Příhrazské skály - skalní ostroh s hradem Klamorna
Od Drábských světniček je po červené tur.trase rozcestník stojící před bývalým Píčovým statkem vzdálen jen asi půl kilometru a k vlastním zbytkům skalního hradu jihozápadním směrem míří 200 m dlouhá vyznačená odbočka. Pozůstatky Klamorny se nacházejí v nadmořské výšce 340 m a od roku 1967 jsou chráněnou kulturní památkou. Archeologové zjistili, že tento skalnatý ostroh býval součástí pravěkého hradiště na vedlejší plošině Hrada pod vrchem Mužským, osídleného již před 5 000 lety v období eneolitu. Hrad vystavěn až ve 13.století a obnoven ve třicátých letech století patnáctého, kdy spolu se sousedními Drábskými světničkami na konci husitských válek sloužil jako výhodně umístěný strategický bod. Poté opuštěn a v průběhu času jeho areál ochuzen o části, jež stávaly na okolních skalních blocích, které se od ústředního skalního masívu odlomily.
Ostrožna byla ze tří stran chráněna vysokými a svislými skalními stěnami a jediná přístupová cesta pak příkopem a valem širokým 7 a místy vysokým přes dva metry.
Z hradu se dodnes zachovala do skály vytesaná 5 m hluboká cisterna a v jeho zadní části rozsedlina se čtyřmi zaklenutými světničkami. Ve dvou se nacházejí kamenné stoly a v jedné z nich i zbytek tesaného okna.
Tuhle zadní část hradu jsem si bohužel prohlédnout nemohl. Moje návštěva Klamorny proběhla pod zataženou oblohou, směrem ke světničkám jsem nikde neviděl nějaký rozumný přístupný chodník (zeptat se nebylo koho, byl jsem tu sám) a na to, abych k nim zkusil ve skalách krkolomně sestoupit, jsem neměl úplně tu nejvhodnější obuv. Protože mne ještě čekala cesta na mnohem zachovalejší Valečov, odložen jejich průzkum někdy „na příště.“ Chtěje se utěšit alespoň pěkným pohledem do okolí, vykročil jsem k poslednímu skalisku, jehož ploché témě od hlavního masívu oddělovala jen asi metr široká, ale nesmírně hluboká puklina.
O něco jsem odstoupil, abych mohl ten skok „hlubokodaleký“ vykonat s rozběhem a najednou mi v mozku mocně zarerozonoval hlas mého Andělíčka strážníčka: „Tak na to, vole, rychle zapomeň!“
Protože svého ochránce ve zvlášť vyjímečných chvílích poslechnu, stalo se tak i nyní, neboť jsem si v poslední chvíli uvědomil, že by to skutečně nemuselo dobře dopadnout. Vyhlídková plošina byla totiž o dobrého půlmetru vyšší než ta, na které jsem stál, já mohl po doskoku zakopnout, upadnout... a dál už jsem to ani radš nechtěl vidět!
K rozumnému závěru neučinit tuhle kravinu nakonec přispělo hlavně to, že už se mi předtím na vyhlídkách ze skal několikrát lehce zamotala šiška. Mám totiž velmi nízký tlak a na nezbytnou ranní kávičku k jeho vyrovnání mi ráno před túrou nezbyl čas...
Mnichovo Hradiště
Příspěvky z okolí Příhrazské skály - skalní ostroh s hradem Klamorna





