Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Praha
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Vyšehradský hřbitov v Praze – místo národní hrdosti

Turistické cíle Památky a muzea Hřbitov

Fotografie (11)  • Foto: Bubinga

I když spí věčným spánkem, stále k nám promlouvají. Z Vyšehradského hřbitova, poutního místa, kam chodí lidé nasávat atmosféru minulosti.

První zmínka o existenci Vyšehradského hřbitova je ze století třináctého. O něco později, dne 23. 8. 1784, vydal císař Josef II. dekret o zákazu pohřbívání uvnitř měst a obcí z hygienických důvodů. Tudíž to mělo znamenat i konec Vyšehradského hřbitova, ale ten představuje zajímavou výjimku mezi pražskými hřbitovy, jelikož zde bylo roku 1785 zvláštním výnosem pohřbívání povoleno.

Foto: Bubinga

To už se pomalu blížilo období formování moderního českého národa. Přebudování na „národní pohřebiště“ navrhl František Ladislav Rieger a myšlenka přišla právě s vlnou národního obrození. Velkou zásluhu na proměně hřbitova i jeho rozšíření měl kromě jiných český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz Václav Štulc. Původně neznámý malý hřbitov kolem chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě se začal od roku 1869 měnit na místo odpočinku nejvýznamnějších českých osobností, které zde odpočívají ve stínu dávné minulosti.

Na Vyšehradě se jedná o zajímavou hřbitovní galerii s přehlídkou uměleckých skvostů především z 19. a 20. století. Nachází se zde mimořádné soustředění hrobů těch, kteří se ve své době zasloužili o rozvoj české kultury, vzdělanosti, národního sebeurčení či státní samostatnosti. Hřbitov je právem považován za místo národní hrdosti. Poslední odpočinek tady našli skladatelé, pěvci, dirigenti, zpěváci, hudebníci, sochaři, malíři, spisovatelé, herci, vědci, architekti, sportovci i politici. Lze tu číst tolik majestátních jmen, že je těžké vybrat ty nejznámější a přitom desítky druhých neopomenout. Tak snad: Mikoláš Aleš, Josef Bican, Vlasta Burian, Karel Čapek, Svatopluk Čech, Ema Destinová, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Josef Gočár, Nataša Gollová, Jaroslav Heyrovský, Karel Höger, Vojtěch Hynais, František Křižík, Rafael Kubelík, Karel Hynek Mácha, Jaroslav Marvan, Hana Mašková, Waldemar Matuška, Alfons Mucha, Josef Václav Myslbek, Oskar Nedbal, Božena Němcová, Jan Neruda, Ladislav Pešek, Jan Evangelista Purkyně, Marie Rosůlková, Josef Rössler-Ořovský, Olga Scheinpflugová, Bedřich Smetana, Josef Suk, Jaroslav Vrchlický, Václav Vydra, Julius Zeyer a mnoho dalších. A také herec Eduard Kohout, i když patrně proti své vůli, jelikož ještě za svého života projevil přání, aby zde nespočinul. Naopak pouze symbolický hrob s pomníkem zde mají dvě významné osobnosti. První je právnička a politička Milada Horáková, která byla popravena v Praze na Pankráci, druhou je malíř a spisovatel Josef Čapek, který zahynul v dubnu 1945 koncentračním táboře Bergen-Belsen.

Foto: Bubinga

Co jméno, to zajímavý osud. Například tělo Karla Hynka Máchy pohřbili původně v Litoměřicích, jelikož si to lidé přáli. Převoz do Prahy se uskutečnil až 7. května 1939, protože nechtěli tohoto velikána nechat na území Sudet. A byla to nakonec národní manifestace proti fašismu. Nebo Svatopluk Čech. V roce 1879 napsal cyklus malých veršovaných povídek s názvem „Ve stínu lípy“ a od roku 1908 leží na Vyšehradě ve stínu národního stromu, který tam nechali vysadit, když se konal jeho velkolepý pohřeb.

Když člověk mluví o Vyšehradském hřbitově, těžko se nezmínit o Slavínu, Českém panteonu. Vše patrně začalo v květnu 1862 vznikem Svatoboru, spolku českých vlastenců, který měl zásluhu na vybudování Slavína i přestavbě hřbitova. Nebylo to sice o jednom jméně, ale určitě je potřeba zmínit Františka Palackého, národního obrozence, spisovatel, zakladatele zmíněného spolku a iniciátora stavby Slavína, který vyjádřil svou ideu Svatoboru heslem „Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj!“.

