TURISTIKU PODPORUJÍ
59 983 turistů a cestovatelů
98 464 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 063 437,- odměny za články

Hradec Králové

Město na soutoku Labe a Orlice, centrum duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Sídlo českých královen, díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. Památky (Bílá věž, chrám Sv. Ducha) a atraktivity ve městě nabízejí poznání i zábavu (koupaliště Flošna) a z pestré nabídky akcí (např. Den Vody) si určitě každý vybere. 

Turistika  Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy Památky / Muzea / Přírodní zajímavosti Ubytování Hradec Králové
Turistické cíle / Cestopisy Aktivity / ZOO a botanické zahr. Zábava a atrakce - Tongo
Cyklotrasy a výlety na kole Koupaliště / Planetárium Hradec Novinky pro turisty z Hradce

Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Rozběřice (Všestary)

Turistické cíle Místní část

Pomník Deutschmeister (Rozběřice)
Pomník Deutschmeister (Rozběřice)  •  Fotografie (5)  • Foto: BorisJ.
Kříž (Rozběřice)

Tato lokalita byla podle častých archeologických nálezů osídlena již v době kamenné, ale více pozůstatků se našlo rovněž po osídlení z doby bronzové. Zejména jde o nález několika lidských koster s bronzovými náramky a kamennými nástroji v cihlářské hlíně za živností Josefa Šráma v roce 1879. První zmínky o vsi pocházejí z let 1371-1405, kdy nesla pojmenování Rozběšice, ale již roku 1376 se objevuje její nynější název. Vedle toho se určitou dobu užívalo rovněž jméno Rozběžice. Všechny tyto verze názvu obce mají údajně pocházet od zakladatele vsi a zdejší zájezdní krčmy Rozběha. František Ladislav Sál však říká, že toto pojmenování vzniklo od „rozběhnutých“ stavení, kdy každé bylo jinde, nic pohromadě. Další autoři míní, že název ilustruje to, že se ves nacházela na křižovatce cest, jež se odtud rozbíhaly všemi směry. Někdy během 14. století tu vyrostla dřevěná tvrz, jež se nacházela pod nynějším rybníkem, který zásoboval jí obepínající vodní příkop. Za husitských válek a v neklidných dobách těsně po jejich ukončení sloužila jako úkryt. Následně byla přestavěna na tvrz nadzemní a sloužila obraně i obývání. Nikdy se však nejednalo o velký objekt, byla mnohem menší než tvrze v Sadové či Lípě. Později vznikl u tvrze panský pivovar, a to blíže rybníka nad tvrzí, od níž byl oddělen výše zmíněným příkopem. V té samé době zde měli královéhradečtí měšťanové jednotlivé statky, v letech 1371-1382 Mikuláš Polický, roku 1371 Hynek Nugwort (objevuje se též verze Nügwort či Nügworth), v roce 1392 Stadler a roku 1376 k nim náležela rovněž Anna Rebelinová z Jaroměře. Statek Mikuláše Polického přešel v roce 1395 na Věnka a Paška, kteří seděli na Heřmanicích u Jaroměře. Během toho času byly rovněž odváděny z Rozběřic úroky na udržování oltářů v kostele sv. Ducha v Hradci Králové, a to i když v sousedství existoval dávno kostel ve Všestarech. Roku 1371 oltářník od kostela sv. Ducha přikoupil ještě 2 kopy úroků pro oltář „Nástrojů umučení“ a o 3 roky později Mikuláš Polický učinil ještě roční nadání 6 kop grošů úroků z Rozběřic, za které měla se každodenně sloužit ranní mše svatá u oltáře sv. apoštolů v kostele sv. Ducha. Tento úrok byl novými majiteli statku, Věnkem a Paškem z Heřmanic, převeden na své zboží v Heřmanicích. V roce 1383 bylo z Rozběřic odváděno 6 kop grošů úroků na oltář sv. Kateřiny u sv. Ducha v Hradci Králové, které byly o 2 roky později převedeny na ves Stéblovou. Roku 1405 Václav z Rozběřic s manželkou Kateřinou, kteří sídlili na tvrzi, prodali poplužní dvůr s poli, lesy a vším příslušenstvím královéhradeckému měšťanovi Václavu Váchovi za 52 kop grošů. Tento dřevěný