Pod Petrovským vrchem

Okolí skály značně zarostlé  •  Fotografie (40)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (40 fotografií)

Takových 6 m minimálně

Vstoupit do fotogalerie (40 fotografií)

Východní část Hanušovické vrchoviny, která z jihu tvoří podhůří Hrubého Jeseníku je pojmenováno souhrnně jako Hraběšická hornatina. Označení hornatina již naznačuje, že absolutní převýšení na území horského celku již dosahuje či převyšuje cca 600 m. I samotnou Hraběšickou hornatinu můžeme rozdělit na dvě výraznější oblasti. Vyšší východní hřeben se táhne od jihu, někde od Malína, přes Volyň, Smrčník, Kamenný vrch a Bílé kameny již zasahuje přímo k sedlu Skřítek, za kterým se již zvedá hlavní hrubojesnická hřebenovka. K tomu ještě možno přidat výběžky Maliníku a Rabštejna, kde se výška limitně přibližuje osmi stovkám metrů. Sedlo Traťovka a údolí Hraběšického potoka poměrně jasně odděluje západní nižší část hornatiny. Nejvyšším bodem této skupiny je Petrovský vrch (788 m).

Východní vysoký hřeben s okolím patří k nejskalnatějším oblastem, které můžeme v Jeseníkách najít. Nižší okolí Petrovského vrchu již tolik kamenné není, nakonec i samotné kopce nejsou tak strmé, nicméně i zde sem tam na nějakou skalku narazíme. Samotný vrchol Petrovského vrchu zdobí skalní výchoz, řekněme přímo mrazový srub. Malá skála je k vidění na vrcholu Prostřední skály (název sám tuto možnost připouští).

Kdo se vydá od zakončení naučné stezky Petrovské studánky (nad Anenskou studánkou) severním směrem po lesní cestě (bez značení) brzy narazí na zprvu relativně nenápadný výchoz skal, který se rozkládá v západním svahu Petrovského vrchu. Při přiblížení od jihu se objeví suťové pole spadajících z hřebínku který se v délce asi 100 m táhne směrem k vrcholu.

Od jižního příchodu nepůsobí vystupující skalky a kameny příliš impozantně, ovšem vše se změní při pokračování k severní hraně skalisek. Zde skalní výchoz vystupuje zřetelně nad okolní terén skalními stěnami výšky cca 6–8 m, leckdy i výše (9?). Zhruba 70 m dlouhý pás skal je členěn četnými puklinami a spárami. Mezi úlomky skal můžeme najít i nepravý tunýlek. Vrchol lze celkem snadno dosáhnout ze svahu nad pásmem skal. Skromný výhled k západu odhalí vrchol Králického Sněžníku a přilehlých hor pohoří. Jižní strana skal je tvořena spíše drobnými výchozy nepřevyšující výšku 2 m. Skála je tvořena kvarcity a fylitický rulami, které jsou v této části Jeseníků vcelku obvyklé.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2461

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli