Česká Kanada - Skalní útvary na Graselově stezce

Graselova stezka není pouze jedna jediná. Tímto jménem je označena spletitá pavučina cest vedoucí po obou stranách česko - rakouské hranice a území, na němž se svou loupeživou bandou operoval ten slavný „Grázl.“ U našich daleko kapitalističtějších sousedů jsou stezky rozmístěny mezi Kautzenem a Raabsem, u nás mezi Novými Syrovicemi a Novou Bystřicí.
V ČR jsou naučné stezky značeny žlutým puntíkem a velkým písmenem „G“ a tvoří ji sedm výletních okruhů.

My se momentálně budeme věnovat stezce vedoucí ze Slavonic do Českého Rudolce… a konkrétně jen jejímu krátkému úseku za Stálkovem, který je obklopen těmi nejznámějšími skalními útvary upomínajícími na éru „mezinárodního“ vraha a lupiče.

 

Pokud půjdeme ze Stálkova po žluté tur.trase, asi 300 m za rozcestím u PP Velký Troubný narazíme na zpevněné lesní cestě na jeho začátek.

 

(Nutno dodat, že je stezka velmi mizerně značena – chybí zde jakékoliv ukazatele a „tečkové“ značení se asi v polovině 1 km dlouhého úseku na rozcestí několika cest obklopených novodobými rozsáhlými holinami zcela ztrácí. Bohužel to vypadá, že zatímco v minulých časech zde řádil se svou tlupou Grázl, dnes tu tisíckrát větší škody spáchal nenasytný chrobák jménem kůrovec…)

 

I napříč absenci značení nelze nástup na Graselovu stezku minout, neboť od lesní cesty míří půlnočním směrem do řídkého borového hvozdu dobře vyšlapaný chodník. Už zanedlouho narazíme na výstražný plakátek, umístěný na jednom stromu, upozorňující nás, abychom si dávali bacha: i když je časům lotra Grasela dávno odzvoněno, v současnosti prý tu řádí banda strašlivého loupežníka Franty Jizvy z Hrdlořez, který nemá s nikým slitování!

Což můžeme odbýt jen mávnutím ruky – vždyť proti stále zvyšující se inflaci tahající z našich kapes čím dál více prašulí jsou všichni loupežnící světa tááákhle maličtí… a v klidu pokračovat dál.

 

Po chvilce přijdeme k jednomu z nejznámějších místních skalních útvarů – nádhernému a fotogenickému hříbovitému žulovému toru, ozdobenému napodobeninou veliké historické flinty. Skalka se nazývá Graselova trojmužná předovka a pušku je možno si vyzkoušet.

 

O 150 m dál nás chodník přivede k velikánskému balvanu, pod nímž se černá ústí malé a velmi těsné podzemní prostory. Ano, tohle je ta slavná Graselova sluj, v níž se měla podle ústního lidového podání ukrývat celá loupeživá banda, ale dle velikosti podzemní dutiny se v ní schovával toliko její náčelník.

 

Po dalších 200 metrech mírného stoupání pak přijdeme k většímu žulovému skalnímu bloku obklopeném spoustou velkých balvanů a skalek. Na skalní stěně je vytesán nápis Schillerův kámen. To na památku na německého romantického spisovatele Fridricha Schillera, který zde na vrcholu skály prý rád vysedával, do kraje se rozhlížel a z místa čerpal inspiraci ke svému slavnému spisku Loupežníci.

Dnes už je ze zarostlého skaliska výhled velice omezený a navíc kvůli ohromným plochám následných holin i neradostný.

 

Přes ně dál pokračuje i Graselova stezka, míří ke skalnímu útvaru Graselova koupelna a odtud klesá k přístřešku a silničnímu rozcestí se zastávkou busu Český Rudolec – Stoječín.

 

Já nakonec tuhle přírodní „Grázlovu vanu a lavór“ neviděl, neboť se mi na rozcestí bývalých lesních cest značení ztratilo a já beznadějně zakufroval. Cestu mířící ostře vpravo jsem podle zákona logiky zavrhl (no a vidíte, a ona to byla jak na potvoru ta pravá) a podnikl průzkum dvou zbývajících mířících přibližně k severu. První byla za hřebenem ukončena polomem… a ta druhá klesala rozlehlou pasekou a z odlesněného svahu a hřebene byla hlídána zástupem „ozbrojenců“ zakletých do podoby bizarních žulových skalek či balvanů.

 

Ale o těchto (i jiných) skalních útvarech nacházejících se na dohled od Graselovy stezky zase něco až příště...