dvůr s kamennou podezdívkou vznikl spojením 2 statků a stál proti nynějšímu rybníku na místě pozdějších stavení čp. 19-25. Role se nalézaly těsně u dvora, lesy byly na hůře obdělavatelných svazích ke Chlumu. Kromě tohoto největšího dvora byly v Rozběřicích v té době jen 2 statky (čp. 17 a 18), jež nadále náležely královéhradeckému měšťanstvu. Během husitských válek se jim dostal do rukou rovněž výše zmíněný poplužní dvůr, jenž však byl zanedbáván a půda tak ležela po většinu času ladem. V roce 1500 byly Rozběřice získány městem Hradec Králové, ale jako jeho majetek jsou zmíněny až roku 1523. V roce 1541 platily Rozběřice městu Hradci Králové pololetní úrok 10 kop a 10 grošů. Roku 1547 byly Rozběřice císařem zkonfiskovány a prodány Janovi z Pernštejna sezením v Pardubicích. Ten je o rok později prodal Adamu Sádovskému ze Sloupna za 495 kop a 12 grošů. V sobotu před sv. Martinem 1552 zemřel Adam Sádovský vě věku 79 let. Jeho jmění zdědila vdova Eva a 4 jeho synové: Petr, Bohuslav, Jan a Mikuláš, jež si toto dědictví v následujícím roce rozdělili, přičemž Rozběřice připadly Janovi Sádovskému, který roku 1554 opravil a znovu zřídil zdejší tvrz, rozšířil panský dvůr jak stavebně, tak pozemkově. Památkou na něj může být cínový džbán, který byl nalezen v jedné ze zdejších studní roku 1866. Když jeho bratr Petr, držitel Sadové, v roce 1560 zemřel a nedlouho poté i jeho syn Adam, získal toto zboží Jan Sádovský, jenž se odstěhoval z Rozběřic na honosnější sádovskou tvrz, přičemž tuto ves zanechal svému bratru Mikulášovi. Roku 1577 byl v Rozběřicích 1 dvůr, 2.statky, větší chalupa a několik robotnických domů. Tento rok rovněž zemřel Mikuláš Sádovský a Rozběřice byly připojeny opět k sádovskému panství Jana Sádovského, který zemřel v roce 1594 a odkázal své zboží synovci Václavu Sádovskému sezením na Chlumu, později psaného jako Václava Sadovského ze Sloupna, pána na Chlumu, Žiželovsi a Sadové. Po jeho úmrtí 18. května 1598 zdědil panství syn Jiří. Někdy v té době zanikla zdejší tvrz i pivovar. Po bitvě na Bílé hoře byly statky Sádová, Žíželeves a s nimi i Rozběřice zabaveny císařem a prodány roku 1623 Albrechtu z Valdštejna, jenž za ně zaplatil 47 000 kop grošů míšeňských. O rok později se tu utábořili švédští vojáci, kteří způsobili celému okolí řadu škod. V témže roce směnil Albrecht z Valdštejna tyto statky za jiné, a tak se Rozběřice staly součástí smiřického panství, jehož panstvo, zejména Marie Mandaléna Trčková z Lobkovic, se snažilo rozběřické obyvatele vrátit ke katolické víře, k čemuž se zavázal rychtář Šrám z čp. 17 a konšel Veverka, přičemž prvně zmíněný za to obdržel v roce 1626 jako rychtář práva šenku v panské krčmě čp. 4, ale ještě roku 1651 byli v Rozběřicích pouze 2 katolíci a v panském dvoře 4 katolíci. Toho času měly Rozběřice pouze panský dvůr, 2 větší statky a pětici chalup s hospodou u rybníka. V roce 1655 bylo postaveno dalších 5 stavení. Roku 1713 zabral dvůr veškerou neplodnou půdu kolem obce. V roce 1775 se zdejší chalupníci připojili k selskému povstání. Roku 1780 došlo k rozdělení panského dvora a o rok později sem bylo přemístěno několik rodin od nově budované josefovské pevnosti. Podle josefinského katastru z roku 1789 bylo ve vsi 41 stavení, 281,5 jiter rolí a 41,5 jiter luk. V roce 1792 tábořilo ve vsi pruské a roku 1813 ruské vojsko. V roce 1826 bylo v obci 34 domů, 1 hospoda a 212 obyvatel. Roku 1830 zde žilo 220 obyvatel ve 38 domech. V té době byly po obci vysázeny topoly. V letech 1830-1855 zde fungovala cihelna Josefa Šráma z čp. 17 („Na červinkách“). V roce 1840 vyhořel statek čp. 19 Josefa Hejcmana. O 5 let později vyhořelo v Rozběřicích 5 stavení.

