SICILIA (Sicílie) - jaro

SICILIA (Sicílie) březen 2026

Na tento krásný italský ostrov zavítají turisté převážně v letních měsících, teď v březnu, kdy tady začíná jaro, je ostrov liduprázdný. Turisté téměř žádní, místní obyvatele tu člověk na plážích anebo zajímavých historických místech potká také velice poskromnu. Připadáte si tu trochu jako na ostrově duchů, což má ale bezpochyby své kouzlo a Sicílie je v jarních barvách opravdu nádherně rozkvetlá a zelená. Počasí je v tomto období trochu nevyzpytatelné, občas se přehnala krátká přeháňka, dva dny nám dost u moře foukalo, ale jinak bylo příjemné počasí na prozkoumávání ostrova. Jeli jsme s malými dětmi (2 a 4 roky), tak jsme toho za týden nestihli navštívit tolik, protože jsme dost času věnovali i pobytu na plážích. V moři se koupat nedalo, mělo jen okolo 15 stupňů.

Letenky z Vídně do Palerma jsme koupili pro 4 osoby za 6 tis. Kč, dají se sehnat i za 4 tis. Kč, pokud se koupí více v předstihu. Letadla létají také do Catanie, za stejně příznivé ceny. Auto jsme si půjčili u SRC Car rental na letišti v Palermu. Výběr autopůjčovny nebyl jednoduchý, protože všechny mají špatné recenze, i celosvětově známé značky jako Budget, Europcar. Nakonec se výběr půjčovny ukázal jako dobrý, vše proběhlo hladce, vrácení auta bez problémů. Na 8 dní vyšlo půjčení auta v přepočtu 11,5 tis. Kč. Obzvlášť na Sicílii je dobré si vzít pojištění, které pokrývá 100% všechny škody (zero excess). Pokud si sjednáte pojištění u jiné společnosti, dle recenzí pak autopůjčovna tlačí na sjednání dalších jejich pojištění a v případě vrácení se snaží najít další oděrky navíc. Pokud si sjednáte jejich pojištění, neřeší nic. A toto můžu potvrdit. Raději jsme si připlatili, abychom se vyhnuli nějakému dohadování. Depozit na kreditní kartě si strhli pak jen ve výši 100 EUR.

Níže popíšu 4 oblasti, které jsme navštívili – SZ, JZ, SV, S (San Vito Lo Capo, Agrigento, Taormina a Palermo). Cestování autem po Sicílii bylo pohodové a člověk se rychle adaptuje na místní tempo na silnicích. Většina úseků cest má omezení na rychlost, všude se něco již několik let kope, ale místní si z těchto cedulí moc hlavu nelámou a na omezeních nezpomalují, blinkry téměř nepoužívají, ale předjíždějí a celkově řídí bezpečně.

Sicílie – severozápad

Z letiště jsme přibližně hodinu jízdy jeli do ubytování v San Vito Lo Capo. Krajina nás přivítala opravdu nádherná, velmi členitá a jednotlivé hory utvářely krásné výhledy. Na výběžku Capo San Vito to byly Monte Monaco a Monte Cofano. Ty často zachytily mraky, a tak nakonec třeba vůbec nepršelo, i když původní předpověď nebyla vůbec příznivá. Samotné San Vito Lo Capo bývá v létě velmi vytížené a přelidněné, v březnu je to město duchů. Ulice prázdné, otevřených jen pár restaurací, na vyhlášené nádherné pláži se prochází jen pár lidí.. Město samo o sobě není moc zajímavé, navštívili jsme jen místní maják a pevnost Torre del Santuario. Ve městě jsou na parkování modré pruhy, které jsou placené 1-2EUR/hodinu (platí se pouze měsíce květen-září) a žluté pruhy pro rezidenty. Nedaleká rezervace NP Zingaro byla zavřená, a to kvůli rozsáhlým požárům, které danou oblast v létě 2025 zasáhly. U vstupu do parku hlídá pán a posílá turisty jako náhradu do Scopella. Poblíž Macari, cestou do San Vito Lo Capo je po levé straně krásná vyhlídka na pláž Cala Bue Marino a nedalekou horu Monte Cofano.

