Skalní suk na Káčově

Vrch Káčov (351 m n. m.) nad obcí Sychrov na Mladoboleslavsku geomorfologicky spadá do Jičínské pahorkatiny, jejího podcelku Turnovská pahorkatina. Přes vrch vede zelená turistická značka z Mnichova Hradiště do Mohelnice na Jizerou.

V severozápadní části vrchu vystupuje skalní suk vulkanického původu. Jeho historie má počátek v třetihorách, kdy po sopečném výbuchu žíla čediče (olivinického nefelinitu) pronikla křídovými sedimenty jílovců a pískovců. Žhavé magma přeměnilo jílovce na porcelanit a pískovce na lehký porézní pískovec zvaný kačovák. Dlouhodobá eroze zanechala po sobě pouze přívodní část vulkánu, sopečný komín. V 18. století dala konečnou podobu skalnímu suku lomová těžba čediče a zmíněného kačováku, který se s oblibou používal na stavbu jezů a dalších vodních děl.

Z důvodu ochrany skalního suku byl tento včetně nejbližšího okolí vyhlášen v roce 1953 přírodní památkou. Smíšený les je tvořen převážně duby, habry a břízami. Z vyšších rostlin se tu daří šedesáti druhům (písečnici douškolisté, pelyňku ladnímu, řepíku lékařskému a dalším). Svůj domov zde našlo 17 druhů brouků, 29 druhů motýlů a 19 druhů ptáků (včetně káněte lesního a strakapouda velkého).

Dvacet metrů vysoká severní stěna skalního suku je evidovaná jako horolezecká lokalita. Sedm lezeckých tras je obtížnosti 2 až 4. Uvádí se, že je skála značně lámavá. Abyste se dostali těsně pod vrchol suku, nemusíte být horolezci. Výškové metry lze snadno překonat po upravené boční stezce. Závěr je jištěn řetězy, spíše řetízky.

Výhledy z nejvýše dostupného místa jsou pěkné, obsáhnou rádius od západu po severovýchod. Krajině dominuje Bezděz, Ralsko a Ještědsko – kozákovský hřbet. Dole v zeleni se krčí Sychrov.