Sicílie

Výpravu na Sicilii jsem měl v plánu dlouho, ale nikoho z mého okolí se mi nepodařilo přesvědčit, aby jel se mnou. Pátral jsem tedy na internetu a narazil na nabídku, která mě oslovila. Poznal jsem partu lidí, s kterými cestuji několikrát za rok, dosud. Na Sicilii jsme postupně navštívili Messinu, odkud jsme pokračovali k vrcholu Etny. Pak jsme vyrazili do starobylých Syrakus. Projeli jsme vnitrozemí s návštěvou města Enna. Na severním pobřeží jsme si užívali na plážích malebného Cefalú. Poté jsme přes Tindari dorazili do Milazza. Odtud jsme si odskočili na činné sopky Vulcano a Stromboli. Bylo to krásných čtrnáct dní na místech, kam se jednou určitě vrátím. Ještě pár základních informací o tomto krásném koutu Itálie:

Sicílie je největší a nejznámější italský ostrov zcela na jihu Itálie s téměř pěti miliony obyvateli. Hlavním městem je Palermo. Sicílie je převážně hornatá, přesto ale úrodná. Nad zemědělstvím ale dnes převažuje průmysl /dokonce těžba ropy/. Přesto patří Sicílie mezi nejchudší regiony v Itálii. Největší přístavy jsou Palermo, Catania, Messina…

Sicílie je jedinečná destinace, která láká návštěvníky nejen překrásnou přírodou, nádhernými plážemi a čistým mořem s dobrou viditelností. Přitahuje krásou svých pobřežních letovisek, krásou svých historických měst plných krásných památek na různé dobyvatele, kteří jí vtiskli svou tvář. Na Sicílii se vystřídali Féničané, Řekové, Kartaginci, Římané, Normané, Štaufové, španělští vládci, Habsburkové a další. Všichni přišli s něčím svým a jako výsledek nakonec vznikla dnešní Sicílie. Ostrov je z ekonomického hlediska sice chudý, ale pro milovníky historie, kultury či umění hotový Ráj na zemi. Ráj na zemi je to také pro ty, kteří touží po krásné letní dovolené u moře.

Největším městem je Palermo, které nabízí pro každého něco - počínaje přístavem, krásnými starými uličkami a konče kostely plnými uměleckých děl. Také další města jsou bohatá na památky a krásy. Mezi největší se řadí Syrakusy, Catanie a mnoho dalších.

Normanské památky jsou především hrady a také kostely, jedná se obzvláště o tři perly přesahující svou důležitostí rámec celé Sicílie a možná i Itálie, jsou to chrámy v Monreále , Palermu /Capella Palatina a další/ a chrám v Cefalú . Své stopy zanechala gotika i renesance. Nejdůležitějším a naprosto nejrozšířenějším slohem ostrova je však zdejší jedinečné a neopakovatelné baroko. Baroko pozměnilo (mnohde zcela vytvořilo) tvář Sicílie. Po katastrofálním zemětřesení roku 1693, kdy se zničilo 54 měst (!) vznikla celá nová města. Mezi nejvýznamnější se řadí Noto, Ragusa, Modica; také Grammichele. Barokní podobu má však často i Palermo, Catania a Syrakusy.

Sicílie vyniká plážemi, horami a dalšími přírodními krásami. Nejvýznamnější přírodní pamětihodností je sopka Etna, pod jejíž vrchol jsme také vystoupali. Také četné ostrovy lákají turisty k návštěvě. Liparské, Egadské ostrovy, ostrov Ustica a další jsou jen ty nejznámější ze všech.

Sicílie byla vždy místem setkávání (a střetávání) kultur. Lidé ji osidlovali již v prehistorických časech. Od 8. století před Kr. začali přicházet Řekové a zakládali zde své kolonie (nová města). Postupně se však v celém Středomoří prosadili Římané. Po pádu Římské říše se stala oblast cílem mnoha dobyvatelů (Saracénů, Arabů a dalších), na Sicílii a v jižní Itálii však zvítězili francouzští Normané. Jako další přišli němečtí Štaufové, dále též vládci ze Španělska, jednu dobu také Habsburkové. Celou dobu zde v míru žili křesťané, Židé i Arabové (muslimové), jejich kultury, umění i vědění se prostupovalo a ovlivňovalo. Celou tuto vzácnou symbiosu narušil příchod vládců ze Španělska (Bourboni) a protireformace. Od roku 1861 patří ostrov Sicílie ke sjednocené Itálii.