Pomník padlým v 1. světové válce na Žernově

První světová válka se dá bezesporu označit za ohromná jatka a tento "mlýnek na maso" semlel řadu životů v téměř všech obcích a osadách tehdejšího království Českého. Málokterá obec měla to štěstí, že se všichni její muži vrátili z fronty domů, a pokud ano, mnohdy jako invalidé, kteří se poté cítili doma spíše přítěží.

Mezi ty, které byly tímto konfliktem postiženy, náležel rovněž Žernov, jemuž se nevrátilo 20 místních mužů, v tom navíc 2 legionáři - poručík Jan Máslo a střelec František Jirka. Ještě za války bylo přemýšleno o tom, jak uctít místní padlé, ale říjnovým převratem roku 1918 se objevila řada důležitějších věcí, než přemýšlet právě nad tím, a tak tento pomník vznikl až u příležitosti 10. výročí trvání Československé republiky.

Podnět k jeho zřízení dala místní TJ Sokol a s tímto návrhem přišel jako první Antonín Kroužel. Otázkou se však stalo financování tohoto pomníku. První obnos ve výši 93 Kč, tj. čistý výtěžek z oslavy 28. října 1926, byl obecnímu zastupitelstvu předán právě místními sokoly, a to s podmínkou, aby byl využit právě jako příspěvek na vybudování pomníku obětem 1. světové války. Obec se však zdráhala do této věci jít, zejména kvůli finančním nákladům, které považovala za až zbytečně vynaložené, navíc v době, kdy se každá koruna v obecním rozpočtu hodila. Realizace tohoto plánu tak zůstala na místních spolcích a korporacích. Žádný z nich však nebyl tak finančně silný, aby se pustil do tohoto podniku sám, a tak se všechny spojily dohromady. 8. dubna 1928 se uskutečnila v Šraibrově hostinci mimořádná valná hromada, na níž byla rozjeta akce na zřízení trvalé památky všem místním padlým. Chvíli to však trvalo, protože nastala kratší doba, v níž i členové zdejších spolků zapochybovali a váhali, zda se pustit do takové náročné věci.

Nakonec bylo rozhodnuto, že SDO sehraje divadlo v přírodě a jeho čistý zisk daruje na pomník. Kromě toho žernovští ochotníci propůjčili ze svého 1 500 Kč, TJ Sokol 1 000 Kč a SDH 1 000 Kč, aniž by bylo požadováno zúročení této výpůjčky. Následně bylo zvoleno stavební komité, v němž zastupovali obec: František Rýdl z čp. 21 a Antonín Janko, SDO: Josef Nývlt a Josef Macek, TJ Sokol: Antonín Kroužel a Bedřich Páv a SDH: Josef Bareš a Josef Mojžíš. Jeho předsedou byl zvolen Antonín Kroužel a místopředsedou František Rýdl z čp. 21. Antonín Kroužel navrhl umístění pomníku na současném místě v centru obce, což bylo následně jednoznačně schváleno. Poté se sdružené spolky obrátily na obec, aby jim také v rámci možností nějak pomohla a podpořila tento bohulibý plán. Obecní zastupitelstvo rozhodlo, že obec upraví svým nákladem místo pro pomník a v případě, že by sdružené spolky skončily v minusových číslech, uhradila by obec tento dluh během následujícího tříletého období. Ani k tomu by se obec nejspíše neodhodlala, nebýt již zmíněného Františka Rýdla z čp. 21, který velmi energicky a výmluvně dokázal ostatní kolegy přesvědčit, aby dali této pomoci zelenou.

3. a 10. června 1928 bylo tedy sehráno divadlo v přírodě "Pasekáři" od Františka Sokola-Tůmy. Jeho režie se ujal Josef Just a obě představení se uskutečnily na dvoře rýzmburského hostinského Joudala. Čistý výtěžek za dvojí inscenaci této hry činil až neuvěřitelných 2 569 Kč. I sami ochotníci byli překvapeni, jakou částku se jim podařilo k vybudování pomníku získat. Hned nato se začalo s úpravou místa, jíž řídil Antonín Kroužel a na níž pracovalo dobrovolně 54 lidí a finanční obnos za vykonanou práci všichni odevzdali ve prospěch vybudování onoho pomníku. Takto bylo získáno dalších 2 120 Kč. Kamenická práce byla zadána Jindřichovi Postupovi z České Skalice, který byl známý svými pomníky a náhrobky po celém kraji. Právě on také přemluvil stavební komité, aby byl pomník zhotoven ze slezské žuly a ne z pískovce a jiných materiálů, jak někteří požadovali. Za svoji práci si řekl 8 000 Kč.

Postupův návrh počítal se 4 m vysokým leštěným jehlanem na všech 4 stranách, ale opět se našli někteří reptalové a nastala rozepře ohledně vzhledu pomníku, a to z toho důvodu, aby nebyla překročena plánovaná částka. A tak vznikl pouze pomník o výšce 3,7 m a 3 leštěných stranách, na nichž byly vyvedeny tyto nápisy: "POSTAVENO NA PAMÁTKU 10L. VÝROČÍ NAŠÍ SAMOSTATNOSTI OBĚTEM SVĚT. VÁLKY Z R. 1914-1919. PÉČÍ TĚL. JED. SOKOL, SPOL. DIV. OCHOTNÍKŮ A ZBORU DOBR. HASIČŮ ZA PODPORY OBCE. MÁSLO JAN LEGIONÁŘ DŮST. ZÁST. †28.-8.1919 V KRASNOJARSKU-SIBÍŘ JAROUŠ JAN †8.-9.1914-SRBSKO RÝDL JAN †7.-11.1914-SRBSKO BAREŠ ANT. †20.-3.1915-SRBSKO ŠKODA JOSEF †18.-1.1916 Č. HORA JOUDAL JOSEF †27.-3.1916-UHRY JIRKA FR. LEG. †25.-10.1918-RUSKO MÁSLO ROB. †13.-7.1916-JIŽ.TYROLY VÍTEK AUG. †13.-7.1916-JIŽ.TYROLY KOLISKO JOS. †13.-7.1916-J.TYROLY MATYS ADOLF †9.-6.1916-TYROLY MACEK ANT. †2.-10.1916-JOSEFOV VOJTĚCH JINDŘ. †6.-6.1917-VÍDEŇ. VOJTĚCH LAD. †28.-9.1917-CHRUDIM JANKO JAN †20.-1.1918-ITÁLIE LOKVENC JOS. †17.-5.1918-RUSKO LOKVENC ANT. †20.-7.1918-TYROLY VONDRÁČEK ŠTĚP. †30.-8.1918-Č. HORA VONDRÁČEK ADOLF †1918-RUSKO NĚMEČEK JAN +1918. POSTUPA. SKALICE".

Slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo 15. července 1928 a jeho pořádání si vzala na svá bedra TJ Sokol za spolupráce ostatních místních spolků a pod obecním protektorátem. Zúčastnili se ho kromě místních obyvatel také legionáři z České Skalice, Úpice a Červeného Kostelce a příslušníci SDH z Červené Hory, i když i ostatní spolky z okolních obcí tam nějakého svého zástupce většinou vyslaly. Slavnost byla zahájena seřazením průvodu a spolků na Malé návsi, odkud všichni účastníci ve 14.00 hod. vyrazili na Velkou náves, kde byli nejprve uvítáni obecním starostou Václavem Jirkou a po něm přednesl slavnostní řeč Josef Měřička, ředitel měšťanských škol ve výslužbě, načež byla z pomníku odhalena za zvuků státních hymen československá vlajka. Následně sokolská dorostenka Ela Černá zarecitovala báseň "Padlým vlastencům". Kvůli velkému horku byl zrušen proslov za legionáře a také se slavnostním předáním pomníku obci předsedou Antonínem Krouželem bylo pospíšeno. Obecní starosta se také nesnažil dlouze řečnit, za dar sdružených žernovských spolků poděkoval a přijal ho ve svou péči a ochranu. Po ukončení slavnosti následoval koncert Koletovy hudby ze Rtyně v Podkrkonoší.

Čistý zisk ze slavnosti činil 3 725 Kč, divadlo v přírodě vyneslo 2 569 Kč, dobrovolně konaná úprava místa 2 120 Kč, dar ze sokolské slavnosti 28. října 1926 121,19 Kč, takže celkem se podařilo shromáždit 8 535,19 Kč, z nichž bylo kameníku Jindřichu Postupovi nakonec zaplaceno 7 900 Kč, protože i on přispěl na zdar pomníku slevou ve výši 100 Kč. Ze zbytku, tj. 635,19 Kč, bylo vyplaceno 50 Kč Edvardu Horákovi za zřízení provizorního plotu k pomníku a zbývající obnos byl uložen do záložny. Na udržování pomníku byla určena částka ve výši 723,80 Kč, jež byla uložena v místním spořitelním a záložním spolku, takže obec se nemusela strachovat o své finance, protože převzala pomník zcela bez dluhů. Od té doby se Žernov o tento pomník pečlivě stará, čehož důkazem je několik větších renovací za dobu jeho existence, a připomíná si u něj většinu významných výročí, takže je tento objekt ozdobou této obce, což nebývá někdy v některých obcích až tak obvyklé. O jeho vzhled pečují i místní hasiči, kteří např. v rámci svého cvičení v roce 2016 očistili tlakovou vodou plot a podezdívku, srovnali pokřivenou branku a natřeli plot. A tak bychom mohli v tomto výčtu pokračovat ještě dlouho, pokud bychom nechtěli vynechat jakoukoliv zásluhu na vzhledu tohoto objektu, případně jeho blízkého okolí.