Slavičín - náměstí Mezi Šenky

Na první pohled působí podivným dojmem. Spíš než náměstí vypadá jako rozlehlá křížovatka s přilehlými volnými plochami a parkovišti, kudy prochází od východu k západu hlavní silnice z Hrádku do Luhačovic a směrem k severu z ní do kopce okolo kostela sv.Vojtěcha šplhá boční silnička do Vizovic. Dle současného vzhledu tedy nepřipomíná žádný rynek ani omylem, neboť na jihu podél cesty stojí jen jedna celistvá řada domů a na západě trojblok stavení, v jejichž interiérech se nachází bufet, řeznictví a samoobsluha. Na severní straně se za širokánským mostem přes Říčku vlevo vypíná objekt Polikliky (v pozadí s nemocnicí), napravo za mostem pak ještě před tokem Říčky jediný reprezentativní objekt – budova bývalé Rolnické záložny s restaurací a přístavbou banky.

 

V minulosti tu samozřejmě bývalo vše úplně jinak. Krom horního tržního rynku zde (na rozhraní původně dvou samostatných obcí, jež později splynuly) vzniklo už začátkem 19.století nejvýznamnější veřejné prostranství. Svůj název získalo podle polohy mezi třemi pohostinnými zařízeními a na přelomu devatenáctého a dvacátého století na něm byla vystavěna i radnice.

Původně bývala hlavní silnicí ta, směřující do Vizovic, ale s rozvojem lázní v blízkých Luhačovicích došlo po roce 1925 k razantní změně. Potože všechny ty úzké klikaté uličky směřující k náměstí Mezi Šenky nešlo pro automobilovou dopravu nijak využít, rozhodlo se o výstavbě silničního průtahu ve směru východ-západ. Což se pochopitelně neobešlo bez rozsáhlých demolic.

 

Zbourána byla dvě nároží rynku a také celá jedna strana ulice… a to vše proto, aby nová silnice procházela přes náměstí úhlopříčně. Poté nastál zvýšený provoz, kterému podlehlo i několik dalších starých domů, jež byly obyvateli opuštěny a následně zbourány. Vzniklé proluky pak nebyly už nikdy zastavěny, takže v současnosti působí rynek poněkud „neúplným“ dojmem.

 

(Za první republiky přitom byla na náměstí vystavěna první benzínová stanice a bylo zde umístěno i stanoviště autobusů… právě na tomto prostoru místní občané v květnu 1945 vítali své osvoboditele – vojáky rumunské armády… a za minulého režimu se na rynku konaly různé oslavy a jiné akce. Já sám pamatuji oslavy 1.máje, kdy byly právě na tomto rynku umístěny tribuny, kdežto horní náměstí sloužilo coby autobusové nádraží.)

 

Vraťme se ale ještě k největší dominantě náměstí Mezi Šenky – k budově Záložny.

 

Dle návrhu architekta Josefa Schaniaka z Uherského Hradiště se s její stavbou započalo v roce 1893 v místech hostince p.Mikuláštíka a po dokončení se novostavba stala centrem místního kulturního života. Sídlil tu ochotnický spolek Palacký, první veřejná knihovna a konaly se tu přednášky. Pohostinství bylo povoleno až roku 1902 a za svůj utěšený stav dnes celý objekt vděčí městu Slavičínu, které jej od bývalého majitele RAJ roku 1992 odkoupilo a následně zrekonstruovalo.

Záložna byla prohlášena za kulturní památku, ale restaurace v přízemí a velký sál v prvním patře umožňující konání různých společenských akcí slouží svému účelu dodnes...