Roku 1849 se Rozběřice staly samostatnou politickou obcí. Prvním zvoleným starostou se stal František Šrám z čp. 17. V roce 1856 se začala v obci pěstovat cukrovka. 3. července 1866 probíhaly v obci krvavé boje prusko-rakouské války, jež byly součástí bitvy na Chlumu. Tehdy většina obce vyhořela nebo byla zničena dělostřeleckou palbou. V Šolcově chalupě ležel nemocný dědeček, kterého zachránil před padajícím prohořelým stropem rakouský myslivec. Oba však byli následně zasaženi dělostřeleckým granátem a zabiti. Ostatní zde se ukrývající obyvatelé bitvu ve zdraví přežili, a to včetně obecního blázna Františka. Roku 1867 došlo ke skácení 3 vysokých topolů u kříže na návsi. Po roce 1866 postavil František Šrám z čp. 17 za statkem cihelnu. Roku 1869 bylo v Rozběřicích 42 domů a 297 obyvatel, z nichž 3 byli Židé. V roce 1876 byl Františkem Hejcmanem přestavěn statek Hejcmanka. Roku 1890 byly c. k. místodržitelstvím schváleny stanovy Hospodářské čtenářské besídky (Ludvík Domečka píše, že Hospodářsko-čtenářská beseda byla založena až v roce 1895) a roku 1897 SDH (podle téhož autora v roce 1900, oboje není pravda). 26. července 1897 došlo k požáru stodoly Františky Košťálové. 29. července 1897 shořela stodola strážníka Josefa Hejcmana. Roku 1900 byl skácen vysoký jasan u čp. 4. V roce 1906 byla stará stodola upravena na hasičskou kolnu. V letech 1906-1907 byla stavěna silnice z Nedělišť přes Rozběřice na Chlum a roku 1908 v samých Rozběřicích. V roce 1912 vzniklo Vodní družstvo a o rok později byla postavena obecní váha. Roku 1914 bylo skáceno topolové stromořadí v obci a došlo k úpravě návsi. V roce 1917 byl získán obecní domek výměnou za obecní pole. Téhož roku koupil polovinu statku Hejcmanky Ing. Dr. František Skořepa. Tu druhou získal až v roce 1921. V roce 1918 odjelo z obce 7 zde umístěných haličských uprchlíků. Z front 1. světové války se nevrátilo 7 zdejších mužů.

