TURISTIKU PODPORUJÍ
60 458 turistů a cestovatelů
101 191 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 129 079,- odměny za články

Slaný - diskuse

Přidat příspěvek do diskuse

Email se nezobrazí.
  • turista
    Jan Tomášek
    Slánská hora
    4.2.2008 23:47
    Pojedete-li do Slaného, tak určitě neopomeňte navštívit <a href="http://www.tomasek.cz/foto_vylety/SlanskaHora/index.html">Slánskou horu</a> je to docela pěkné místo téměř v centru města.
  • turista
    Hložek Jakub
    Po stopách Václava Beneše Třebízského
    8.6.2005 15:02
    Masivní dřevěné dveře slánské piaristické koleje se za námi s tlumeným bouchnutím zavřely a my se, stejně tak, jako kdysi malý žáček primy, vydáváme po jeho stopách ze Slaného do Třebíze. Ulicí nesoucí Třebízského jméno se dostaneme za město a naše kroky budou směřovat do Královic, obce, s jejíž historií jsou neodmyslitelně spjaty rozsáhlé archeologické nálezy z mladší doby bronzové. Téměř uprostřed obce přežívá již 300 let malý hrázděný špýchárek. Přejdeme kamenný most, po pravé straně bdí tradičně sv. Jan Nepomucký, po levé patron českého národa sv. Václav. O několik kroků dál mineme nedávno obnovenou barokní kapličku sv. Archanděla Michaela a vydáme se k další obci. Procházíme krajinou typickou pro lužní lesy, podél Pozdeňského potoka a co nevidět se před námi objeví první štíty neprobylických stavení s barokním kostelem sv. Ducha v pozadí. Kolem pozůstatků robustního zdiva renesanční tvrze Václava z Chýš a Egerberku na Blahoticích se dostaneme k další dominantě obce, neprobylické dřevěné zvonici. Z této vsi se dáme od zvoničky vlevo, směrem ke Kutrovicím. Mineme domek sochaře Josefa Formánka, autora reliéfu dotvářejícího malebné prostředí u studánky Královky v Líském a než se nadějeme, jsme v Kvílících. Místní školu Václav Beneš navštěvoval od svých šesti let a rád na ni vždy vzpomínal. Projdeme Kvílicemi až k farní budově s přilehlým novorománským kostelem a patrně nejstarší dřevěnou zvonicí v regionu. Poslední úsek cesty našeho putování budeme stoupat do mírného svahu. Odměnou nám bude jeden z nejkrásnějších výhledů do kraje a o několik kroků dál již cíl naší cesty, malebná vesnička Třebíz. Zde nalezneme rodný dům Václava Beneše Třebízského, Národopisné muzeum Slánska – skanzen lidové architektury kraje se staveními z tradiční slánské lepenice a dřevěnou zvoničku s kostelíkem sv. Martina. Tady sice naše putování končí, ale komu to ještě nestačí a chce se dozvědět co nejvíc, může vyrazit dál. Zajímají vás tajemná a zajímavá místa? Navštivte menhir v Klobukách nebo památník setkání tří císařů (rakouského císaře Františka I., ruského caru Alexandra I. a pruského Fridricha Viléma III.) mezi obcemi Vraný a Peruc, na Peruci Boženinu studánku, Oldřichův dub, pamětní síň malíře Emila Filly v jižním křídle zámku a Muzeum české vesnice (exponáty i z Vlastivědného muzea v Slaném), Panenský Týnec (staré městečko založené ve 13. století, které vešlo ve větší známost klášterem klarisek postavený pro Sv. Anežku Českou a nedostavěným mohutným kostelem, který nebyl nikdy dostavěn a má léčivé účinky.
  • turista
    J. Knížek
    Město Slaný
    26.6.2007 1:55
