Rozhledna a hora Jedlová

Jedová nebo také Jedlová hora se nachází u Jiřetína pod Jedlovou v Lužických horách (přesněji ve Šluknovském výběžku).

Hora získala svůj název podle stromů, které na ní převažovaly. V současné době na hoře rostou převážně smrky a buky. Ve druhé polovině 19. století se jí říkalo „Rigi severních Čech“ podle hory v Alpách. Jedlová je 774 m. n. m. vysoká. Je třetí nejvyšší horou Lužických hor (první je Luž, druhý je Pěnkavčí vrch).

Na vrcholu hory najdeme rozhlednu, restauraci a hotel. Rozhledna byla postavena spolkem Gebirsverein v roce 1891 z místního znělce a je 23 m vysoká. Na vrcholu rozhledny bývala lucerna. V noci připomínala rozhledna maják.

Turisté však mohli vstoupit na rozhlednu pouze do poloviny 19. století. Poté byla rozhledna uzavřena pro svůj havarijní stav a spolu s restaurací začala chátrat.

Znovu otevřena byla rozhledna až v roce 1993. O její otevření se zasloužil pan Krejčí který sehnal podporu k rekonstrukci. V témže roce byla prohlášena za kulturní dědictví České republiky a je majetkem Jiřetína po Jedlovou. V roce 1995 byla znovu otevřena i restaurace. V současné době je součástí restaurace také hotel.

Před restaurací najdeme památník básníka F. Schillera. Devatenáct kamenů kolem památníku značí devatenáct měst a obcí, které se zasloužili o vznik památníku. Tyto kameny jsou z těchto měst dovezené a každý kámen je z jiné horniny. Původní památník byl ukraden a kameny rozházeny po okolí.

Ve spodní části hory se nachází pískovcový lom, který je již zarostlý, ale ve své době byl velice významný.

Na Jedlovou je možné dostat se po asfaltové cestě autem. Parkoviště je u restaurace přímo na vrcholu hory. Většina turistů však na horu vyrazí pěšky nebo na kole. Popravdě řečeno jsem byla ráda, když jsem vylezla na horu pěšky, dostat tam ještě kolo by bylo nad mé síly.

Na Jedlové je otevřeno celoročně a vstup na rozhlednu je zpoplatněn. V zimě jsou využívány sjezdovky (dvě vedou z vrcholu) v létě se pořádají cyklistické závody.

Z Jedlové hory (rozhledny) je vidět do širokého okolí. 123 schodů je jistě pro některé unavené turisty již nepřekonatelná překážka, ale výhled na Bezděz, Sněžku, Milešovku, Děčínský Sněžník, Tolštejn atd. stojí určitě za tu námahu.