Starý uranový důl Kletno ( Stara kopalnia uranu w Kletnie )

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta

Starý uranový důl se nachází v malé vesničce Kletno , nedaleko českých hranic , v masivu Sněžníku. Oblast kolem Kletna byla známá již od středověku , kdy se zde těžila ruda pro tavení železa ,stříbra a mědi. Doly v Kletně měly špatnou pověst, říkalo se ,že přináší neštěstí , neboť zde horníci umírali v nízkém věku. Až do 20.století ale nikdo nedokázal vyřešit záhadu údajného prokletí.

Důl jsme navštívili během jednodenního výletu do Polska. Autem jsme dojeli do vesničky Kletno , projeli ji celou až na konec obce. Zde nachází velké parkoviště ( cca 60 kč parkovné ) , ale pokud chcete jet na prohlídku dolu , cesta pokračuje ještě asi 1 km dle směrovek. Parkování je přímo před vchodem do dolu zdarma.

Otevřeno únor – listopad 9:00 – 17:00; vstupné: 12 Zł, snížené 10 Zł

http://www.kletno.pl

Nízké stropy , vlhko , kapající voda a úzké chodby – to je prohlídka dolu. Výkladu v Polštině jsme rozuměli celkem dobře. Exkurze trvala 40 minut , dozvěděli jsme o historii dolu , průvodce na mapách ukazoval postupné rozšiřování těžby od 14.století do 20.století. Prohlídka byla bezpečná , na hlavě jsme měli přilby a záření bylo velmi nízké. Průvodce na závěr prohlídky radioaktivitu měřil přístrojem a ukázal nám na kousku čistého uranu , ukrytého ve schránce, nebezpečnou dávku záření.

Ale vraťme se do historie. Horníci těžili zpočátku jiné kovy než uran. Přesto umírali v nízkém věku , což si nikdo nedokázal vysvětlit. V roce 1948 na základě dohody mezi vládou Polska a SSSR , začali odborníci hledat rudu uranu na výrobu atomových zbraní v celé zemi. Předběžné zkoušky ukázaly slibné výsledky v jediné oblasti - v Sudetech. V jednom ze starých tunelů v Kletně s názvem "Saint Paul", ing. Kamysznikow během geologického průzkumu objevil 15.července 1948 rudu uranu. Ve stejném roce začala těžba uranu – nejprve na povrchu , poté se začaly hloubit tunely. Těžba byla provedena v poměrně velkém měřítku. Po obnovení starého tunelu, horníci pronikali stále dále a hlouběji. . Během těžby do začátku roku 1953 zde bylo vyraženo celkem 37 km chodeb, z toho 20 štol a také 3 šachty 83 až 150 m hluboké. Asi na 228 000 m³ je odhadováno množství vytěženého materiálu v průběhu celého období těžby v Kletně. Získáno bylo přibližně 20 tun uranu (pokud jde o čistý kov), což představuje přibližně 5% z celé sovětské těžby uranu v polských Sudetech . Pro práci bylo využito převážně polských nucených dělníků - vězňů z pracovních táborů , vojáků a několik dobře placených horníků. Podmínky byly velmi obtížné. Nebyly zachovány základní bezpečnostní opatření. Neexistují žádné statistiky , ale lze předpokládat, že případů nemoci z ozáření bylo mnoho. Po pěti letech důl ukončil svou činnost . Důvodem byly rostoucí náklady na těžbu a stále menší zisk čistého uranu z rudy. Do roku 1958 se zde ještě těžil fluorit. Vchod do podzemí byl odstřelen a důl uzavřen. V květnu 2007, australská společnost Wildhorse Energie vyvinula úsilí k získání povolení k práci spojenou s průzkumu a těžby uranu v Sudetech. 21.září 2002 byla oficiálně otevřena podzemní turistická trasa v jednom z tunelů. Tato štola se nazývá č.18 a prohlídková trasa má asi 200 m . Štola je jedna z nejvyšších úrovní v dole, kde byl proveden v zásadě pouze průzkum. Nachází se v nadmořské výšce 773 m nad mořem na severo-východní straně svahu Żmijowca.