    R. 750 objeven slaný pramen, z nějž se vyvářela sůl. Ze solivarnické osady pod horou vzniklo město Slané, o němž se píše v zakl. listině břevnovského kláštera z r. 993. Rozmohlo se vinařství a rybnikářství. Ve 12. stol. zde býval opevněný hrad s župními úřady. Král Václav II. v r. 1305 vysadil Slané na královské město a Karel IV. mu udělil mnohá privilegia. Město podporovalo kališníky a po Bílé hoře za to trpělo. Bylo prodáno Martinicům ze Smečna, několikrát vyhořelo a útlakem se vylidňovalo. Teprve r. 1794 prohlášeno za svobodné. Bylo sídlem Rakovnického kraje a župních úřadů, k hejtmanství později připojeny okresy Velvarský, Novostrašecký a Libochovický. Slaný byl okresem do r. 1960, kdy včleněn do okresu Kladno. Slaný má kolem 16 tisíc obyvatel (r.2000). Po r. 1794 nastal průmyslový a kulturní rozmach (doly, přádelna, strojírny, pivovar, cukrovar, papírna, tiskárna, plynárna, vodovod, školy, nemocnice, lázně, divadlo, záložna, muzeum, železnice), rozvoj spolků (Sokol, ochotníci, pěv. sbor). Vznikla kasárna, obch. akademie, spořitelna, sport. kluby a po II. svět. válce nová sídliště, letní scéna, zimní stadion, hvězdárna, letiště, plochá dráha, akvapark. Nedávno vybudován jižní silniční obchvat. Rodáky města byli zejména: kronikář Vepřek, archeologové Biener a Miltner, buditelé Vinařický, Kynský (obhájce K.H. Borovského), dr. Přibil, spisovatel K.Scheinpflug a jeho dcera - Olga (manž. K. Čapka); manželka prez. Beneše Hana Vlčková (hrob jejích rodičů); prof. historie V.V.Štech. Žili zde: Svatopluk Čech, J. Vrchlický, V.B. Třebízský, malíř Navrátil, sochař Nejtek, aj. Hist. objekty: radnice z r. 1751, chrám svatého Gotharda z 12.stol., klášter s kostelem Nejsvětější trojice z r. 1581, Velvarská brána ze 13. stol., zbytky hradeb, památné domy a Slánská hora se zbytky osídlení z ml. doby kamenné. V býv. piaristickém gymnáziu z r. 1658 je nyní Vlastivědné muzeum. Je tu Přírodovědná expozice se zaměřením na ochranu přírody - Rozvoj města od středověku do konce 19. století - Městský interiér (nábytek, sklo a porcelán) - Lidový malovaný nábytek 18. - 19. století - Výtvarné umění 19. století. V péči muzea je expozice na Velvarské bráně a také skanzen v Třebízi. V nedalekém Knovízi je naleziště prehist. keramiky (Knovízská kultura).
  • turista
    Hložek Jakub
    Vycházka ke kostelíku sv. Václava v Ovčárech
    8.6.2005 13:32
    Vycházka začíná před slánským Infocentrem na Masarykově náměstí. Kaple Piaristické koleje ve Slaném - Stavba započata na popud hraběte Ferdinanda Leopolda Benna z Martinic dne 19. dubna 1659 a již roku 1666 se mohli piaristé v budově usadit a založit v ní roku 1671 gymnázium. V jižním křídle koleje byla zřízena rozměrná kaple Zasnoubení P. Marie. Ve 20. letech 18. století došlo k intenzivní činnosti, vedoucí ke konečnému vnitřnímu i vnějšímu vzhledu barokní stavby. V dnešní době je piaristická kaple součástí budovy Vlastivědného muzea, stejně jako Infocentrum a Knihovna V. Štecha. Masarykovo náměstí - Náměstí o rozloze 13.513 m² bylo vždy střediskem obchodního, společenského a politického ruchu. Najdeme zde řadu měšťanských domů s renesančními a barokními jádry. Dominantou náměstí je budova radnice a Vlastivědného muzea. Poté se vydáme k Velvarské bráně. Velvarská brána - Poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Konkrétní zprávy o ní jsou známy až z roku 1443 v souvislosti s prodeji domů v jejím okolí. Za vlády Jiřího z Poděbrad byla obnovena. Velvarská brána se původně skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím, mostu přes suchý příkop a byla chráněna po levé straně ve směru z Velvarského předměstí ještě baštou. V 16. století brána několikrát vyhořela a byla opravována. Poslední opravy proběhly na přelomu let 1993 – 1994. Věž je