Soest – katedrála sv. Parokla (St. Patrokli Dom)

Fotografie (18) • Foto: markyz63

Katedrála sv. Patrokla z Troyes v německém Soestu je všeobecně považována za sakrální památku velkého architektonického i historického významu a také za „pravé ztělesnění“ vestfálského románského stavitelství. Tento svatostánek byl založen v 10. století, v roce 1823 se stal farním kostelem farnosti St. Patrokli a od roku 1859 je také kostelem proboštským, titulovaným jako katedrála. Je přitom zajímavé, že se Soest z církevních a mocensko-politických důvodů sice nestal biskupstvím, ale byl církevním centrem kolínských arcibiskupů ve Vestfálsku.

Velký význam měl pro Soest fakt, že zde působil kolínský arcibiskup Bruno, který byl synem krále Jindřicha I. Ptáčníka a bratrem Oty I. Ten také roku 950 získal relikvie sv. Parokla z Troyes, které o čtyři roky později převezl z Kolína nad Rýnem do Soestu. Je proto celkem pochopitelné, že zde ještě v 10. století vznikl nevelký klášter, který se v průběhu dvou následujících století postupně rozšiřoval. A roku 1166 tady také vysvětili kolegiátní kostel.

Katedrála je stavbou velmi působivou i monumentální, a to nejen díky 80 m vysoké věži známé jako Vestfálská, ale i kvůli velkým stavebním kvádrům ze zeleného pískovce.. Ona věž se čtyřmi nárožními věžičkami bývá dokonce označována za nejkrásnější románskou věž v Německu. Zaujme také westwork s lodžiovou nástavbou. Na přelomu 12. a 13. století snad dokonce částečně sloužila jako radnice. Věž zůstala ve vlastnictví města až do roku 1797 a sloužila jako zbrojnice. Dnes zde najdeme Katedrální muzeum.

Zajímavý je interiér, ve kterém se spojuje středověk s modernou. Třeba „gotická“ malba v hlavní apsidě s Pantokratorem pochází z roku 1954 (malíř Peter Hecker). Tři vitrážová okna vytvořil v závěru 19. století sklenářský mistr Joseph Osterrath, ale použil na ně 11 ze 14 původních panelů pocházejících z období před rokem 1166, Spolu s oknem Jesseův strom představují tato okna unikátní kolekci románských vitráží.

Kostel byl dostavěn před rokem 1000 a již v I. polovině 11. století byl po požáru přestavěn westwork. V další etapě rekonstrukce byly vybudovány klenuté boční lodě s kaplí sv. Ondřeje, zvednuta ramena transeptu a k tomu jižnímu přistavěna krypta, ambit i sakristie. V I. polovině 12. století přibyla kaple sv. Štěpána a později také velká sálová krypta nebo klenutý chórový arkýř. Následoval mariánský chór, rajská zahrada, východní křížová chodba a kompletní výmalba interiéru. Na přelomu 12. a 13. století byla přestavěna západní část chrámu a v letech 1313 až 1330 vytvořil Mistr Sigefrid ze Soestu – stříbrný a pozlacený – relikviář sv. Patrokla.

Během II. světové války byla katedrála vážně poškozena a musela být od roku 1949 rekonstruována. Do roku 1954 pak byl postaven nový hlavní oltář, interiér byl přemalován, došlo k renovovali jižního ambitu a zdejší malíř Hans Kaiser vytvořil nová okna pro westwork a boční kryptu. Válečné škody také zasáhly chrámový mobiliář. Z toho stávajícího – a v chóru umístěného - musíme zmínit minimálně nástěnné a stropní malby, relikviář sv. Patrokla (ten současný je z roku 1871) s kostmi světce, oltářní kříž z roku 1400 (výška 2,12 m; přední strana je vyřezávaná, zadní malovaná) a Ukřižování od Conrada von Soest. Uprostřed oltáře je umístěna gotická socha Madony s Ježíškem z 15. století. Bohatě zdobená černo-zlatá kazatelna od Johanna Sasse vznikla roku 1693 (jsou zde zpodobněni evangelisté a církevní hodnostáři). Původní chórová freska Rex in Gloria vznikla kolem roku 1200 (5,3 m vysoká a 3,9 m široká) a byla zničena při náletu v března 1945. Rytířská socha sv. Patrokla je dnes už také jen kopií, Současné varhany v západní části katedrály byly postaveny v roce 1967 varhanářskou firmou Anton Feith a v roce 2023 byly renovovány. V letech 1949 až 1950 prof. Peter Hecker přemaloval apsidu podle předválečných předloh.

Ve zvonici katedrály najdeme celkem 11 zvonů, které patří k největšímu souboru historických zvonů v Německu. Nejstarší jsou dva anglické zvony z 12. a 13. století; ze 13. století pak pocházejí ještě další dva zvony. Naopak nejmladší – Dušičkový – zvon byl ulit teprve v roce 2015 a čtyři zvony pocházejí z II. poloviny 20. století. Zajímavá je opravená krypta s románskými sloupy a oltářem ve tvaru krychle.

Katedrální muzeum se nachází ve věžové hale a je přístupné po jižním schodišti. Je zde vystaven katedrální poklad, který rozhodně stojí za vidění. V expozici najdeme např. Okno Jesseho stromu (původně v Marienchörchen), bustu sv. Patrokla z roku 1499, reliéfy ze 17. století (Narození Ježíše, Tři králové, Vraždění nemluvňátek), liturgická roucha (převážně 18. století), model nosné konstrukce věže, středověké vitráže ze 13. až 15. století nebo sbírku obrazů ze 16. až 20. století. Velmi zajímavý je kovový kříž, který byl vytvořen v Byzanci kolem roku 1100.

V letech 1974 až 1975 byla památkově chráněná katedrála kompletně zrekonstruována, aby hned v roce 1977 zachvátil věž velký požár,

Katedrálu v Soestu najdeme na adrese Rathausstraße č. 11 a na seznam chráněných kulturních památek byla zapsána v červnu roku 1986.

Poslední aktualizace: 14.4.2026

Nadmořská výška:

100 metrů nad mořem

Soest – katedrála sv. Parokla (St. Patrokli Dom) na mapě