Rozhledna na Markoušovickém hřebeni

Rozhledna na Markoušovickém hřebeni, známá také jako Slavětínská nebo Markoušovická, se nachází v nadmořské výšce 708 metrů. To je na nejvyšším místě hřebene, který je součástí Jestřebích hor. Rozhlednu obklopují obce Chvaleč, Radvanice, Trutnov a Velké Svatoňovice.

Čtyřpatrová rozhledna je vysoká 22,38 metrů, když vyhlídková plošina je ve výšce 18 metrů (726 m n. m.). Základy rozhledny tvoří železobetonové patky, do kterých jsou osazeny ocelové kotvy nesoucí vlastní dřevěnou konstrukci nadzemní části. Hlavními nosnými prvky jsou dřevěné sloupy kruhového průřezu z loupané kulatiny douglasky tisolisté. Vodorovné nosníky a zastřešení jsou rovněž z douglasky. Na podlahu, zábradlí vyhlídkové plošiny a podest bylo použito dubové dřevo.

Statiku nadzemní části rozhledny zajišťují ocelová táhla, která svým propojením vytvářejí příhradovou konstrukci. Ocelový vřetenový sloup uprostřed nese točité schodiště se zkosenými stupni vyplněnými pororošty. Schodiště, jehož součástí jsou i tři malé podesty, je doplněno ocelovým zábradlím.

Střecha rozhledny má tvar osmibokého jehlanu. Je pokryta pláštěm z měkkého falcovaného plechu. Pozinkovaný plech je potažen plastovou vrstvou v barvě cihlově červené, a to z důvodu bezpečnosti letového provozu. Všechny ocelové prvky rozhledny jsou spojeny bleskosvodem a uzemněny. Přesto se nedoporučuje na rozhlednu stoupat při bouřce.   

Rozhlednu v období od 28. srpna 2013 do 6. srpna 2014 stavěla firma TESMEN s. r. o. z Olešnice u Červeného Kostelce podle projektu Ing. Antonína Olšiny a Ing. Martina Nováka. Investorem byly Lesy České republiky. Celkové náklady na výstavbu rozhledny činily 2.057.937 Kč včetně DPH. Z této částky 68% dotovala Evropská unie. Slavnostní otevření rozhledny se konalo 30. září 2014.

Po zdolání 90 schodišťových stupňů se vám otevřou daleké výhledy. V severním směru jsou zřetelné Vraní hory (polská část se jmenuje Góry Krucze), v severovýchodním až východním směru navazují Adršpašsko-teplické skály a Broumovská vrchovina. V jihovýchodním směru pokračují Jestřebí hory k Žaltmanu, v dáli se modrají Góry Stołowe. V jižním až západním směru se rozprostírá Krkonošské podhůří, které v severozápadním směru přechází v naše nejvyšší hory Krkonoše. Za vynikajícího počasí je prý vidět i Králický Sněžník nebo Kunětická hora. To potvrdit nemůžeme, na tak dobrou viditelnost jsme neměli štěstí.

U paty rozhledny je dřevěný altán, informační tabule a pamětní kámen.

K rozhledně se dostanete po turisticky značených cestách z Petříkovic (po zelené), z Radvanic (po červené a zelené) a z Markoušovic jako i ze Lhoty u Trutnova (po červené, žluté a zelené). Za příznivého počasí je rozhledna přístupná bez časového omezení. Na rozhledně je povoleno pobývat najednou maximálně deseti osobám. Vstupné se neplatí.