Rabí - sklepení pod hradem

"Pozůstatky" Hradu Rabí (jádro hradu pochází z počátku 13. století, ale výraznější písemné zmínky o hradu máme až z období kolem roku 1380) nad stejnojmennou obcí jsou považovány za nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách. Ve stejném duchu lze hovořit i o sklepeních pod areálem hradu.

Většina těchto podzemních prostor byla vybudována za „vlády“ Půty Švihovského, tedy na přelomu 14. a 15. století. Dělníky, kteří tyto sklepní prostory vytesali do vápencového podloží, nechal poté údajně upálit, aby nemohli prozradit, kde se tato sklepení nachází a jak jsou rozsáhlá. Dle pověsti následně ďábel prorazil otvor do skály a Půtu odnesl do pekla …

Skutečností ovšem zůstává, že tyto podzemní prostory byly většinově objeveny až ve dvacátých letech 20. století.

Rozsáhlá sklepení jsou na Rabí vybudována v několika úrovních. To nejspodnější, rovněž ručně tesané, se nachází v hloubce 9 m pod povrchem a zdobí ho přírodní krápníková výzdoba.

Návštěva sklepení je součástí prohlídkových okruhů. K vidění je zde například hladomorna, vězení, archeologická výstava nebo stopy po „šalování“ v původní Vápenné maltě z 15. století. Zajímavé jsou určitě také obří kamenné dělové koule ze středověkých dělových pušek, zvaných bombard.

Za sklepení lze považovat i hradní studnu a s jistou nadsázkou i prostory konírny. Studna na nádvoří hradu je hluboká 60 m a byla plněna ze 4 prasklin ve stěně. Hradní konírny „v mezaninu“ pocházejí z přelomu 15. a 16. století.