Stálkov - zajímavosti obce

Stálkov je až neskutečně malebnou vesničkou, jejíž návštěva pro mne byla silným zážitkem.

I když se na mé první cestě přírodou České Kanady stala „jen“ místem průchozím, přesto jsem zde pořádně zbrzdil svůj krok a rád se v klidu pokochal těmi – s fotografického hlediska naprosto skvěle osvícenými – panorámaty.

Zástavba maličké vsi se skládá pouze z 35 obytných stavení, tvořených bývalými statky, chalupami či rodinnými domy. V průběhu celého roku je z nich obývána pouze polovina (trvale zde žije okolo 40 lidí) a zbytek slouží jako rekreační obydlí. Jeden objekt byl upraven na ubytovnu pro cykloturisty.

Střed obce tvoří kouzelný rybníček „kačeňáček“, jehož plocha je ozdobena lekníny. Tady mne na jeho břehu zdvořilým kváknutím pozdravil starý divoký kačer… a jinak už jsem v dědince žádného živého tvora nepotkal.

Západně od rybníka se nad rozcestím silnic rozkládá maličká náves s krásně opravenou sakrální stavbičkou – kaplí sv.Víta z 19.století, vedle jejíhož vchodu se tyčí kamenný kříž z roku 1839. Na sousedním parčíkově upraveném prostranství stojí Pomník padlým ve 2. světové válce.

 

Stálkov leží v nadm. výšce 637 m a jeho katastr mající rozlohu 744 ha je rozložen v Novobystřické vrchovině (podcelku to vrchoviny Javořické), ale celá tato kopcovitá a středně zvlněná oblast s rozlehlými mělkými údolími je mnohem známější pod názvem Česká Kanada.

Katastr obce s kupovitým reliéfem krajiny je ze tří čtvrtin pokryt hvozdem tvořeným převážně smrkem ztepilým, modřínem a borovicí, jen vzácně tu vidíme břízy a buky. Pod korunami stromů se ukrývají rozhozené žulové balvany a skalky, tvořících na některých místech „hnízda“ s větším seskupením a mající charakter malých skalních vesniček.

V katastru obce se nacházejí čtyři větší vodní plochy, tvořené rybníky Malý a Velký Troubný a Dolní a Horní Šatlava. Z nich je hned za Stálkovem vidět jen jediný, posledně jmenovaný, jehož břehy v létě ožívají ruchem chatové osady.

 

První zmínka o obci Stálkov pochází z roku 1399, kdy byl spolu s okolními vesnicemi v držení Jana z Kravař. Od půle 15.století Stálkov vlastnil Volfgang Krajíř z Krajku a později Zdeněk Krajíř z Krajku a na Landštejně. Od konce 16.století až do roku 1849 dědina spadala pod rudolecké panství. Od roku 1972 je místní částí Slavonic. Do nich byli už v půli 20.století převedeni žáci navštěvující místní školu, která byla založena před koncem 18.století.

 

Na začátku 17. století ve Stálkově stálo pouze 14 obytných stavení a v roce 1843 jej obýval největší historický počet obyvatel – 309, kteří se živili převážně zemědělstvím. Od těch časů už domy a jejich obyvatelé v dědince jen ubývali a dnes musí místní za prací dojíždět.

Původně byla ves obydlena samými Němci, česká menšina je připomínána až od roku 1918 a po odsunu Němců po druhé světové válce zde zůstali žít jen Češi.