla ves královské komoře a ta ji v roce 1623 prodala Albrechtu z Valdštejna, čímž nastálo připadla k hořickému panství. Podle jeho ubáře z let 1628 a 1632 bylo ve vsi 7 osedlých lidí s potahy, 9 zahradníků a 4 chalupníci. Z celé vsi bylo odváděno 10 kop a 17 grošů svatojiřského a tentýž obnos svatohavelského úroku. Zároveň zde byla zmíněna existence výsadní krčmy. Roku 1654 odprodal majitel hořického panství Petr hrabě Strozzi ves Vilému Lamboy z Desseneru, vlastníku bělohradského panství, pod nímž zůstal Svatojanský Újezd až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1813 byla založena zdejší škola. Předtím chodily děti do školy v Chotči. Prvním místním učitelem byl František Erban, jenž se narodil 14. července 1795 v Nové Pace a zemřel 4. dubna 1865 ve Svatojanském Újezdě. Vyučovalo se v chalupě čp. 21, ale oficiálně byla škola povolena zemským guberniem až roku 1823 a o rok později byl tamní učitel potvrzen královéhradeckou konsistoří. V letech 1826-1827 byla obecním nákladem ve výši 800 zlatých vybudována kamenná škola, jež nahradila předchozí dřevěný příbytek. Z roku 1836 je zmínka o jediném "rozkolníku vyznání helvetského", jinak zbytek obce náležel k římskokatolické církvi.

V roce 1849 se Svatojanský Újezd stal samostatnou politickou obcí. Prvním voleným starostou se stal dosavadní rychtář Jan Pour (viz https://www.svatojanskyujezd.cz/index.php?sekce=historie/star&mnu=41). Roku 1866 vyhořela škola, ale kvůli prusko-rakouské válce došlo k její obnově až v následujícím roce. 11. prosince 1875 vyhořelo hospodářství Františka Hrnčíře, jenž byl pojištěn na 1 080 zlatých, ale škody byly odhadnuty na 1 300 zlatých. Roku 1884 vznikla Hospodářsko-čtenářská beseda, jež se pustila rovněž do hraní divadla. 19. dubna 1885 sehrála např. představení "Výškovský žid". 26. června 1887 zadal Hraběcí Asseburgský patronátní úřad v Bělohradě stavbu zdejšího kostela. Tehdy však mělo jít o pouhou kapli, jejíž rozpočet byl spočten na 14 001 zlatých a 17 krejcarů, z čehož 5 515 zlatých a 92 krejcarů mělo být na stavební materiál a 6 032 zlatých a 34 krejcarů na řemeslnické práce. V roce 1894 bylo ke školní budově přistavěno patro. 5. června 1899 byl ustaven SDH. Jeho prvním starostou se stal Josef Pour. Roku 1900 měla obec 57 domů a 282 obyvatel. V roce 1903 vyhořela usedlost čp. 25 Josefa Pařízka a o 3 roky později usedlost čp. 12 Marie Petrové. 16. února 1909 zrušila c. k. okresní školní rada v Nové Pace usnesení místní školní rady o osvobození zdejších dětí od školního platu, a to na odvolání Heleny hraběnky Merweldtové. 7. června 1914 se v obci uskutečnil župní hasičský sjezd. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů.

Roku 1918 byla vysazena Lípa svobody. V roce 1923 došlo k elektrifikaci obce, o jejíž realizaci se zasloužilo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, Újezd Svatojánský, pp. Lázně Bělohrad, jehož stanovy byly přijaty 13. září 1922 a prvním předsedou se stal Josef Hrnčíř. 6. července 1924 byla uspořádána slavnost na paměť zahájení přídělového pozemkového řízení. Roku 1926 vyhořela usedlost čp. 35 Františka Slavíka a v roce 1929 hostinec Aloise Petra (více o zdejších požárech zde: https://www.svatojanskyujezd.cz/index.php?sekce=hasici/pozary&mnu=32). Roku 1926 byla zakoupena elektrická stříkačka od firmy „Bratři Sigmundové Olomouc Lutín“. 10. března 1927 se ustavili divadelní ochotníci místního republikánského dorostu (viz https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=geo&id=4308). 7. července 1929 se hrálo 1. divadlo v přírodě. V roce 1931 byla pořízena motorová benzínová stříkačka od firmy „Václav Stratílek Vysoké Mýto“. Za německé okupace nesla obec pojmenování Aujest St. Johann. Roku 1945 byla ustavena místní organizace KSČ. V září 1946 byla uzavřena zdejší škola, aby byla o rok později opětovně otevřena. V roce 1947 měla obec 59 domů a 208 občanů. Tehdy byla rovněž v hostinci Josefa Hrnčíře zřízena veřejná telefonní hovorna. 25. března 1949 došlo k zavedení místního rozhlasu. Téhož roku byla ustavena odbočka SČSP. Roku 1952 došlo ke zřízení venkovního oddělení VB a JZD. O rok později byl vyčištěn místní rybníček. 5. září 1955 shořely 4 hospodářské budovy. O 5 let později byla v akci Z postavena autobusová čekárna. V roce 1961 se Svatojanský Újezd stal součástí Mlázovic, od nichž se odtrhl k 24. listopadu 1990. Roku 1999 byla otevřena obecní knihovna. V roce 2007 obdržela obec svůj znak a vlajku. O rok později bylo zřízeno dětské hřiště a zázemí k odpočinku turistů. V roce 2012 byla prodloužena zdejší kanalizace z počátku 70. let 20. století. Roku 2014 došlo k rekonstrukci místní komunikace a k zateplení obecního úřadu a o rok později byla odbahněna požární nádrž. V roce 2019 byla zahájena etapovitá oprava místních komunikací.

Nejvýraznější zdejší pamětihodností je kostel sv. Jana Křtitele, který byl již v roce 1352 farním a v letech 1887-1888 byl opětovně postaven v neogotickém slohu. Dále jmenujme: sochu sv. Jana Křtitele z roku 1902 se sousední Lípou svobody z roku 1918, roubená stavení čp. 28 a 36 (na jeho záklopovém prknu nápis: "Léta Páně 1830 dne 7. Juli byl tento krunt s pomocí Boží vyzdvižen nákladem Franze Šulce. Mistr Jan Vondrák z Karlova."), zděné stavení čp. 7 a od roku 2004 památkově chráněný jasan ztepilý (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=12644), jenž byl zasazen 24. dubna 1879. Mnohé pamětihodné objekty již zanikly. Stavení čp. 2 s lomenicí z roku 1841 se nedochovalo dnešních dob stejně jako řada dalších místních roubenek. Z obce pocházel malíř a známý padělatel Antonín Šulc (7. března 1826 Svatojanský Újezd - 11. listopadu 1892 Kartouzy, viz https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jcpaka-muzeum-zlatka-falesna20091121.html), tamní školu navštěvoval spisovatel, hudebník a učitel Antonín Josef František Ulver a za zmínku rovněž stojí, že zde v letech 1956-1964 žil učitel a spisovatel Stanislav Rudolf, který se v roce 1997 stal čestným občanem této obce (viz https://www.svatojanskyujezd.cz/index.php?sekce=osobnosti/osobnosti&mnu=23). Výraznou postavou býval též rolník Josef Lámr, jenž býval pokladníkem Pastvinářského družstva v Lázních Bělohradě, členem představenstva Hospodářského družstva skladištního pro Lázně Bělohrad a okolí a členem ředitelství Okresní hospodářské záložny v Nové Pace.