Jižně od San Vito Lo Capo se nachází antické památky v Segesta. Vstup do areálu je 14 EUR, děti zdarma, pokud si koupíte i vstupenku do Sulinante, tak je cena zvýhodněná. Kousek od parkoviště je antický chrám Doric Temple of Segesta, kam vede stezka pro pěší do kopce. Na druhou stranu od parkoviště je druhá část areálu, kam vede asfaltová cesta do prudšího kopce 1,5 km. Jednou za půl hodiny tam jezdí autobus (za 2 EUR zpáteční jízdenka). Na cestě nejezdí žádná auta, tak je možné tudy jít pěšky a dojít až k antickému divadlu a rozvalinám hradu a dalších staveb. Cesta nahoru je moc krásná, určitě je dobré jít alespoň jeden směr pěšky. V polovině března byl celý svah k divadlu nádherně rozkvetlý a výhledy s antickými památkami tak byly úžasné. I tady bylo v březnu jen pár turistů.

Na západním pobřeží severně od Trapani, vysoko na kopci, kam vede klikatá cesta, se nachází historické městečko Erice. Stojí za to ho navštívit – zajímavý je hrad (v březnu zavřený) s krásnými výhledy do okolí a i samotné městečko, kterému dominuje Piazza Madrice s Torre di Frederico.

Jižně od Trapani, poblíž města Marsala se nachází Saline di Marsala. V letních měsících se na místních saliništích vyrábí sůl a je možné zde vidět kupky soli v celém areálu. V březnu byly mořské „bazénky“ pouze naplněny vodou. V areálu se nachází i několik mlýnů. U hlavního vstupu lze zakoupit i místní sůl, která se prý hojně využívá v sicilské kuchyni. Po zakoupení vstupenky lze jít na prohlídku mlýna a salinišť.

Sicílie – jihozápad

Na jižní straně ostrova jsme navštívili antické památky v Agrigentu (Valle dei Templi), které jsou považovány za nejvýznamnější archeologická naleziště světa. Vstupné je 14 EUR, děti zdarma. Chrámy jsou krásné, všude okolo se prochází olivovými háji, v areálu je také mandloňová zahrada. Každoročně se tu na jaře konají mandloňové slavnosti. Turistů už na tomto místě bylo více, v porovnání se Segestou tady nebyl takový klid, areál je u rušné cesty a na kopci hned vedle je pohled na rozhlehlou metropoli Agrigento. I přesto jsou odsud krásné výhledy na moře a okolí.

Další známou přírodní památkou je skalní útvar Scala dei Turchi, který se nachází jen pár minut jízdy od Agrigenta. V březnu toto místo překvapivě zelo prázdnotou. Zaparkovat se dá kdekoliv u cesty a sejít dolů po schodech. Cest dolů je několik, mnohé články to popisují jako obrovský kopec, ve skutečnosti se jedná jen o pár schodů a vzdálenost je to opravdu malá. Vstupné se zde v březnu neplatí, brána byla otevřená, na skálu je možné jít, nebyl zde žádný hlídač. V létě je potřeba koupit vstupenky online a hlídač redukuje počty lidí na skále. Když jsme sem přišli my okolo 10h dopoledne, na skále jsme byli sami. Po skalních schodech se dá procházet, nejsou kluzké. Zážitek to byl opravdu perfektní, nádherná bílá skála, v kontrastu s tmavým mořem a oranžovou pláží a do ticha se ozývalo pouze šplouchající moře, žádné davy turistů, kteří se tu mačkají v letních měsících. A krásné slunečné počasí dotvářelo už i tak dokonalou atmosféru.

Sicílie – severovýchod

Většina cesty na severovýchod vede po dálnici, mezi Catánií a Taorminou je úsek zpoplatněný, ale jen za 2 EUR. Do této oblasti jsme se vydali hlavně proto, že navštívit Sicílii a nevidět sopku Etnu, by nešlo. Bydleli jsme v Taormině, toto město většina průvodců velice chválila jako nekrásnější na Sicílii, které nesmí člověk vynechat. Musím ale říct, že celkově mě město spíše zklamalo. Z historického hlediska je město nádherné – úzké uličky na kopci, krásné výhledy na moře a antické divadlo s výhledem na moře a Etnu (vstup 16 EUR), zajímavé náměstí a vyhlášenou vyhlídkou na moře… ale oproti jiným Sicilským městům jsem si tu nepřipadala jako na Sicílii. Všude byly davy turistů, celé město byla samá drahá značka typu Dior, Louis Vouitton, Armani, atd., ceny všeho mnohonásobně vyšší než jinde.. takové snobské město, i při pohledu na turisty co sem zavítali. Původně jsme tu plánovali zůstat dva dny, ale pobyt jsme zkrátili.

