Slavnostní odhalení pomníku Janu Amosi Komenskému v Hořicích v roce 1892

Jan Amos Komenský byl dlouhá léta zapovězen pro české školství, i když pedagogika byla smyslem jeho života. Jeho vyznání a světonázor však byl na obtíž římskokatolické církve a ta se snažila již od Bílé hory, aby byl jeho odkaz úplně potlačen.

Když tedy nemohl Komenský do škol, rozhodli se hořičtí učitelé, že bude stát před nimi. Iniciativu zřízení pomníku převzala koncem 80. let 19. století hořická Budeč, jež se v úzké spolupráci s místním okrašlovacím spolkem rozhodla, že nejlepší bude zřídit pomník tomuto velikánovi u příležitosti 300 let od jeho narození. Toto výročí připadlo na rok 1892, a tak bylo také rozhodnuto. Následně byla vyhlášena veřejná sbírka na jeho zřízení, do níž nevěnovali své peníze jen jednotlivci, ale i místní spolky a různé instituce, např. již v roce 1889 darovalo zastupitelstvo města Hořic na pomník 100 zl. a okresní zastupitelstvo 50 zl.

Komenského socha byla zhotovena již před několika lety v dílnách bratří Jiříčků v Hořicích podle modelu sochaře Pavla Jiříčka, jenž zemřel na tuberkulózu 5. října 1880 (uvádí se též nesprávná data 6., 7. a 8. října 1880, přičemž to poslední je datum jeho pohřbu) ve věku pouhých 29 let. Přesto se nesmazatelně zapsal do uměleckého života města, neboť za sebou zanechal sochu Ježíše Krista na chodbě měšťanské školy dívčí, pomník Jana Žižky z Trocnova na kopci sv. Gottharda z roku 1873 a řadu velmi umělecky provedených hřbitovních náhrobků. Podstavec podle návrhu odborného učitele Boh. Moravce byl zdarma zhotoven v c. k. odborné škole sochařské a kamenické v Hořicích. Přední strana byla ozdobena lipovým věncem a nápisem: „J. A. Komenský, tvůrce novověkého školství 1592-1670.“ Po stranách byly umístěny palmety ve zlatém poli. Na zadní straně bylo umístěno věnování: „Z podnětu okrašlovacího spolku z dobrovolných příspěvků postavila Budeč Hořická.“

Slavnostní odhalení pomníku pod protektorátem hořické městské rady bylo stanoveno na 6. června 1892, pořadateli byly všechny zdejší spolky (Vesna, Budeč, Dalibor, divadelní ochotníci, Měšťanská beseda, Obchodní spolek, místní odbor Ústřední matice školské, Okrašlovací spolek, Ratibor, sbory továrních hasičů, TJ Sokol, Spolek vysloužilců, Svornosť a Živnostenská beseda) a jeho úspěšným provedením byl pověřen komitét pro slavnosť odhalení pomníku Komenského v Hořicích. Již v předvečer slavnosti byl uspořádán průvod s hudbou, který procházel slavnostně vyzdobeným a osvětleným městem, jež bylo navíc ozářeno ohňostrojem, jenž byl pořízen Janem Maixnerem a vypálen z balkonu radnice.

Druhého dne ráno byli obyvatelé vzbuzeni sokolskými hudebníky, kteří provedli slavnostní budíček. Kolem 10.00 hod. se začaly všechny spolky a korporace řadit na náměstí, načež vznikl ohromný průvod, který za hudebního doprovodu trojice kapel přešel na slavnostní místo. Slavnost sama byla zahájena „Slavnostní kantátou“ přednesenou „Ratiborem“, „Vesnou“ a pěveckým sborem žáků místní c. k. odborné školy za vedení skladatele Jana Maláta. Poté přišla řada na slavnostního řečníka, jímž byl učitel a říšský poslanec Josef Sokol. Po zapění Bendlova „Chorálu národa Českého“ byl pomník odevzdán v ochranu města a průvod se pak po zapění několika národních písní rozešel.

Odpoledne byl v zahradních místnostech paní Šanderové na vrchu sv. Gottharda uspořádán zahradní koncert místní sokolské hudby a večer ve 20.00 hod. byla uspořádána v divadelním sále velká akademie, kterou zahájil proslov V. Crhy, sepsaný Josefem Pazourkem. Při ní divadelní ochotníci předvedli 2 obrazy - „Do vyhnanství“ a „Komenského věštba“ z Pelíškovy historické hry „J. A. Komenský“. „Vesna“ naopak přednesla Malátovy „Zpěvy lidu Českého“, jejichž průvodní slovo opatřil sám skladatel, a „Dalibor“ provedl trojici hudebních čísel. Překvapením bylo, že mužský sbor nezazpíval Bendlovu „Kantátu Komenského“, ač byla na programu. Program byl nakonec zakončen živým obrazem „Hold Komenskému“. Na závěr dodejme, že poprvé se pomník stal obětí vandala v červnu 1899, a to spolu s pomníkem Jana Žižky z Trocnova a husitskou mohylou. Za pachatele byl označen choromyslný syn rolníka Suchánka z Chvaliny, který byl následně poslán do ústavu pro choromyslné v Kosmonosích. Zda jím byl skutečně nebo byl jen využit v širší politické hře, nebylo nikdy řádně objasněno. Jisté však je, že tento případ byl zneužit tehdejším tiskem v rámci vyřizování si účtů mezi politickými stranami.