Rybník Barvíř

Soudí se, že tento rybník vznikl ještě dříve, než se dostal Úštěk do rukou Sezimů z Ústí, tj. před rokem 1465, kdy se Jan Sezima z Ústí a na Úštěku oženil s Kateřinou Cardovou z Petrovic, což by mohlo znamenat, že jeho zakladatelem mohl být Václav Carda starší (1426-1452) nebo jeho syn Václav Carda mladší (1452-1475), avšak se nedá vyloučit ani to, že tato vodní plocha vznikla ještě mnohem dříve. Všechny teorie jsou položeny na vodě a není k nim přímých důkazů, protože první zmínka o rybníku pochází až z roku 1545, kdy se Jan Sezima z Ústí dostal do sporu s Bedřichem, synem zemřelého bratra Václava Prokopa, a to o výnos trojice úštěckých rybníků, v tom rovněž Barvíře, jenž tehdy měl plochu 3 jiter. Smlouva mezi nimi byla sepsána a zpečetěna v úterý po sv. Jakubovi v roce 1545, přičemž Velký rybník obdržel Bedřich a Lucký rybník Jan, jenž však byl povinen pouštět vodu na Bedřichův Panský mlýn, který byl později známý jako Luční mlýn (něm. der Wiesenmühle).

Stejně jako nevíme přesně, kdy tato vodní plocha vznikla, tak rovněž neznáme původ jejího pojmenování. Někteří autoři ho odvozují od toho, že jeho hlavním přítokem byl Červený potok, díky němuž měl až načervenalou nebo hnědou barvu, což se zvětšovalo časem jeho zabahněním. Jejich odpůrci však tvrdí, že jeho název pochází úplně od něčeho jiného, že se u něj barvilo plátno a přebytečná barva byla vypouštěna právě do něj a odtud výtokem pokračovala dál, což by mohla dotvrzovat i druhá verze názvu - Barvířský rybník. Ta nás totiž přímo k podobnému vysvětlení láká, ale klidně je možné, že může jít o úplně jiný důvod, což dnes již sotva rozsoudíme a přijatelně vysvětlíme. Třeba může jít o pouhé jméno, protože jeden z ranhojičů na Litoměřicku se svého času jmenoval Jakub Barvíř, takže i tímhle směrem můžeme uvažovat. Vyloučit snad můžeme jen to, že svoje pojmenování si zasloužil od toho, že býval zarostlý borytem barvířským, který sem byl zanesen právě kvůli onomu barvení textilií.

Postupem času vznikl kousek od něho vrchnostenský dvůr, a to již v 15. století, což by znamenalo i to, že je tedy starší, než se jinak uvádí. Právě se svým přítokem byl hlavním zdrojem vody pro tento, v roce 1678 jezuity obnovený hospodářský dvůr, jehož poddaní na něm museli robotovat, než se po několika staletích stal pouhým rybníkem s německým pojmenováním Färber Teich (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT009018430), který byl zanesený řadou sedimentů a zarostlý rákosem a různými vodními rostlinami i travinami, na některých místech též náletovými dřevinami. Když došlo roku 1773 ke zrušení jezuitského řádu, byly jeho polnosti rozparcelovány a původní panský rybník se dostal k čp. 4 v tehdejším Gründorfu (čes. Zelená Ves, zaniklá osada na pomezí Českého Předměstí a Českolipského Předměstí, jež měla v době největší slávy 19 domů a 131 obyvatel). Jeho vlastník August Röllich pak tuto vodní plochu prodal v roce 1836 Franzi Friedrichovi, aby nakonec skončila v rukou obce.

Když se přestal vyplácet chov ryb a přemýšlelo se, co s ním udělat, hovořilo se o jeho zrušení, vysušení a přeměně v pole či pastviny, nebo naopak k nějaké zástavbě, což však bylo vyloučeno několika povodněmi, jež se v těchto místech vyskytly, protože Červený potok nebýval tak klidným tokem jako je tomu dnes a nezáleží na tom, zda vznikl přirozenou cestou nebo naopak jako umělý náhon. Ale k nějakému překotnému rušení rybníků, tak jak se dělo jinde, naštěstí moc nedošlo, což můžeme vidět z toho, že zatímco v roce 1845 měl Úštěk 1 ha, 94 arů a 50 m2, tak roku 1948 to byl 1 ha, 78 arů a 57 m2. Nebyl ani vysušen, natož by došlo ke změně jeho rozlohy, což je vidět pouhým srovnáním indikační skici stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT009018430) s jeho reambulací z roku 1879 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_87_4). Posléze se však našla podpora na tom, že by mohl být využit v rámci turistického ruchu, který by podpořil další rozvoj města, a to jako koupaliště. V roce 1930 bylo rozhodnuto o opravě jeho hráze. Ta původní byla rozvezena a nová vznikla z betonových kvádrů, k ní pak ještě přibylo nové stavidlo, malý přepadový jez a na severní straně oplocené koupaliště s písečnou pláží a dřevěnými kabinami. Těmito pracemi byla pověřena firma Johann Zimmer z Liberce, jež také zřídila v okolí kanalizaci, aby do rybníka neputovaly přímo splašky a neznehodnocovaly tak nové koupaliště a kvalitu jeho vody.

K zahájení provozu moderního koupaliště s 14 000 m2 vodní plochy, vyhřívanými lázněmi, sportovním a dětským hřištěm došlo 21. června 1931 a prvním plavčíkem se stal Emil Rochlitz. Vedle toho však nadále vodní plocha sloužila k chovu ryb i pro sportovní rybolov a v neposlední řadě bychom na ní mohli vidět plovoucí loďky, na nichž se promenovali místní obyvatelé i letní hosté. V zimě se zde naopak bruslilo a posléze hrál i hokej, aby při zimních sportech lidé nezmrzli, vznikla na protějším břehu ohřívárna, do níž mohl každý zavítat, pokud mu již byla velká zima. Nesmíme zapomenout ani na to, že zde byl dobýván led pro místní pivovar a nejen úštěcké hostince. V té době se také přišlo s nápadem, aby byl rybník nově pojmenován - na Koupaliště (něm. Strandbad), což je zakresleno v katastrální evidenční mapě z roku 1936 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_8278-1A_04), ale toto se neujalo a místní lidé ho nazývali stále původním názvem. Takto to vydrželo až do osvobození a odsunu německého obyvatelstva.

Pak se dlouho s touto vodní plochou mnoho nedělo, koupaliště zaniklo v souvislosti s otevřením nového rekreačního centra u jezera Chmelař (roku 1975 ho navštívilo neuvěřitelných 135 000 lidí), vystřídal se zde chov ryb s chovem vodního ptactva a teprve v roce 2000 došlo na celkovou rekonstrukci celého rybníka, v jejímž rámci byla opravena hráz, obě výpusti, upraveny břehy a byla odtěžena i vrstva usazených sedimentů, která někde měla až 6 m. Roku 2025 pak proběhla rekonstrukce výpusti a východní hráze. Dnes slouží Barvíř jako sportovní rybářský revír ve správě města a je zde možné po zakoupení jednodenní nebo sezónní povolenky na městském úřadě nebo na recepci u jezera Chmelař rybařit (viz https://www.mesto-ustek.cz/rybnik-barvir/d-144137), případně se zúčastnit nějakých rybářských soutěží (viz https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/foto-ustecky-barvir-obsadili-mali-rybari-z-vody-sly-ven-plotice-i-velky-kapr-202.html).

Rybník Barvíř na mapě