Loading...
Turistické cíle • Pevnost, opevnění
Rumunská Sighisoara není jen nádherným historickým městem pod vlajkou UNESCO, nacházejícím se v sedmihradské župě Mures, ale také pozoruhodnou pevností, která vznikla v průběhu 12. století a bez nějakých zásadních změn se dochovala do současnosti. Jen z těch původních 14 věží nám jich tady zůstalo už „jen“ devět.
Citadela v Sighisoaře je dnes v podstatě starým historickým centrem města obklopeným hradbami a věžemi s městskými branami. Celá pevnost byla ve 12. století postavena zdejšími německými osadníky a pyšnila se latinským jménem Castrum Sex (německy Schäßburg), což mělo připomínat, že se jedná o šestou pevnost na území Transylvánie.
Pevnost se nachází nad jižním břehem řeky Târnava Mare, a to na dvou svahových terasách v nadmořské výšce 350 až 429 metrů. Citadela byla od počátku budována kolem dominikánského kláštera z 12. století. V blízkosti klášterního kostela pak postupně vznikaly zdejší významné školy a architektonické památky. Ty nejcennější ze 14. století doplnilo např. kryté schodiště z roku 1642.
Pevnost je obehnána hradební zdí o průměrné výšce téměř 9,5 m. Původní výška hradeb ale byla jen asi 4 m; později ovšem došlo k jejich navýšení na některých místech až na 14 m. Hlavní hradební zeď byla postavena mezi 14. a 17. stoletím, a to jako ochrana před tureckými útoky. Jak již bylo uvedeno, součástí hradební zdi bylo celkem 14 věží, které současně sloužily jako sídla řemeslných cechů. Oněch 9 dochovaných věží si alespoň krátce přiblížíme v následujících řádcích.
Nejvýznamnější je monumentální - 64 m vysoká - Hodinová věž, jejíž součástí jsou od 17. století hodiny s orlojem a od roku 1899 Historické muzeum. Od počátku se jedná o hllavní vstup do pevnosti a jedinou věž, která vždy patřila městu. Této věži je na Turistice věnován samostatný článek (https://www.turistika.cz/mista/segesvar-hodinova-vez-sighisoara-turnul-cu-ceas/detail).
Věž provazníků byla obnovena v 19. století a dnes slouží jako domov správce evangelického hřbitova. Tato hranolová stavba je jedinou v současnosti obytnou věží ve městě. V suterénu byly nalezeny stopy zazděného cimbuří, což dokazuje, že tato věž byla postavena na starobylé pevnostní hradbě.
Řeznická věž je kamennou třípatrovou šestibokou stavbou (původně osmibokou) z 15. století. Přestavěna byla v 16. století. Jeden z pilířů obrany západní strany města; přístupný z hradeb a vizuálně spolupracující s nejbližší obrannou baštou.
Krejčovská věž je mohutnou dvoupatrovou věží, nacházející se naproti Hodinové věži a pocházející ze 14. století. V roce 1676 zde explodoval sklad střelného prachu a věž musela být znovu postavena. Věž střežila druhou přístupovou bránu do pevnosti.
Věž Koželuhů pochází z přelomu 13. a 14. století, takže je jednou z nejstarších fortifikačních staveb ve městě. Je poměrně skromná, má čtvercový půdorys a jejím hlavním účelem byla obrana vnitřního nádvoří Hodinové věže. Věž byla vybavena dlouhými střelnými zbraněmi, děly a zásobami střelného prachu.
Klempířská věž má celkem čtyři patra a dosahuje výšky 25 m. Tato hranolová stavba patřila k nejvýznamnějším fortifikačním prvkům města i k dominantám dolní části pevnosti. Věž je doplňuje unikátní střelecká galerie.
Ševcovská věž se nachází v severní či severovýchodní části pevnosti a poprvé je zmiňována v roce 1521. Roku 1603 bylo rozšířeno její opevnění, aby pak byla o tři roky později částečně zničena. V roce 1660 byla přestavěna, roku 1676 vyhořela a následně byla znovu přestavěna v roce 1681, kdy získala převážně barokní podobu. Před touto nižší šestibokou věží, která svého času sloužila mj. jako zbrojnice a ve které dnes sídlí rozhlasová stanice, původně stála dělostřelecká bašta.
Kovářská věž se nachází za klášterním kostelem, kde byla postavena v roce 1631 na základech starší věže Lazebníků. Na obdélníkovém podstavci se z vnitřku pevnosti jeví mohutná, ale nízká, zatímco zvenčí působí impozantně, protože její východní strana končí až patou hradeb. Kovářská věž byla zničena při požáru v roce 1676, ale následně se dočkala svého znovupostavení.
Kožešnícká věž se nachází kousek od Řeznické věže, s níž je spojena Törleho branou. Menší věž čtvercového půdorysu pochází zřejmě z 15. století, i když ji někteří odborníci datují do počátku 14. století. Roku 1568 byla věž přestavěna a další úpravy zde proběhly v letech 1594 a 1595. Její současná podoba ovšem pochází až z období renovace v roce 1679.
Na závěr se snad ještě sluší vyjmenovat věže, které ve středověku vystavěly další zdejší cechy a které už dnes – bohužel – neexistují. Jedná se o věž Tkalcovskou, Zlatnickou (také věž Klenotníků), Zámečnickou, Bednářskou a Rybářskou. Čest jejich památce …
napsáno v září 2025