Další den jsme navštívili Etnu. Konkrétně Crateri Silvestri, které jsou jedny z kráterů této sopky. Dá se k nim až nahoru dojet autem, je tam parkoviště, odsud lze taky pokračovat dál lanovkou nahoru ke kráteru Etny. Co jsme ale opravdu nečekali bylo to, že nahoře byly hromady sněhu, krátery byly také pokryty sněhem. Bylo zde zvláštní světlo, které se od sněhu odráželo tak, že šlo špatně vidět, i co sluníčko bylo většinu času za mraky. Vstup na krátery Silvestri je 5EUR. Dá se jít okolo i na vyhlídku, ze které jsou krátery vidět zeshora, ale tam jsme nešli, protože jsme neměli vhodnou obuv do hlubokého sněhu. Přestože jsme neviděli klasické černé barvy sopky, byl to velký zážitek a děti byly z výletu nadšené.

Sicílie – střed a sever

Cestou na severní část ostrova jsme se zastavili na okraji NP Madonie v městečku Petralia Soprana, které nás uchvátilo svými krásnými stavbami a výhledy. Už jen samotná cesta k tomuto městečku byla velice zajímavá, střed Sicílie je na jaře krásně zelený, jako někde v Irsku – všude okolo jen velké zelené louky a kopce. Známá vyhlídka na kostel Santa Maria di Loreto byla nádherná, v celém městě bylo hrobové ticho, klid, žádní turisté, mělo to své kouzlo, jako by se člověk ocitl sám v dávných časech. Procházka v tomto městečku k Piazza Duomo, kde se nachází krásná stavba Chiesa dei Pietro e Paolo stojí opravdu za to!

Na severu jsme navštívili město Cefalù. Toto město je zase úplně jiné, než jsme doteď na Sicílii viděli. Blíží se stylem více městům na severní pevninské Itálii – krásná promenáda, u které je písečná pláž a odsud je celou dobu výhled na centrum města a na Duomo di Cefalù a dominantní skálu Rocca di Cefalù. Turistů zde bylo více, ale ne tolik jako v Taormině. Celkově se nám město, jeho úzké uličky moc líbily a působilo na nás příjemným dojmem.

Cestou k Palermu jsme se zastavili u katedrály v Monreale. Parkoviště za 2EUR je hned u katedrály, stavba je to opravdu impozantní. Lze zdarma navštívit kostel, za poplatek 16 EUR klášter. Do samotného Palerma jsme nejeli, doprava už i v okolí Palerma byla docela zážitek, auta nedodržovala moc pravidla provozu, pruhy na silnici byly spíše orientační, ubytovali jsme se v místní části Mondello, kde je také vyhlášená písečná pláž. Tato místní část nás přivítala baobabovou alejí, čtvrť je postavená z elegantních vilek v secesním stylu pro bohaté obyvatele, které v minulosti sloužili hlavně pro aristokracii a vyšší třídu. I dnes je považována za čtvrť pro bohatší sicilské obyvatele. V létě bývá pláž přeplněná k prasknutí, v březnu zela prázdnotou, většina podniků byly zavřených, působilo to tady zase spíše město duchů. Mondello je ale výhodné i svou polohou 20 minut od letiště, kdy ani v pondělí dopoledne tady nebyla zácpa.

Pokud bych měla zhodnotit návštěvu Sicílie mimo sezónu, určitě doporučuji! Možná by ještě vhodnější měsíc byl duben, kdy by mohlo být o trochu tepleji, ale turistů stále málo. Na cestování je toto počasí ideální, člověk si vychutná místní atmosféru bez davů turistů, bez neúnosného horka v letních měsících. Je sice škoda, že se nedá na tak nádherných plážích s průzračnou vodou koupat, ale ostatní přírodní a architektonické památky tento nedostatek zcela vynahradí.