Soest – kostel sv. Petra (Kirche St. Petri, Alde Kerke)

Fotografie (21)  • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Kostel sv. Petra známý také jako Alde Kerke patří nejen k nejvýznamnějším památkám města Soest, ale současně také mezi nejstarší kostely v celém Vestfálsku. Jednolodní sálový kostel na místě dnešní stavby byl zřejmě postaven již v době okolo roku 780, ale písemně je poprvé zmiňován v roce 800.

Současná památkově chráněná stavba byla dokončena kolem roku 1150. Vznikla tak trojlodní románská bazilika doplněná dvoupatrovou galerií z roku 1180. Stavba ale pokračovala i v následujícím období - příčná loď a boční lodě byly postaveny v letech 1200 až 1240, gotický chór se sakristií ještě o pár let později. Po požáru v roce 1709 dostal kostel třípatrovou barokní kupoli. Během II. světové války došlo ke zničení chóru a transeptu. Rekonstrukce pak trvala až do roku 1955.

Dnes již protestantský kostel sv. Petra ve své podobě kombinuje různé – a snadno rozpoznatelné - stavební slohy. Románský sloh je reprezentován zejména západní částí a patry věže, zatímco ten gotický je atraktivně sjednocen s barokními formami kostela. Uvnitř chrámu najdeme další působivé spojení románské nástropní a gotické nástěnné malby.

Kostel sv. Petra najdeme na adrese Petrikirche č. 1 a na seznam chráněných kulturních památek byl zapsán v srpnu roku 1986.

Tím bychom měli základní informace za sebou a můžeme se posunout k zajímavostem a podrobnějším údajům pro „fajnšmekry“ …

Roku 1152 navštívil kostel císař Barbarossa. Kolem roku 1180 byla k severní straně přistavěna dvoupatrová kruchta a ve 13. století byl na místě původní malé apsidy přistavěn velký gotický chór. Následovalo několik rekonstrukcí, včetně instalace galerií v bočních lodích a na konci 14. století zvýšení věže o další patro. V roce 1709 dostal kostel svou charakteristickou barokní bání. Chrámová okna z let 1876 až 1881 byla zničena během I. světové války. Koncem 19. století byla odkryta a rekonstruována ornamentální románská výmalba kleneb, zatímco gotické nástěnné malby byly zamalovány. K částečné nápravě došlo až během renovace v letech 1930 až 1933. Na konci II. světové války vybuchla mezi kostely sv. Patrokla a sv. Petra letecká puma, která zničila prostor chóru i 8 m vysoký barokní hlavní oltář z roku 1647 a poškodila nástěnné malby, obrazy i chrámové lavice. V roce 1948 byla postavena provizorní zeď, oddělující zničený chóru od lodi. Chór pak byl přestavěn v roce 1949 a slavnostně otevřen roku 1958.

Nejstarší částí kostela je tzv. věžní síň. Náhrobky – původně umístěné v celém kostele - jsou na současných místech až od roku 1945. Takzvaný Eden je vstupní síň severního portálu a původně sloužil jako hřbitovní smuteční síň. Za klenot mobiliáře je považována freska Ukřižování z dílny Conrada ze Soestu z roku 1400. Zmínit ovšem musíme také vyřezávaný antverpský Kleppingův oltář z roku 1520, triumfální kříž ze 14. století, apoštolská okna Petra a Pavla z období kolem roku 1300, křtitelnici ve tvaru kalicha pocházející z 15. století nebo bohatě zdobenou barokní kazatelnu z roku 1693. Nejstarším a nejcennějším mešním kalichem je tzv. Hnízdo (tvoří jej tři ptačí hnízda – v prvním pelikán krmí mláďata svou krví, ve druhém Fénix stává z popela a ve třetím orel roztahuje svá křídla). Malá soška sv. Petra je dílem z I. čtvrtiny 14. století, byla vyrobena z pozlacené mědi a v dílně Zigefrida ze Soestu a původně sloužila jako relikviář.

Na podobě kostela je stále rozpoznatelných několik architektonických slohů. Románská západní část kontrastuje s gotickým chórem a barokem. Nechybí zde ovšem ani novodobé klenoty, které vznikly díky poškození kostela na konci války. Např. vitrážová okna a oba vstupní portály pocházejí z 50. a 60. let minulého století a skleněný hlavní oltář z roku 1994. Je ovšem potřeba jedním dechem dodat, že tympanon jižního portálu pochází z II. poloviny 12. století a vidět zde můžeme apoštola Jana před císařem Domitianem i vousatého anděla. Severní portál je znám jako Rajský, ten jižní jako Reformační.

Varhany jsou v kostele instalovány již od 13. století. Jednotlivé orgány se tady pak poměrně často měnily, ty současné byly vyrobeny v letech 1998 až 2006 freiburskou varhanářskou firmou Hartwig Spath. Zvonů je v chrámové věži celkem šest. Nejstarší i největší je Požární zvon (2,6 t) z roku 1702, nejmladší čtvrthodinový zvon z roku 1956.

Autor: markyz63

Další články autora: 3933

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli