Stanovice

Všude se píše, že název obce má znamenat ves lidí Stanových, což potvrzuje rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":

"1. Stanovice, Stangendorf (lid. Stongdorf), ves 4 1/2 km jv. ode Dvora Králové n. L.: 1407, 30. Maj., Joh. Trnecz de Stanowicz, Sedl. z lobkov. knih. v Roudnici; 1457 a 1473 castrum Hradisstie olim Hermanni Chustnik.. in Stanowiczich uno omagiali, DD. 5/13 a 306; 1524 Václava z Čechtic na Štanovicích, AČ. 33, 218; 1654 Štěnowicze (! v kraji Hradec.), BR. 12/536; 1665 (1636) d. Schloβ Gradlitz.. Dfr Gradlitz, Stangendorff, DZ. 466 B 3ʼ; 1790 Hft Gradlitz: Stangendorf von 30 N., Schal. XV, 92; 1836 Stangendorf, Stanowice 1/4 St. w. von Kukus zu beiden Seiten der Elbe ..nach Gradlitz eingepf., Som. IV, 119.

Po převzetí jména do němčiny byl jeho začátek spleten s něm. ap. Stange ʻtyč, bidloʼ."

Původně byly Stanovice manstvím hradu v Choustníkově Hradišti a nacházela se tu tvrz se zemanským statkem. Roku 1454 se připomíná Svachna, vdova po Janu Trncovi ze Stanovic, který měl vlastnit Stanovice v roce 1418. Roku 1464 držel Stanovice Mikuláš Karlík z Nežetic. V roce 1476 byly Stanovice v držení Jana z Nežetic. Roku 1505 se připomínají Václav z Čechtic a Vít z Kocléřova seděním v Stanovicích. Roku 1660 byla vybudována místní roubená hospoda. V roce 1723 byla v lese mezi Kuksem a Stanovicemi zřízena střelnice. U Stanovic býval hrabě Špork dost často, např. 8. července 1729 zde měl lovit parmy. Při výstavbě josefovské pevnosti se lámal stavební kámen i u Stanovic. Když císař Josef II. zrušil poustevny, tak byl zvonek z Eremitáže v Novém lese přenesen do zvoničky na stanovickém rozcestí. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla ves součástí panství Choustníkovo Hradiště. V roce 1843 měla 28 domů a 187 obyvatel.

Roku 1849 se Stanovice spolu s Kuksem staly samostatnou politickou obcí. 23. srpna 1861 vyhořely stodoly ve zdejším dvoře. 15. července 1866 opravili pruští vojáci zdejší železniční most, když tu předtím došlo ke srážce s rakouským vojskem a 11. divize překročila Labe mezi Stanovicemi a Žírčem. V roce 1878 se obec Stanovice rozdělila na 2 vsi - Stanovice a Kuks. 23. května voda zalila a 30. července 1897 strhla most u mlýna, přičemž zahynul 1 člověk. V letech 1897-1898 byl vybudován nový most přes Labe. Toho času fungovala v obci cihelna V. Patzáka. V březnu 1901 bylo Labe kompletně zamrzlé od Stanovic až po Heřmanice, takže museli ledové kry roztloukat vojáci, aby nedošlo k velké katastrofě. Roku 1903 tu působili tito živnostníci: pekař a kramář Wenzel Purm, kovář Josef Halla, rolník a mlynář Karl Paul, mlynář a majitel pily Ferdinand Rindt, obchodník ovocem Johann Jeschke, obuvník Josef Kudernatsch, kameník Josef Springer, stolař Karl Paul a sedláci Marianne Hoffmann a Wenzel Pacák. V roce 1910 měla ves 27 domů a 194 obyvatel. O 3 roky později byly zahájeny práce na elektrifikaci obce. 27. září 1916 byl zdejší mlynář potrestán velkou pokutou, že mlel místním lidem bez mlecího výkazu. Z front 1. světové války se nevrátilo několik místních mužů, protože se jednalo o německou obec, tak není známý přesný počet místních obětí. Já jsem dohledal pouze dva - Václava Lamera, jenž byl nezvěstným a v roce 1924 byl prohlášen soudem za mrtvého, a Franze Leiskeho, který padl v roce 1914 jako příslušník polního houfnicového pluku č. 9.