10. listopadu 1918 došlo k ustavení Národní obrany. Roku 1919 byly před kamenným křížem vysázeny Lípy svobody a došlo k ustavení místního odboru Domoviny domkařů a malorolníků. V roce 1925 se ustavilo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech. 18. července 1926 se v obci uskutečnil sjezd hasičské župy královéhradecké č. 100 spojený s veřejným cvičením. Roku 1926 došlo v rámci pozemkové reformy k parcelaci dvorů smiřického panství ve Dlouhých Dvorech, Nedělištích a na Chlumu. 28 zdejších hospodářů obdrželo 28 ha pozemků. V září 1935 se u obce konaly vojenské manévry. 22. března 1938 vypukl ve statku Františky Slezákové požár, jenž se rozšířil i na usedlost rolníka Františka Šráma. Četníci zjistili, že usedlost Slezákové vyhořela během posledních 5 let již čtyřikrát a vždy za záhadných okolností. Královéhradeckou četnickou pátrací stanicí byl posléze zatčen 19letý syn a spolumajitel usedlosti Zdeněk Ryba. Hospodářství bylo pojištěno na 120 000 Kč a z velké části předluženo. 10. dubna 1938 navštívil své rodiče profesor královéhradecké obchodní akademie Václav Šrám. Při čištění browningu byl těžce zraněn do břicha a zemřel téhož dne v nemocnici v Hradci Králové, kam byl převezen. V roce 1938 byl ustaven místní odbor Národního souručenství. Během německé okupace tu fungovaly 2 hostince s trafikami (Josef Skořepa, Adolf Štěpánek), kovář Bedřich Tlapal, obuvník Ladislav Zádorožný, pekař a obchodník smíšeným zbožím Jan Fejgl. Obec nesla německé pojmenování Rosberschitz. 30. května 1943 vznikl Hockeyový klub Hasičského sboru v Rozběřicích. Roku 1945 odešlo 75 z 289 obyvatel dosídlovat pohraniční území po odsunutých Němcích. V roce 1950 vzniklo JZD, jež si roku 1961 změnilo název na JZD Rudý říjen Rozběřice a k 1. lednu 1973 bylo připojeno k JZD Všestary. V květnu 1950 byl otevřen družstevní zemědělský klub. V květnu 1961 byla založena při JZD tělocvičná jednota. V roce 1970 byla zahájena výstavba hasičské zbrojnice a o 7 let později zasedací místnosti. 1. července 1985 se Rozběřice staly součástí Všestar. V letech 1993-1994 došlo k plynofikaci obce. 17. prosince 1997 vyhořel bývalý hostinec. 14. října 2007 byla přepadena zdejší čerpací stanice pohonných hmot. V roce 2009 došlo k obnově pomníků z pruskorakouské války u Hejcmanky. V letech 2011 a 2015 byla provedena oprava zvoničky.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kovovou zvoničku, která vznikla na místě původní dřevěné z roku 1847 (zvonek byl zrekvírován za 1. světové války a nahrazen železným, který zakoupil bývalý starosta Josef Šrám s několika dalšími občany; nový byl pořízen v roce 1919); kamenný kříž z téže doby, jenž byl opraven a pozlacen v roce 1903; ozdobný litinový kříž na pískovcovém soklu z roku 1866, který sem byl přenesen po roce 1981 od čp. 30; pískovcový jehlanec s křížem z téhož materiálu rakouského c. k. setníka Wenzela Palletze od 34. pěšího pluku, jenž sem byl přenesen z místa pomníku č. 302 v roce 1889; pískovcový jehlanec rakouského c. k. plukovníka Franze Bergona, velitele 30. pěšího pluku, z roku 1889; pomník rakouského pěšího pluku č. 38 u Hejcmanky, který byl slavnostně odhalen 7. dubna 1877; několik pomníků u Šrámova kříže, jenž byl postaven v červnu 1867 manžely Františkem a Kateřinou Šrámovými a opraven v roce 2011 (pískovcovou typovou pyramidu na hrobě 30 pruských vojáků; pískovcovou typovou pyramidu na hrobě 60 rakouských a 40 pruských vojáků, jež byla věnována pruským řádem johanitů; pískovcovou typovou pyramidu věnovanou jednomu pruskému důstojníkovi); balvan z litické žuly na hrobě rakouského c. k. majora Rudolfa rytíře Otty von Ottenfelda od 38. pěšího pluku z roku 1896; dvojici kovových křížků na pískovcovém soklu u Hejcmanky (jeden z roku 1897, druhý je starší); pomník c. k. pěšího pluku Deutschmeistrů č. 4, jenž byl slavnostně posvěcen 7. září 1902 (základní kámen k pomníku byl položen 1. července 1900); pomník prince Antona von Hohenzollern od A. Zlatohlávka z roku 1983 (pamětní deska byla od roku 1907 umístěna na domě čp. 9, Ludvík Domečka hovoří o čp. 8 a že ve skutečnosti byl přenesen do domu čp. 10). Z Rozběřic pocházel jičínský hlavní učitel Václav Zych (* 1793). Více o Rozběřicích zde: http://zdvorily.wz.cz/rozberice.htm.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.268, 15.755)
Poslední aktualizace: 28.3.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Všestary

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,9km od místa

Příspěvky z okolí Rozběřice (Všestary)

