Praha – Vyšehrad a Čertův sloup

Vyšehrad je místo opředené množstvím legend, pověstí i bájí o nejstarších dějinách Čechů. Archeologické výzkumy něco z toho potvrzují, jiné skutečnosti vyvracejí. Třeba čertovy či ďáblovy kameny, největší zdejší záhada.

 

Čertův sloup, tři o sebe opřené kamenné válce lze spatřit skoro v centru pražského Vyšehradu v Karlachových sadech. Na tomto místě se nachází patrně od roku 1888 a jednotlivé jeho kusy mají délku 160 až 240 cm. I když na první pohled by člověk mohl říct, že se jedná o moderní sochařské dílo, tak by to mohla být část jednoho nebo více sloupů, který podepíral klenbu dnes již zaniklého románského kostela sv. Petra a Pavla, který byl postaven na Vyšehradě asi na přelomu 11. a 12. století. Jednoho dne se však sloup rozlomil a spolu s částí klenby se zřítil na podlahu chrámu.

 

To je tak asi vše, co se o něm ví. Neznámých je podstatně více. Především důvod jeho vzniku. Když půjdeme nejhlouběji do historie, tak bychom mohli uvěřit tomu, že byl v době předkřesťanské (5. až 9. století) pomůckou lidí k určení času nebo slunovratu. Tomu by mohl odpovídat zbytek patrně římského nápisu na jedné jeho části. Někdo také tvrdí, že ho sem vystřelili husité roku 1420 při obléhání Vyšehradu, když použili prak zvaný Čert. Objevuje se i verze o středověkém pranýři z náměstí městečka Vyšehrad.

 

Nejpravděpodobnější se ale jeví, že ho sem dopravil sám pekelník, který se vsadil s místním knězem, který propadl hazardu, že donese na Vyšehrad sloup z chrámu sv. Petra v Římě dříve, než kněz doslouží mši. V tom případě by získal jeho duši. Sázka však také mohla být mezi svatým Petrem a čertem. Tak jako tak, pekelník to nestihl. Snad i proto, že sv. Petr mu v tom trochu lstivě bránil, lidově řečeno házel klacky pod nohy nebo možná vrhal sloup do moře. Pekelník přišel na Vyšehrad až po mši, sázku prohrál a mrštil sloupem tak, že se tento rozlomil na tři kusy.

 

K jaké verzi se přiklánění geologové nevím, ale podle nich by se mělo jednat o zbytky minimálně dvou sloupů, k jejichž výrobě nebyl použit kámen z okolí Prahy, nýbrž od Sázavy, patrně z některého lomu u Krhanic nedaleko Kamenného přívozu.

 

 

Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:

http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/