Skryje

Památník J. Barranda

památná lípa

kostel sv. Michala

roubenky

Dle archeologických nálezů bylo možno potvrdit prvotní osídlení katastru na přelomu 2. a 1. století př.n.l. Při datu první zmínky a tedy v roce 1229 je ves uváděna v majetcích benediktinského řádu z kladrubského kláštera. Později se ves stala světským majetkem bratrů Jaroslava, Oldřicha a Zbyňka, u nichž neznáme jejich predikaci. To bylo roku 1375. V roce 1404 je skryjský statek v rukou Petra ze Skryj. Pravděpodobně za něj zde vznikala tvrz, kterou v roce 1415 získal neznámým způsobem Mikuláš z Pístného, který byl později znám jako jeden z vůdců husitů. Roku 1453 získal ves Jošt z Einsidle, který je připojil k týřovskému zboží. Tento rod držel ves až do roku 1601, kdy je získal císař Rudolf II. směnou za jiné statky. Tím se skryjské zboží dostalo ke křivoklátskému panství. V této době již tvrz nebyla uváděna, a proto soudíme, že zpustla. Ke Křivoklátu patřily Skryje již trvale s výjimkou mezilesí 1603 – 1613, kdy je krátce drželi Smečenští. Další roky tvrz chátrala, až zmizela a dnes jen předpokládáme, že stávala v místech dnešních čp. 11 a 12. Skryjský kostel sv. Michala byl původně vystavěn v gotickém slohu. Teprve roku 1719 se dočkal přestavby do barokní podoby. Do současné podoby jej však uvedla přestavba v roce 1839. Zdejší památná lípa malolistá dorostla ve Skryjích výšky 20 metrů a obvodu kmene v prsní výši dosahuje 370 cm. Skryje se staly světově povědomými v dobách, kdy Joachim Barrande v okolí vyměřoval koněspřežnou dráhu a v okolí nacházel četné zkameněliny. Proto zde má i památník. V obci se nachází i několik staveb s prvky lidové architektury. Obcí prochází červená TZN od Křivoklátu do Zvíkovce. Mimo tuto značku jsou Skryje procházeny zelenou a modrou TZN. Modrá TZN přichází od Hřebečníků a pokračuje dále k Ostroveckému mlýnu. Zelená TZN přichází od Slabců a pokračuje do Březové.