Na přelomu 80. a 90. let 19. století (1889 – 1893) byl na východní straně hřbitova postaven pomník Slavín, společná hrobka významných národních osobností, která zaujímá dominantní místo mezi ostatními náhrobky. Vlastní pohřebiště navrhl architekt Antonín Wiehl. Zajímavá je sochařská výzdoba hrobky, která byla dokončena až roku 1903. Socha vlevo představuje Vlast truchlící a napravo Vlast vítěznou. Okřídlená postava sklánějící se nad sarkofágem je Génius vlasti. V kryptě je celkem 44 výklenků, které jsou 2,7 metru dlouhé. Za každou deskou z černé švédské žuly je uložena rakev s ostatky, ale od 60. let minulého století se do Slavína ukládají pouze urny. Naplněny jsou jimi dvě hrobky, kde je uloženo celkem 14 uren. Jména umělců, kteří byli na Slavíně pohřbeni, jsou uvedena na třech tabulích, přičemž jako první zde byl pochován v roce 1901 básník Julius Zeyer.

Na všech náhrobcích jsou jen životopisné údaje, pouze deska se jménem Jaroslav Vrchlický je odlišná od ostatních. Kromě zlatým písmem napsaného jména a životních dat má také epitaf, který ještě za svého života napsal sám básník:

Sobě na hrob

Postůj zde, poutníku, v hrobě tom Vrchlický Jaroslav leží, básníkem doby své byl, mravencem pilností svou, klenoty nejdražší z ciziny v pokladnu přenes své vlasti, myšlenkám vlastním však též svoji dal ražbu a kov. Málo měl na světě štěstí, přátel však, lásky té dosti, v otčině půdě teď spí, spokojen, tichý a rád.

Jedna deska ve Slavínské kryptě je stále bez nápisu. To znamená buď sedm uren, nebo jedna rakev. Byly sice činěny pokusy pohřbít zde nějakou další významnou osobnost, ale většinou s přesunem z rodinné hrobky nesouhlasili rodinní příslušníci. A tak to vypadá, že pohřbívání ve Slavíně je již minulostí. Nebo možná až nastane nějaká opravdu významná událost.

I když je to věcně nesprávné, začal být postupem doby pojem Slavín vztahován na celý Vyšehradský hřbitov. Kdo si udělá procházku na Vyšehrad a zastaví se před Českým panteonem, neunikne mu slavný nápis: „ač zemřeli, ještě mluví“. Po jeho přečtení si možná člověk uvědomí, že každý může svou pílí a dovedností něco dokázat. A když to lidstvo ocení, tak může i po své smrti spočinout vedle osobností zde pohřbených. I dnes je totiž možný pohřeb na Vyšehradě. Zpravidla ho navrhuje a doporučuje význačná kulturní či vědecká instituce nebo uznávaná osobnost, odborně a morálně povolaná zhodnotit tvorbu, činnost a zásluhy zemřelého. O uložení rozhoduje výbor spolku Svatobor za následného souhlasu majitele hřbitova, kterým je Hlavní město PrahA.

V roce 1869 byly okolo hřbitova postaveny arkády v novorenesančním stylu. Dále se na pozemku o rozloze 0,81 hektaru nachází objekt márnice a kaple. U vchodu na západní straně bylo vybudováno samostatné oddělení, kde jsou pohřbeny řádové sestry (voršilky, bartolomějky, redemptoristky). Nejstarší místo hřbitova je ohrazeno barokní mříží, za kterou jsou pohřbeni ti, co zemřeli při ošetřování malomocných a nakažených morem.

Podrobnější popis Vyšehradského hřbitova a jmenný seznam osob zde pochovaných, včetně umístění hrobů lze najít na internetu: http://www.slavin.cz/?page=prirucka. Hřbitov je otevřen každý den. Ráno je možno přijít v 8,00 hodin, zavírá se v 17,00 hodin (leden, únor, listopad, prosinec), v 18,00 (březen, duben, říjen) a v 19,00 (květen až září).

Foto: Bubinga

Existují místa, která nelze nahradit žádnými jinými. Jedním z nich je například Vyšehrad, kde mne zaujalo ještě následující:

- Chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě:http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade

- Rotunda sv. Martina:http://www.turistika.cz/mista/rotunda-sv-martina-na-vysehrade

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Nadmořská výška:
227 metrů nad mořem
WWW stránky:
Poslední aktualizace: 24.1.2017
Autor příspěvku: Bubinga
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Vyšehradský hřbitov v Praze – místo národní hrdosti</strong> mapa
mapa Vyšehradský hřbitov v Praze – místo národní hrdosti

Příspěvky v okolí Vyšehradský hřbitov v Praze – místo národní hrdosti

Podolská vodárna je jednou z nejvýraznějších pražských industriálních staveb, která byla postavena na místě staré vodárny z konce 19. století v letech 1927 až 1929 podle projektu úspěšného architekta Antonína En…
Táborskou bránu najdete v jihovýchodní části Vyšehradu. Tato pozdně renesanční brána byla postavena někdy kolem roku 1640 jako součást předsunutého vyšehradského opevnění. Nepříliš zdobná, čistě účelová stavba má v patře 4 střílny a v pilířích průjezdu jsou patrné vodící drážky padací brány. Její průčelí se obrací k Nuslím.
Městská část
Vysoko nad vltavským břehem vypíná se vysoká skála, na níž od nepaměti stojí Vyšehrad; jedná se o jednu z bezrozporně nejpůsobivějších památek celé Prahy, nebo spíš celé České republiky; ačkoliv je zdejší pevnost …
Gotický chrám na skalnatém ostrohu nad Vltavou je součástí historického areálu, spjatého s počátky Českého státu.
Vyšehradský tunel je silniční tunel v Praze vedený skrz Vyšehradskou Skálu, měří pouze 35 metrů a budován byl v letech 1903-1905. Tunel projektoval Vilém Dvořák, architektonické řešení František Velich. Tunel má jeden obousměrný tubus a není kromě osvětlení vybaven žádným technologickým zařízením. Tunelem prochází od roku 1910 tramvajová trať, silniční vozidla jsou svedena na…
 Vyšehrad patří mezi nejvýznamější místa Prahy. Je to místo, které je spojeno s bájnou kněžnou Libuší a věrným koněm Šemíkem, který  skokem přes Vltavu zachránil svého pána Horymíra.  Při procházce&…
Hřbitov
Na pražském Vyšehradě je významný hřbitov Slavín,kte je pohřbeno mnoho slavných osobností České historie.Například Jan Neruda,Vítězslav Nezval,Božena Němcová,František Muzika ad. Pomník zde má i Milada Horáková popravená komunisty. Hřbitov sám byl založen roku 1600 a později v 70.letech 19 století byl díky Václavu Štulcovi změněn na hřbitov významných osobností.
Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn Chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Svou dnešní podobu získal hřbi…
V letech 1998 - 2000 byla provedena rekonstrukce a dostavba bývalého kulturního a společenského centra známého jako Palác kultury, otevřený v roce 1981. V červnu 2000 byl zahájen provoz Kongresového centra Praha…
Vážení přátelé Turistiky i turistiky,tentokrát Vás pozvu na zimní vycházku na Vyšehrad.My jsme se tam vydali 1.1.2011.Šli jsme od stanice tramvaje Výtoň.Jezdí sem č.3,7,17,21.Od stanice podejděte viadukt a po přec…
V budově ze 16. století je malé muzeum věnované dějinám zaniklého Podskalí, životu jeho obyvatel a vltavským vorařům. Expozice zachycuje i historii nákladní a osobní lodní Dopravy na Vltavě i počátky vltavské paroplavby.
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři. Praha je…
Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančn…
Jedu vlakem do Prahy, projít centrum a udělat nějaké fotky. V dnešní uspěchané době nemá člověk času nazbyt a tak jsem spojil příjemné s užitečným. Potřeboval jsem zaslat balík dětem na letní tábor, ale z pra…
Městská část
Název nese od roku 1848 podle raně barokního pomníku sv.Václava, původně Koňský trh. Vzniklo při založení Nového Města 1348. 1786-89 na náměstí dřevěné divadlo (Bouda), 1848 sloužena u pomníku sv.Václava mše, po…
Pozemní kolejová, vybudovaná v letech 1890-91 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy, původní délke 396,5 m, rozchod kolejnic 1 m, původní provoz na principu vodní převahy. Doprava zastavena roku 1914, v roce 1932 prodloužena a elektrifikována, v provozu do roku 1965. Obnovena v letech 1983-85, délke 510 m, doba jízdy 3 min, použito opravené hnací soustrojí z roku 1932.
Městská část
Ostrov Kampa byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v r. 1541. Břehy byly pevně zformovány po r. 1600. Na ostrově nejprve vznikaly zahrady a teprve …
Karlův most je nejstarší pražský most a je to jedna z našich nejvýznamějších památek.
Hlavní město
Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj…
Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo…
Nejrozsáhlejší městká památková rezervace v České Republice.
Prašná brána stojí na svém místě už od 13. Století. Říkalo se jí Horská (podle Kutné Hory) nebo Odraná, současné jméno má od 18 století, kdy byla využívána jako skladiště střelného prachu. V roce 1757 při pruském obléhání byla hodně poškozena, ale koncem 19. a začátkem 20. století byla opravena. Vnější výzdobu tvoří sochy panovníků , světců, Ježíše Krista, Panny Marie,…
Jedna z dominant Prahy, ocelová rozhledna vysoká 60 metrů, napodobenina Eiffelovy věže z roku 1891.
Petřínská rozhledna - historie Petřínské rozhlednyPetřínská rozhledna aneb jak to celé začalo. Roku 1889 se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Výprava se pro ně stala nezapomen…
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku se dvěma …
Sídlo českých králů v Hlavním městě Praze.
Prostor pozdější Zlaté uličky byl původně součástí opěvnění severní strany Pražského Hradu, vystavěného B. Riedem na konci 15. století. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou…
Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex paláco…
Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strá…
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace