Sudkov – Kazatelská stanice Českých bratří

Nebýt věže, kalicha, vlastně i nápisu, málokdo by v celkem obyčejné budově v Sudkově hledal sborovou modlitebnu Českých bratří. On taky ten neokázalý styl je až na výjimky znak většiny evangelických, tedy reformovaných církví.

Po roce 1918 se řada původních vyznavačů katolického směru křesťanství hlásilo k dříve ne tolik populárních (a státem podporovaných) církví. Přeci jen ti katolíci byli příliš vnímáni pro své spojení s padlým Rakousko-Uherskem i Habsburským domem.

A protože věřící potřebovali nějaké prostory pro vyznání nového kultu, vzniklo v období První republiky celkem dost nových kostelů nebo menších modliteben, kam spadá i stanice v Sudkově.

Z dnešního (možná i tehdejšího) pohledu je celkem zajímavé sledovat, jak se celá stavba uskutečnila. Samozřejmě všemu předcházelo povinné úřednické a schvalovací kolečko, které zas tak nevybočuje z obvyklých tradic, platných i dnes. V listopadu 1933 nabídli sudkovští manželé Kočí k odprodeji stavební pozemek se zahradou za 15 000 tehdejších Kč. V srpnu následujícího roku zdejší kazatel Černohorský podává v Praze na Synodní radě náčrtek budoucí stavby a žádost o finanční pomoc.

Na nějakou dobu vše usnulo, pohyb nastal až v roce 1936, sudkovský předseda sboru Appl žádá o podporu nejdřív v Plzni, poté v Hranicích. Německý stavitel ze Zábřeha vypracovává nový jednodušší návrh. V prosinci téhož roku je rozhodnuto, že sudkovský sbor musí nechat rozhodnutí na nadřízeném orgánu, tedy v Zábřeze. V únoru roku 1937 jsou konečně schváleny plány i rozpočet stavby. Neoficiální stavební přípravy jsou zahájeny 12.4.1937, oficiální základní kámen položen 17.5.1937, 29.8.1937 je modlitebna slavnostně otevřena. Projekt i stavbu řídil stavitel Berka, na stavbě se podílelo 22 dělníků, kteří většinou pracovali zadarmo, materiál přišel na 83 000,- Kč (prvorepublikových). Pracovalo se 112 dnů, při 8 hodinách tedy 896 hod.

A co tedy stavebníci vytvořili? Jde o celkem jednoduchou stavbu na obdélníkovém půdorysu. Střecha je sedlová s čelním štítem. Nad levou stranou vstupu je menší čtyřhranná věžička, na štítu je vyvedena konzola s kalichem a obloukovým nápisem Pravda vítězí, pod ním je určení stavby, tedy „Sbor českých bratří“.

Prostor vstupu je kryt přístřeškem s podporou čtyř válcových sloupů.

Vnější fasády jsou hladké bez ozdob, v současné době je použit obligátní břizolit. Vnitřní prostor je bez výraznějších ozdob. Asi nejvýraznější je oblouk presbytáře s rostlinným dekorem. Vnitřní fasády jsou hladké, na bočních stěnách členěné do obdélníkových polích červenou linkou. Plochý strop má střední část vyvedenou s přiznáním trámů a položených prken s drážkami. Nad vstupem je menší zpěvácká tribuna. Modlící se mají k dispozici 10 lavic ve dvou řadách po bocích modlitebny, kazatel má k dispozici menší stupínek, k hudebnímu doprovodu může posloužit harmonium, dnes je ale jednodušší nějaký keyboard. Osvětlení zabezpečuje 8 vysokých obdélníkových oken a několik menších.

V současné době se v Sudkově nekonají pravidelné bohoslužby, aby ale nezůstala „sborovna“ bez užitku, konají se občasné výstavy, leckdy spojené s nějakým koncertem a hudební produkcí.