turistické rozcestí Rozběřice
turistické rozcestí Rozběřice
Rozcestí
Turistické rozcestí, které se nachází v křižovatce cest v Rozběřicíc, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary - bojiště na Chlumu, Hořiněves a po značce žluté ve směru Lochenice, Střezetice - Neděliště, Probluz.
0.2km
více »
Zvonička v Rozběřicích
Zvonička v Rozběřicích
Zvonice
Uprostřed obce stál původně osamělý dřevěný kříž, nejspíše již od 2. poloviny 18. století, pokud ne mnohem dříve. Zvon tehdy visel na stavení čp. 1, kde bydlel panský dráb a jež bylo později rozděleno na čp. 1 a 2. Roku 1847 byla postavena dřevěná zvonička a u ní kamenný kříž. Současně zde byly zasazeny 2 smuteční jasany.Za 1. světové války byl pro válečné účely zrekvírován zvo…
0.3km
více »
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Památník
Úvoz mrtvých - místo, kde se střetla Rakouská Severní armáda a Saský sbor se třemi pruskými armádami. Zde během dvacetiminutového útoku a následném ústupu, ztratil První rakouský sbor 279 důstojníků v čele s generálem Poschacherem, deset tisíc mužů a 23 děl, polovinu svého stavu na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, které pokrývala těla mrtvých rakouských vojáků, krev zde…
0.3km
více »
Rozběřice - Deutschmeister
Rozběřice - Deutschmeister
Pomník
Deutschmeister - monumentální figurální pomník věnovaný rakouskému 4. pěšímu pluku. Pomník je tvořen sousoším, vojína podpírajícího raněného důstojníka, které je umístěno na skále z červené litické žuly. Plot kolem pomníku je vyroben z bodáků... Pomník se nachází cca 500 m od státní silnice č. 35, kolem pomníku je vedena červená turistická značka ve směru…
0.4km
více »
Rozběřice - Hejcmanka - pomníky bitvy r. 1866
Rozběřice - Hejcmanka - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Rozběřice - soubor pomníků se nachází při pravé straně silnice č. 35 v lokalitě zvané Hejcmanka ve směru od Hradce Králové na Jičín. Nejvýraznějším pomníkem je vysoký pískovcový kvádrový pomník na vrcholu zdobený plastikou kyrysu a přilby, jedná se o pomník rakouského 38. pěšího pluku. Na pomníku jsou uvedeny ztráty pluku v bitvách u Kuřích Vod, Mnichova Hradiště, Jičína a…
0.5km
více »
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Všestary - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vlakem se vydáme do obce Všestary nedaleko Hradce Králové. Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Jdeme po stopách bojů, ve kterých proti sobě, počátkem července roku 1866, stáli Prusové s Rakušany. Od Všestarského nádraží se vydáme po červeně…
0.5km
více »
Bojiště na Chlumu - Pomník rakouského I. armádního sboru (Orlice)
Bojiště na Chlumu - Pomník rakouského I. armádního sboru (Orlice)
Pomník
Orlici, pomník rakouského I. armádního sboru najdeme několik desítek metrů za silnicí spojující obec Chlum s hlavní silnicí č. 11 Hradec Králové - Jičín. Obelisk je zhotoven ze šedé mauthausenské žuly s bronzovou orlicí na vrcholu. Odhalení pomníku se uskutečnilo dne 11.10.1896.
0.5km
více »
turistické rozcestí Rozběřice - u Šrámova kříže
turistické rozcestí Rozběřice - u Šrámova kříže
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u souboru pomníků bitvy r. 1866 u Šrámova kříže, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz, Dlouhé Dvory - Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedn…
0.6km
více »
Rozběřice - pomníky bitvy r. 1866 u Šrámova kříže
Rozběřice - pomníky bitvy r. 1866 u Šrámova kříže
Pomník
Soubor pomníků bitvy r. 1866, u Šrámova kříže, se nalézá na konci obce Rozběřice ve směru na Něděliště. Největší pískovcový pomník je věnován památce plukovníka Franze Bergerona. Pod pomníky je hromadný hrob …
0.6km
více »
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
turistické rozcestí bojiště na Chlumu - Úvoz mrtvých
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v obci Chlum ukazuje cestu k jednomu z nejděsivějších míst bitvy 3.7.1866, k Úvozu mrtvých. Jedná se o odbočku žluté značky, která je vedena ve směru Lochenice - Probluz. Úv…
0.6km
více »
Bojiště na Chlumu - pomníky u křižovatky cest do Nedělišť
Bojiště na Chlumu - pomníky u křižovatky cest do Nedělišť
Pomník
Na křižovatce cest z Chlumu do Nědělišť a Rozběřic najdeme Boží muka z r. 1757 postavená na paměť nakažlivých nemocí, které decimovaly venkovany za války s Pruskem. Nedaleko božích muk, v poli stojí pomník zdobený…
0.7km
více »
Chlum - kostel Proměnění Páně
Chlum - kostel Proměnění Páně
Kostel
Chlum - obec připomínaná roku 1352. Původní gotický kostel je datován rokem 1384. V 16. století byl kostel upraven a přestavěn. Kolem roku 1775 byla přistavěna loď s věží. Na hlavním oltáři je dochována renesanční…
