Loading...
Turistické cíle • Měšťanský dům
„Tajné hlavní město Vestfálska“ Soest zdaleka není pouze souborem „zelených“ středověkých kostelů, ale svým návštěvníkům nabízí ke shlédnutí také množství hrázděných domů. Většina z nich byla postavena na přelomu 15. a 16. století, aby se o tři století později dočkaly částečné přestavby. A je jich tady skutečně hodně – vždyť v Soestu je registrováno více než 600 historických památek a většinu z nich tvoří právě hrázděné domy, kombinující často obytné a komerční prostory.
Mezi nejatraktivnější objekty patří bezesporu Dům U Divouse – nebo U Divého muže (Im Wilden Mann) na Tržním náměstí (Markt), který charakterizuje výrazný dvojitý štít a který patří k vůbec nejstarším hrázděným domům ve městě. Již od roku 1855 v domě sídlí hotel a restaurace. Z domů na tomto náměstí musíme jmenovitě ještě zmínit alespoň Andělskou lékárnu (Der Engel der Engel Apotheke).
Hrázděné domy dodávají celému Soestu půvab i atmosféru, ale Tržní náměstí je hlavně považováno za skutečné živé srdce města. Dodnes se zde konají tzv. týdenní trhy (mj. čerstvé regionální produkty, květiny, ručně vyráběné zboží) nebo menší festivaly s tancem, hudbou i historickou atmosférou. Koneckonců o důležité tržiště a „místo setkávání“ se jednalo již ve středověku.
Je přitom zajímavé, že některé staré domy podél úzkých uliček jsou jen několik metrů široké a v mnoha starších hrázděných domech je výška místnosti hluboko pod 2 metry, takže se v při novodobých rekonstrukcích občas zvedají celé domy, aby se alespoň v přízemí dosáhlo dostatečně vysokých stropů. Podle všeho ale Soest nebyl vždy hrázděným městem. Stal se jím až v době hospodářského úpadku, tedy v průběhu 15. století, kdy byly kamenné stavby nahrazeny levnějšími hrázděnými. Dřevo jako stavební materiál bylo navíc dostupné za opravdu nízkou cenu, protože trevírský arcibiskup a kurfiřt Kuno II von Falkenstein udělil městu rozsáhlá dřevařská práva, která trvala více než 400 let.
Bylo by však nespravedlivé, pokud bychom se věnovali hrázděným domům jen na zdejším Marktu. Neméně zajímavé objekty totiž najdeme také na náměstích Am Seel, Kungelmark nebo Potsdamer Platz (lékarenský Dům labutí / Haus des Schwans, který byl v poválečné době přestavěn) i na ulicích Osthofenstraße, Siechenstraße, Jakobistraße, Walburgerstraße, Waisenhausstraße, Stiftstraße nebo Stiefernbergstraße.
Na závěr se ještě blíže seznámíme alespoň s jedním ze zdejších hrázděných domů a bude jím bývalý hostince U Pruského krále (Gasthaus zum König von Preußen). Tento krásný velký hrázděný dům z roku 1585 sice býval v I. polovině 18. století vyhlášeným hostincem U Pruského krále, ale dnes již bývá nejčastěji označován jako obytný dům s obchodem, tedy Wohnhaus mit Laden.
Dům s valbovou střechou má půdorys ve tvaru nepravidelného lichoběžníku a je ze tří stran lemován ulicemi. Díky tomu také musel mít hned tři výstavní strany. Současná podoba domu už ale zcela původní není, protože z důvodu poškození v roce 1944 byla část hrázdění obnovena jen ve zjednodušeně formě. Zadní část domu dokonce nebyla rekonstruována vůbec a v roce 1968 ji nahrazena masivní přístavba.
Hrázděný dům z konce 16. století má přízemí, dvě patra a poměrně vysoké horní (půdní) patro, které zřejmě nebývalo pouze obvyklým patrem skladovým, ale také patrem obytným (i když možná jen částečně). Předpokládá se, že dům měl původně kamenné přízemí a horní patra vyčnívající do ulice. A také strmý štít a sedlovou střechu - svou současnou podobu totiž dostal teprve kolem roku 1800. Je přitom zajímavé, že nepravidelný půdorys přízemí tohoto domu je v podkroví změněn na půdorys téměř obdélníkový. Prahy horního patra a štítový trojúhelník navíc zdobí květinové řezby podle Aldegreverových vzorů a najdeme zde i domovní erb a dataci rokem 1585.
Někdejší hostinec U Pruského krále najdeme na adrese Wiesenstraße č. 6 a na seznam chráněných kulturních památek byl zapsán v září roku 1985.