Strážnická synagoga

Židovská komunita město obývala již v půli 15.století. Zabývala se svými tradičními řemesly a zaměstnáními a měla dovoleno i pěstovat víno. V polovině sedmnáctého století jim tehdejší pán strážnického panství hrabě František Magnis věnoval část zámeckého parku rozkládající se u židovské čtvrti, aby si zde mohli zbudovat hřbitov.

Na okraji tohoto pozemku stávala původní stará synagoga, která ale vyhořela. Roku 1804 vznikla přestavbou bývalého panského skladiště synagoga nová. Roku 1870 její klasicistní budovu upravil stavitel Leopold Slovák v novorománském duchu. Tato synagoga je na Moravě jediná, která je obklopená hřbitovem. V její blízkosti se do dnešních časů zachovala i tradiční rituální lázeň „mikve.“

V pozdější době počet Židů ve Strážnici stále klesal a s příchodem druhé světové války místní židovská obec zanikla. Bohoslužby se v synagoze sloužily do roku 1941.

(Ve Strážnici prý předtím pobýval také slavný rabín Rabi Šabtaj ben Meir, ha – Koben, ukrývající se tu po útěku z polského Lublinu před pogromem na Židy.)

 

Po odchodu Židů německý oddíl SA synagogu poničil: vnitřní vybavení jím bylo demolováno anebo rozkradeno, okna vymlácena a později zbouráno celé ženské oddělení. Po válce synagogu strážnický TON využíval jako sklad židlí.

Po sametu byla vrácena Brněnské židovské obci, jež renovovala interiér. Ten kryje neckovitá klenba s geometrizující výmalbou s rostlinnými motivy a hvězdnou oblohou. Novodobá okna ozdobily barevné vitráže mající podobu šesticípé Davidovy hvězdy.

 

V současnosti svatyně slouží jako výstavní místnost (platí se zde vstupné) se vstupní částí, jenž se stalo pietním místem holocaustu. V hlavním interiéru je umístěna stálá expozice „Žili mezi námi“ o historii Židů ve Strážnici. K vidění jsou různé dokumenty a vše je doplněno množstvím černobílých fotografií. Součástí expozice je kolekce obrazů místního lékaře Vladimíra Gregora.