0.7km
více »
Kostel Proměnění Páně na Chlumu
Kostel Proměnění Páně na Chlumu
Kostel
Podle některých teorií mohl na tomto místě stát již románský svatostánek z 11. nebo 12. století. Nic z toho se však nedá dokázat. Nejstarším známým plebánem byl Vicemil. Po jeho smrti byl 10. listopadu 1358 na jeh…
0.7km
více »
Bojiště na Chlumu - Pruský hřbitov
Bojiště na Chlumu - Pruský hřbitov
Hřbitov
Pruský hřbitov najdeme na vrcholové pláni Chlumu mezi kostelem, novým hřbitovem a Ossariem. V čele stojí pomník 1. gardové pěší divize, ale najdeme zde i hrobku pruského generalleutnanta Hillera z Gaertringen, vel…
0.8km
více »
Památník bitvy na Chlumu – tip na výlet do historie
Památník bitvy na Chlumu – tip na výlet do historie
Cestopisy
Na vyvýšenině Chlum, která leží kousek od Hradce Králové, byla v roce 1866 svedena jedna z nejtěžších bitev Prusko-rakouské války. Byla to také jedna z posledních velkých bitev, které se bojovaly v uzavřených formacích. Bilance bitvy byla tragická, během 20 minut rakouského útoku padlo na 10 tisíc mužů. Více fotografií Chlumu naleznete na www.maxitrip…
0.8km
více »
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Památník
Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce, pochází z roku 1936. Původní ossarium, které bylo zhotovené z litavského vápence, bylo pro špatný stav rozebráno. Do sarkofágu Ossaria jsou každý rok, na den výročí bitvy, ukládány kosterní pozůstatky vojáků nalezené během roku v…
0.9km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se …
0.9km
více »
Ossarium v Lípě
Ossarium v Lípě
Památník
Tato pseudogotická kostnice z hořického pískovce se šesticí sloupů a se žulovým sarkofágem se nachází v malém parčíku, který vznikl na místě hlavního stanu rakouské Severní armády, přičemž pozemek pro něj byl věno…
0.9km
více »
Pomník bitvy u Chlumu
Pomník bitvy u Chlumu
Pomník
                                    Pomník bitvy u Chlumu  Na poli u Chlumu stojí sloup z pískovce se sochou Austrie, rakouské orlice, na památku 1. rakouského armádního sboru, Baterie…
0.9km
více »
Chlum (Všestary)
Chlum (Všestary)
Místní část
Toto místo bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje množství kamenných nástrojů, jež byly nalezeny v roce 1874 ve zdejším lese a v dalších letech na polích v lokalitě „Na panském“, kde bývalo neolitické sídl…
1km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
1.1km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržová…
1.1km
více »
Rozhledna Chlum u Hradce Králové
Rozhledna Chlum u Hradce Králové
Tipy na výlet
V roce 1866 došlo na území na severozápad od Hradce Králové k jedné z největších bitev 19. století. V okolí obce Chlum se proto nachází velké množství větších a menších památníků. Roku 1997 bylo celé území vyhláše…
1.1km
více »
Muzeum války 1866 na Chlumu
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum války 1866 na Chlumu
Muzeum
Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu bojiště na Chlumu. Ke stavbě muzea dal popud u příležitosti 70 výročí bitvy, člen Komitétu pro udržování památek roku 1866, pan Josef Volf…
1.1km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna
Bojiště na Chlumu - rozhledna
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
1.2km
více »
bojiště na Chlumu - les Svíb
bojiště na Chlumu - les Svíb
Trasa
Ten kdo navštíví bojiště na Chlumu by měl využít možnosti a zavítat do nedalekého lesu Svíb. Nejedná se les „obyčejný“, ale místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. V lese se nachází několik impozantních pomníků věnovaných obětem, ty největší lemují tzv. Alej mrtvých,…
1.2km
více »
Rozhledna na Chlumu u Hradce Králové, bojišti z roku 1866
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Rozhledna na Chlumu u Hradce Králové, bojišti z roku 1866
Rozhledna
Pokud si chcete prohlédnout pěkně z výšky bojiště, kde se dne 3. července 1866 odehrála rozhodující bitva prusko – rakouské války, navštivte rozhlednu na Chlumu vzdálenou deset kilometrů severozápadně od Hr…
1.2km
více »
Archeopark pravěku Všestary
Archeopark pravěku Všestary
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje cca 8 km od centra Hradce Králové do Všestar do pravěké vesnice, do Centra experimentální archeologie (od cedule k ceduli je to z HK do Všestar 2,5 km) Jdeme do „pravěké vesnice", resp. do …
1.5km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín. Na dávné osíd…
1.8km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace