Škola v Máslojedech

Od nepaměti docházely místní děti do školy v Hoříněvsi, nejprve do té farní a posléze do obecní. Vzhledem k tomu, že cesta do Hořiněvsi bývala dost daleká a za nepříznivého počasí též těžko schůdná, rozhodlo se vedení obce, že využijí služeb nezkoušených učitelů, kteří by vyučovali přímo v Máslojedech. V roce 1806 byla v obecní pastoušce zřízena privátní škola, i když se vyučovalo i jinde po obci. Vystřídali se v ní: vysloužilý vojenský šikovatel Jan Zezulka ve svém čp. 32 (1806-1827) a vysloužilý šikovatel Jiří Tomek v čp. 6 (1827-1829), kteří byli mimochodem zdejšími rodáky. Po nich přišel najmutý učitel Josef Gall, jenž vedl vyučování v obecním domku čp. 46 (1829-1835). Díky jeho skvělé pověsti a pochvalám z různých stran sem dokonce začaly chodit jeden čas děti z Čistěvsi, jejichž rodiče chtěli, aby se jejich potomci skutečně něco naučili, když jsou posíláni do školy a nepomáhají tak v hospodářství, jak to tehdy bylo obvyklé. Avšak výnosem biskupské konsistoře v Hradci Králové ze 22. června 1829, vysokými guberniálními nařízeními ze 27. září 1830 a 11. června 1834 byla máslojedská škola zrušena a obec opět donucena posílat své děti do Hořiněvsi.

Ke stavbě školní budovy přikročila obec roku 1865, kdy byly postranní zdi přivedeny pod střechu. K jejímu dokončení v následujícím roce nemohlo dojít, protože se tu v červenci 1866 usídlili rakouští vojáci a v nedostavěné budově zřídili polní kuchyň, vedle níž tu nějakou dobu fungovalo též obvaziště. Stavba byla dokončena roku 1867 a tehdejší obecní starosta Jan Fejgl loboval za odškolení od Hořiněvsi u samotného císaře Františka Josefa I. Díky tomu, že se obec nacházela přímo na bojišti, tak došlo k povolení otevření vlastní školy. Jinak by asi obec neměla šanci a z objektu by se stal pouhý obecní dům.

K vysvěcení budovy došlo v září 1868 P. Antonínem Kozákem z Hořiněvsi. Prvním učitelem byl Josef Fleigr z Račic nad Trotinou, který byl po stížnosti místních občanů na jeho alkoholismus přesazen v roce 1879 do Borku na Pardubicku. Následujícího roku sem nastoupil Jan Jirman, který se v roce 1893 stal sendražickým řídícím učitelem a provizorně v Máslojedech vyučoval Karel Jakoubek, jenž se stal učitelem v Dolanech na Náchodsku. Roku 1894 se stal novým učitelem Ondřej Vyhnal. Ten zde vydržel až do roku 1925, kdy odešel na odpočinek. Provizorním učitelem byl jmenován Karel Ježek, jenž zde zůstal 2,5 roku. Za něj byla v roce 1927 vykopána ve školní zahrádce studně, ale voda z ní se nedala používat ani na mytí. Roku 1928 se stal zdejším definitivním učitelem Oldřich Stuchlík, který byl odsud v roce 1931 přesazen do Svratouchu. Roku 1931 nastoupil na zdejší školu Václav Hodyc, za něhož byla o rok později dokončena kompletní rekonstrukce objektu, jež zahrnovala výměnu oken a střešní krytiny, zřízení nových stropů a podlah v 1. poschodí, postavení nových kamenných schodů a rekonstrukci přízemních místností. Celková vydání dosáhla 65 000 Kč.

Po dobu německé okupace a po osvobození se se školou mnoho nedělo, protože na vyšších místech bylo jasné, že malé vesnické školy nemají budoucnost, neboť u všeho se podporovaly stále větší celky, ať již to bylo u JZD, tak u dalších subjektů, pokud pomineme slučování samotných obcí. Postupem času navíc rapidně ubývalo zdejšího žactva, a tak byla škola k 1. září 1963 uzavřena. Od té doby objekt sloužil k různým účelům tamního MNV, resp. obecního úřadu, a to zejména jako objekt k bydlení, ale nějakou dobu bychom zde narazili na kanceláře MNV. Různými úpravami prošel dům zejména během 70. a 80. let 20. století, ale teprve v roce 1994 došlo k jeho celkové opravě a získal rovněž novou fasádu, přičemž zůstává nadále v majetku obce.