vysoká celkově 38 m, přičemž její výška pod střechu činí 17,65 m. Průjezd je dlouhý 8 m, široký a vysoký 4,70 m. Rozpětí oblouku při krajích měří 2,80 m. Od Velvarské brány přes Hlaváčkovo náměstí ke Klášteru Nejsvětější Trojice řádu Bosých karmelitánů v Slaném - Původně františkánský, nyní karmelitánský klášter v Slaném patřil při svém založení roku 1655 mezi první známky obnovy kraje zpustošeného třicetiletou válkou. Kostel sám vznikl již v letech 1581 – 1602. Obnova kostela a výstavby kláštera proběhla v letech 1655 – 1670. Požár roku 1665 si vynutil přestavbu, kterou pravděpodobně vedl italský architekt Giovanni Domenico Orsi. Tehdy kostel dostal dnešní prosvětlenou barokní podobu, boční polokruhové kaple a kopulovitou klenbu. Loretánská kaple se sochou černé Matky Boží představuje střed a srdce chrámu. Kapli dal do středu vestavět hrabě Martinic po návratu z pouti do italského Loreta roku 1657. Konvent kláštera je obýván řádem Bosých karmelitánů, kteří ve Slaném působí od roku 1993 a postupně prochází celkovou rekonstrukcí včetně přilehlé zahrady. Kolem hřbitova projdeme ulicí Na Vinici ke Sloupu vinařů a rybářů - Původní sloup stál již za doby Karla IV., jiné prameny ho datují až do 16. století. Umístěn byl původně pod kostelíkem sv. Václava v Ovčárech, poté přemístěn nad hřbitov. Stávající kopii zhotovil akademický sochař Václav Nejtek roku 1943. Zbytky původního sloupu byly převezeny do Vlastivědného muzea, ale také použity na stavbu silnice do Velvar. Mezi vinicemi sejdeme z kopce k velvarské silnici v jejímž těsném sousedství stojí Kostel sv. Václava v Ovčárech - Kostel byl založen pravděpodobně v předhusitské době. První písemná zmínka roku 1465. Kostel má polygonální kněžiště, od jehož osy je zjevně odkloněna vlastní loď, což může být kromě technických příčin dáno i symbolikou Kristovy skloněné hlavy na kříži. Opraven do současné podoby a znovu vysvěcen byl v roce 2004. Přejdeme přes silnici a cestou mezi zahrádkami se dostaneme pod Slánskou horu a ke slanému prameni. Slánská hora a slaný pramen - Své jméno získalo město Slaný pravděpodobně podle slaného pramene, který vyvěral na úpatí hory. K samotnému prameni se váže pověst o objevení knížetem Nezamyslem a jeho družinou. Slánská hora (330 m n.m.) je třetihorní vyvřelina sopečného původu, naposledy aktivní roku 1726. Lokalita byla 1. února 1998 uznána chráněnou přírodní památkou a nabízí pěkný výhled na celé město. Na závěr naší vycházky se opět dostáváme do centra města, ulicí Pod Horou dojdeme ke kruhovému objezdu, kde stával Kostelík svatého Vavřince - Stával na Přažském předměstí, u nějž se k roku 1359 připomíná špitál. Bohoslužby v tomto kostele se konaly až do roku 1842. O 18 let později byl však prodán a novým majitelem přestavěn na ovčín. V průčelí této novostavby čp. 357 v Pražské ulici byl objeven gotický lomený portál a zbytky gotického okna. Na dohled již je zrekonstruovaná budova Hemerkova statku - Stavba stojí mimo městské opevnění v ulici Ouvalova. První písemné zmínky jsou z roku 1464. Dvůr se nazýval též Stanovským. Rodina Hemerků je ve Slaném poprvé doložena roku 1803. Po roce 1948 byl stanovský dvůr zestátněn, v roce 2004 prošel náročnou rekonstrukcí (byl takřka v rozpadu) a dnes je zněj nově vznikající obchodní centrum. Zde naše vycházka končí. Doba na vycházku je cca 1½ hodiny.

Přidat příspěvek do diskuse

Email se nezobrazí.

Zpět na příspěvek Slaný

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace