Loading...
U nás ve Zlíně žádnou pasáž nemáme a trochu se jim podobají jen dva místní podchody. Nejbližší skutečné pasáže se nacházejí až v Brně či Olomouci. Když jsme ale při naší nedávné cestě ocitli v této pražské, která spojuje Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě, zůstali jsme na její podivuhodný prostor zírat stejně jako mláďata skotu na novou bránu.
Na rozdíl od ostatních takovýchto pražských „průchodů“ totiž celou jednu stranu pasáže tvoří prosklené výklady, v nichž svá díla vystavují začínající i již úspěšní umělci a designéři. Vlastních obchodů je zde minimum a z pohostinných podniků jen kavárna Art-n-Coffee s Galerií. Pasáž je zaklenuta impozantním stropem z betonu a skla a dvoranu doplňují kouzelné lavičky v podobě loděk, pocházející z tvůrčí dílny arch. Ondřeje Kamenického. Lavice byly po svém vzniku doplněny o skulptury afrických sochařů ze Zimbabwe.
Původně prý byla pasáž šedivá, k lidským zrakům nepřívětivá a část výloh zela prázdnotou. O vytvoření Pasáže českého designu se zasloužili manželé Homolkovi ve spolupráci s architektem O.Kamenickým a designérkou K.Vodochodskou. Slavnostní otevření proběhlo v závěru roku 2016 a po dvou letech už byly všechny vitríny (je jich zde 78!) zaplněny díly prezentujícími českou uměleckou tvorbu a užité umění. V pasáži se konají prodejní trhy a přehlídky Vyšší odborné školy oděvní anebo salon Czech Fashion Council a salon E.daniely.
Pasáž působí natolik moderním dojmem, že se člověku ani nechce věřit, že vznikla už za první republiky. Mezi lety 1935 až 1942 se pro Živnostenskou banku začal podle plánů architekta Františka Roitha stavět nový a veliký honosný palác. Samotná pasáž byla zbudována na přání Magistrátu hlavního města Prahy, aby vznikla volná cesta spojující hlavní vlakové nádraží s historickým jádrem. Pasáž i budova Živnostenské banky nesou rysy funcionalistického stylu a z ulice na Příkopě působí tento pětipatrový objekt skutečně velmi majestátně.
Živnostenská banka bývala v první polovině minulého století největším peněžním ústavem u nás. Od roku 1950 se stala sídlem Státní banky československé. Byla centrální bankou až do rozdělění Čechů a Slováků v roce 1993. Od té doby v ní sídlí Česká národní banka. Roku 1994 k ní byl připojen sousední palác Pražské plodinové burzy, která má své průčelí obráceno na Senovážné náměstí.