"Slezské Lurdy" - frýdeckomístecká Bazilika Navštívení Panny Marie

Nejznámějším poutním místem v Moravskoslezském kraji je areál Baziliky Navštívení Panny Marie rozprostírající se na návrší severně od Zámeckého náměstí ve Frýdku-Místku. Dvojměstí sice za minulého režimu značně utrpělo necitelnými urbanistickými zásahy, jež ochudily jeho historická jádra, i naproti tomu tomu je zde ale k vidění řada památek.

Samotná bazilika, vypínající se na Mariánském náměstí, je odborníky s uznáním vyzdvihována. Považují ji za velmi hodnotnou církevní stavbu, která na první pohled zaujme nejen svou monumentální vnější podobou, ale i nádherným interiérem a venkovní křížovou cestou. Na baziliku minor byl chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. roku 1999 a 2018 prohlášen Národní kulturní památkou. Nejhezčí pohledy na ni z odstupu jsou z frýdeckého zámeckého parku a z Hluboké ulice. K místu se dnes každoročně pořádá mnoho poutí.

 Ty první započaly mnohem dřív. Na místě současné baziliky v lokalitě zvané „Vápenky“ někdy v půli 17.století dělnící při kopání hlíny narazili na kamennou sochu Panenky Marie, vysokou 1 metr. Byla přenesena do farního chrámu, prý se ale přes noc vrátila na místo nálezu, a tak ji tam už nechali. Pro skulpturu se vystavěla dřevěná kaple a od roku 1706 k ní pro její údajně zázračnou léčivou moc začaly proudit davy poutníků.

 

 

Základní kámen velikého kamenného kostela byl položen LP 1740. na stavbu budovanou v pozdně barokním slohu dohlížel i sám autor projektu - biskupský stavitel Bartoloměj Wittner. Donátory sakrálního skvostu se stala hrabata Pražmové z Bílkova, jejichž ostatky byly mnohem později uloženy do zvláštní hrobky pod kaplí sv.Kříže. (Pod chrámem se nalézá i krypta, v níž jsou pohřbeni poutníci z Tovačova – ti se roku 1713 utopili v rozvodněné Ostravici.)

Práce na jednolodním kostele musely být přerušeny za „pruské války“, poté už rychle pokračovaly. Hranolové věže umístěné po stranách honosného vstupního průčelí jsou vysoké 60 m a ke chrámu přistavěné roku 1777.

Tvůrcem hlavního oltáře z roku 1793 se stal spolu s opavským stavitelem J.Schubertem brněnský sochař Schweigel. Nad ním je umístěná dnes již legendární metr vysoká pískovcová socha Panny Marie, opředená pletivem mnoha pověstí. Oltář je v pozadí obklopen kulisou šesti vysokých propojených sloupů, nad nimiž se vznáší pozlacená Madona s křížem.

 

(Z dnešního hlediska je zajímavé, že mnohá zázračná uzdravení poutníků, kteří do „Slezských Lurd“ vážili cestu, tehdy svými svědeckými podpisy potvrdila řada věřících.)

 

 

U baziliky se rozkládá parčík, v němž je rozmístěno 14 zastavení křížové cesty. Na půlkruhovém půdorysu chrám obklopují ze tří světových stran a nahoře v jejich pomyslném středu stojí tzv. „Římská kaple,“ zasvěcená Nejsvětějšímu Srdci Páně a Panně Marii.

 

Park s křížovou cestou prošel renovací roku 2011. Baziliku čeká rekonstrukce v následujích dvou letech a hotovo by mělo být v květnu 2026.