Roku 1922 byl Nový les zničen mniškou, v roce 1923 byl v obci zaznamenán mor vepřů, roku 1924 červenka vepřů a v roce 1925 slintavka a kulhavka. Roku 1926 došlo k opravě kaple Nejsvětější Trojice. První čs. pozemková reforma ponechala zbytkovému statku 130 z půvvodních 138 ha. Zbylých 8 ha bylo rozděleno mezi 13 nabyvatelů ze Stanovic, 1 z Hřibojed a 2 z Kocléřova. V letech 1933-1934 byla vybudována silnice do Kuksu. V letech 1938-1945 byla ves součástí Třetí říše a nazývala se jako Stangendorf. V roce 1939 měla ves 38 domů a 135 obyvatel. V letech 1945-1946 došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva. Roku 1948 došlo k válcování silnice do Kuksu. V letech 1961-1990 byly Stanovice součástí Kuksu. V letech 1989-1997 byl postupně vybudován vodovod pro Kuks a Stanovice. 1. září 1990 se Stanovice opět osamostatnily. V březnu 2000 byla obec zasažena velkou vodou. 2. června 2013 zasáhla obec opět povodeň. 28. října 2018 byl vysazen Strom republiky. V roce 2021 byla opravena opěrná zeď. 23. března téhož roku obdržely Stanovice obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5918). O rok později se rozvodnilo Labe, což zde bývalo vždy časté. V letech 2023-2024 byla vybudována cyklostezka k Žírči (viz https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/labska-cyklostezka-zirec-stanovice-kuks-dvur-kralove-usek.A240619_797299_hradec-zpravy_tuu).

Na pamětihodnosti je obec dost bohatá. V nedalekém Novém lese (tzv. Betlém) se nachází řada soch a reliéfů z let 1726-1734 z dílny Matyáše Bernarda Brauna, jež získaly památkovou ochranu 21. dubna 1964 (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/betlem-125520). Přímo v centru obce je dochováno vrcholné barokní dílo, sochařsky zpracovaná baldachýnová kaple Nejsvětější Trojice se stejnojmenným sousoším z roku 1720, opět z dílny M. B. Brauna (za 400 zlatých rýnských), jež je od 21. dubna 1964 památkově chráněná (viz https://pamatkovykatalog.cz/sousosi-nejsvetejsi-trojice-770574). Kromě toho se zde nalézají dvě architektonické památky, a to od 10. dubna 2002 památkově chráněný selský statek čp. 1 z přelomu 18. a 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/zemedelsky-dvur-popluzni-dvur-14061512) a od 19. června 1998 památkově chráněný vodní mlýn z přelomu 18. a 19. století s vodní elektrárnou z roku 1938 (viz https://pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-s-elektrarnou-767338). Dále stojí za zmínku: Boží muka, jež byla zřízena v roce 1892 J. a A. Leiskeovými, obnovena roku 1914 Franzem Leiskem a v roce 2025 naposledy zrestaurována; nedaleko Stanovic situovaná Křížová cesta 21. století aneb Příběh utrpení a nadějí člověka, soubor 15 pískovcových soch, jenž byl posvěcen 4. října 2008; skupina 5 (původně 6) památkově chráněných dubů letních o věku kolem 250 let a památkově chráněný více než 300 let starý dub u Drahyně (viz https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=13755). Nejvýraznějším místním rodákem je vídeňský sochař a medailér Josef Springer (* 4. srpna 1883 Stanovice). Zdejší mlynář Franz Rind působil od roku 1865 jako člen královédvorského okresního zastupitelstva a rolník Johann Gottwald byl od roku 1921 předsedou žírečského spolku "Deutsche landwirtschaftliche Lagerhaus- und Betriebsgenossenschaft in Schurz". Můžeme ještě připomenout to, že ve zdejším kamenolomu pracoval jako kameník sochař Karel Hladík (27. června 1912 Králova Lhota u Josefova - 27. dubna 1967 Praha).