Rosicko-oslavanský revír - Důl Ferdinand
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Důl se nachází asi 1 km jižně od obce Zastávka na západním okraji rozlehlého Babického lesa. Těžba byla zahájena v roce 1856. Byly zde nalezeny mocné sloje 2 - 6 m silné první jakosti. Roku 1863 byl zde instalován parní stroj, později vybaven elektrickým pohonem. V roce 1904 byla zbudována železná konstrukce těžní věže a v roce 1908 pořízen nový parní stroj. Kolem roku 1900 byla u dolu v provozu cihelna. Jáma Ferdinand dosáhla během první repuvliky postupně hloubky 794,2 m a měla 8 pater. Důl Ferdinand se řadil mezi černouhelné doly s nejvyšší teplotou v rubanině na území bývalého Československa - kolem 39°C. V začátkem padesátých let zde byl zřízen Nápravně pracovní tábor. V roce 1954 byl tábor i důl zrušen a těžba byla svedena na vedlejší důl Julius. Z bývalého dolu se dochovaly pouze některé objekty, které již mají jiné využití. Areál cihelny byl zavezen skládkovým materiálem. Na okraji objektů se zachovala mohutná stará halda hlušiny, která zarostla náletovými dřevinami, převážně Březovým hájem. Z vrcholu haldy je panoramatický rozhled severním směrem na zdejší lesy, k obci Zastávka a Rosicím.
Okrajem dolu prochází modře značená turistická cesta, která vede ze Zastávky do Zbýšova.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/A4
Nachází se na východním okraji Zastávky a upozorní nás na něho vysoký zděný komín. V současné době prochází jednotlivé objekty dolu postupnou likvidací. Dominantou obce se stala šachta Julius (zvaná do roku 1880 Nová). Byla zbudována v letech 1870-1877. Během svého trvání dosáhla v hlavní jámě hloubky 790,19 m. Mimo těžbu uhlí zde byly provozy na výrobu černouhelných briket ve tvaru vejce tzv. "zastávecké bulky". Výroba se pohybovala kolem 55 tisíc tun ročně. V závodě byly provozní strojní dílny na opravu důlních strojů a hornického nářadí a pila, kde se řezalo z kmenů řezivo pro potřeby dolu. Roku 1910 byly doly Julius a Ferdinand spojeny lanovou dráhou. Z dolu Ferdinand se sem převáženo uhlí ke zpracování v uvedených provozech a zpět se odvážela hlušina na tamní odvalové haldy. Těžba uhlí byla v zastavena v roce 1967 a šachta byla používána jen na Dopravu důlního materiálu a čerpání vody. Po druhé světové válce byl důl Julius nejvíce poškozeným dolem revíru. Zničena byla také elektrická rozvodna a elektrický kabel pro čerpání vody, takže se důl zatopil. Velkou snahou zaměstnanců byl překonán i požár koncem roce 1945, který poškodil třídírnu a důl dúl byl zase obnoven. V roce 1952 byl parní pohon těžního stroje nahrazen elektrickým.
Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/A4
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Babice u Rosic
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Rosicko-oslavanský revír - Důl Ferdinand
