Římský vojenský komplex Burnum
Klenot starověké historie v podobě komplexu pozůstatků staveb římského vojenského tábora Burnum se nachází u dalmatské vesnice Puljane na březích proslulé chorvatské řeky Krka. Horní tok řeky lákal obyvatele k osídlení již od pravěku a odhaluje tak bohatství kulturního i historického dědictví Chorvatska. Burnum je součástí Národního parku Krka.
K postavení dočasného římského legionářského tábora v Burnuu došlo už během Oktaviánových válek v Illyriku (35–33 př. n. l.). V období císaře Augusta zde během letní válečné sezóny sídlila XX. vojenská legie Valeria Victrix, která jinak měla své zimní sídlo v Aquileii. Po potlačení dalmatsko-panonského povstání v letech 6 až 9 n. l., ke konci vlády císaře Augusta a na počátku vlády Tiberia, byl na pravém břehu řeky Krka nedaleko obce Ivoševci postaven stálý kamenný vojenský tábor (castra legionis). Stavbu tábora s akvaduktem a silnicemi zahájila XI. legie, která zde jako první vojenský oddíl byla umístěna trvale. Spolu se VII. legií umístěnou v Tiluriu v roce 42 n. l. odmítla XI. legie účast na povstání guvernéra Dalmácie proti císaři Claudiovi. Loajální vojáci obdrželi čestný titul Claudia pia fidelis a byli odměněni výstavbou amfiteátru a rekonstrukcí tábora. Pobyt této legie v Burnuu skončil s nástupem císaře Vespasiána, který po občanské válce v Itálii vyslal do Burnua v roce 70 n. l. IV. legii Flavia Felix, aby rozšířila a dokončila amfiteátr. Tato legie byla kolem roku 86 nahrazena částí VIII. legie Augusta, která během svého krátkého působení postavila budovy pro cvičení a rekreaci (campus). Po jejich odchodu zůstaly v Dalmácii pouze pomocné pěší a jízdní jednotky (kohorty) a předpokládá se, že v té době již Burnum mělo civilní charakter.
Celý vojenský komplex zahrnoval amfiteátr, cvičiště, akvadukt dlouhý 33 km, mosty, svatyně, dílny, pevnosti a strážní věže. Na západní a jižní straně tábora se rozvinula sídliště převážně složená z obchodníků, řemeslníků, řezníků a rodin vojáků. Jako odměnu za věrnost získali obyvatelé Burnua městskou autonomii (municipium Burnistarum), a to nejpozději roku 118 za vlády císaře Hadriána. Od 2. století n. l. bylo Burnum důležitou obchodní křižovatkou. Část území legií zůstala pod císařskou kontrolou, zbytek byl předán městu k vlastní správě. Poslední zmínky o Burnuu v historických pramenech pocházejí z let 536-537, během ostrogótsko-byzantských válek. Město zaniklo pravděpodobně v období pozdní antiky.
V současnosti je možné v areálu vidět amfiteátr, základy vojenského cvičiště a arkády velitelské budovy tábora. Množství archeologických nálezů je vystaveno v Muzeu Burnum u Puljane.
Nejdochovalejší stavbou je amfiteátr. Ten se začal stavět za vlády císaře Claudia, asi 500 metrů jihozápadně od římského tábora. Patří mezi amfiteátry se čtyřmi vstupy – dvěma hlavními v ose elipsy a dvěma bočními. Při archeologických vykopávkách v letech 2003–2009 byly odkryty jižní, východní a severní vstupy s klenutými chodbami, aréna a obvodová zeď. Nad jižním vchodem byla nalezena monumentální deska císaře Vespasiána, která označuje dokončení výstavby v letech 76-77 n. l. Právě císař Vespasián financoval rekonstrukci amfiteátru – byly přidány klenuté stěny, rozšířen prostor pro diváky, aréna byla vyzděna vytesanými deskami z bílého vápence. Aréna měla rozměry 44 × 33 m, zatímco celá stavba dosahovala délky více než 100 m.
K areálu Burnum se dostanete z hlavní pobřežní dálnice A1 odbočením na silnici směrem Knin. Přímo u silnice je bezplatné parkoviště a nedaleko stojí malý domek se suvenýry, kde lze zaplatit také vstupné do národního parku Krka, které zahrnuje jak Burnum, tak i často navštěvované vodopády.
Příspěvky z okolí Římský vojenský komplex Burnum




