Plachta

Tento rybník vznikl spolu s nedalekou Jámou nejspíše někdy v 15. století na území bývalých městských občin na dosud nepojmenovaném potoku, někdy nazývaném podle rybníka Plachtou. Odtud se rovněž odvozuje název zdejší lokality – Na Občinách. Stejně jako není známo přesné období vzniku obou jmenovaných rybníků, tam nevíme ani to, zda vznikly najednou nebo postupně. Nejspíše byla nejprve vybudována Plachta, jež byla v dávných dobách mnohem větší než dnes, teprve poté mohla vzniknout Jáma, aby byl dostatek vody pro rybník po jeho výlovu nebo v sušších obdobích. Vzhledem k tomu, že byly oba rybníky obhospodařovány a později pronajímány společně, tak můžeme uvažovat i o tom, že vznikly společně.

Původ pojmenování rybníka nám není úplně známý, ale s jistotou můžeme říci, že nemá nic společného s podstatným jménem "plachta", nýbrž se slovesem "spláchnout", neboť těmito místy byla splachována přebytečná voda z novohradeckých lesů. V letech 1547-1549 byly rybníky součástí králem zabaveného městského majetku, poté byly navráceny zpět obci. Stejně tak se stalo po bitvě na Bílé hoře. V roce 1661 byly Jáma s Plachtou evidovány jako výtěrné rybníky. Tehdy město mělo vlastně jen 1 lovný rybník (Březhradský), 3 vejtažní (Nový za Obcí, Bejšťský, dnes známý jako Biřička, Roudničský) a 4 výtěrné (Datlík, Cikán, Plachta, Jáma). V mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 byl rybník dokonce zakreslen pod názvem Blachta (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113). Mapující byl nejspíše německého původu a v českém slovu "Plachta" slyšel buďto německý výraz pro plech "das Blech", či sloveso "blähen", což v češtině znamená "vzdouvat se" či "nadouvat se". Od toho pak někteří autoři hovořili o tom, že jeho pojmenování má být odvozeno od vzdutí, tj. zvýšení hladiny. Zavádějící je i zmínka o tom, že tento název mohl souviset s místním knězem Janem Plachtou, jenž opustil město po Bílé hoře a v Soukenicích zanechal i svůj dům, i když byl tento rybník během části své existence brán jako zádušní majetek. Jméno Plachta totiž nosil již dávno předtím, než byl zaznamenán Výskyt výše jmenovaného kazatele.

Za pruských válek městské rybníkářství stále více upadalo a nepřidala mu ani výstavba královéhradecké pevnosti a úprava krajiny v jejím okolí. Tento vývoj vyvrcholil na přelomu 18. a 19. století, když se začaly rybníky rušit a stávaly se z nich pastviny, pole nebo lesy. Jak vypadal tehdejší zánik královéhradeckého rybničního hospodářství, tak to můžeme zjistit nahlédnutím do knihy "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého", v níž píší Ludvík Domečka a František L. Sál následující: "Již ke konci 18. a hlavně v prvé polovici 19. stol. byly rušeny rybníky na panství královéhradeckém. Rybník Výskyt byl r. 1785 vysušen a lesními stromy vysázen. Byl v nynější léči 71., kterou protéká strouha, po něm zvaná Vyskytskou. Rovněž zalesněn byl asi před 100 lety rybník Na Obci nebo Novým zvaný a nepochybně mnohem dříve již rybník Svinarský. V prvé polovici 19. stol. zrušeny byly rybník Biřička a rybníky Plachta a Jáma. Rybník Plachta a Jáma byly r. 1842 lesními stromy vysázeny a rybník Biřička r. 1845 zorán byl na pole a později zalesněn. Z něho dosud zachovala se hráz. Z rybníka Na Obci zůstala jen nádržka vody pro mlýn na Hrázce a se zánikem jeho i ona zašla."

Jak bylo výše zmíněno, tak byly rybníky Plachta s Jámou vysušeny počátkem 19. století a následně došlo k jejich zalesnění. Ohledně přesného období, kdy se tak stalo, však nalezneme kolikrát protichůdné informace. Většina pramenů se shoduje právě na tom, že k vysušení Plachty došlo roku 1827 a k jejímu zalesnění až v roce 1842, ale v rozporu s tím jsou mapová díla z téhož období, neboť ještě ve III. vojenském mapování z let 1877-1880 byla Plachta zaznamenána (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=3vm&map_region=25&map_list=3956_1), takže k jejímu úplnému zániku muselo dojít až v 70. letech 19. století a předtím byla využívána časem jako pastvina a časem jako rybník. Od té doby byly tyto pozemky součástí lesního hospodářství, i když mnohdy vyvolávaly spory. 9. května 1891 byl komisí ukončen spor mezi Novým Hradcem Králové a Třebší stran toku vody, pocházejícího z novohradeckých lesů, který vedl kanálem od Plachty až k Třebši. Roku 1897 byla navíc od městských lesů odtržena tzv. Plachta o výměře 41 jiter a 133 sáhů na zřízení nového vojenského cvičiště. Město za tento pozemek obdrželo 45 077 K. Hájovna Češík tak proto zůstala uprostřed polí.

Konec 19. století znamenal opět obrat. Znovu se totiž začaly budovat rybníky, protože cena ryb značně stoupla (dodávaly se do Vídně) a jejich chov přinášel větší užitek než zemědělská činnost. O znovuzřízení Plachty se uvažovalo již koncem 19. století. Dokazuje to zmínka v „Obnově“ z 9. listopadu 1900: „Nový rybník. Město Hradec Králové mívalo za dávných dob veliký majetek lesní a polní, k čemuž náleželo také několik rybníků. V pozdějších dobách však majetku ubývalo a rybníky se vypouštěly. Snad hospodářství luční tehdy více vynášelo a proto nevedli chov ryb. Takový vypuštěný rybník jménem „Plachta“ nalézal se blíže Brna k Nov. Hradci Král. Racionelní chov ryb dnešní doby vynáší více než-li louka, proto se pomýšlelo rybník „Plachtu“ jehož hráze jsou podnes patrné nově spustiti. Rybník rozkládati se bude na pozemcích č. par. 456/1, 457/1, 457/2, 457/3, 457/4, 457/5 a 457/6 v katastru obce Nového Hradce ležících ve výměře asi 91 arů a hraničeti bude na severozápadní straně s cestou.“ Proti vybudování rybníka se však postavilo c. k. vojenské stavební oddělení v Josefově, jehož stížnost byla c. k. místodržitelstvím zamítnuta roku 1904. Rybník Plachta byl tedy obnoven až v roce 1905 a od té doby sloužil k odchovu kapřího potěru.

Ještě před svou obnovou byla voda ze zdejší svodnice využita při likvidaci požáru. 22. listopadu 1901 totiž postihl Petrofovu továrnu velký požár, který byl omezen jen díky tomu, že lesní příručí Karel Kalát a obecní strážník Josef Sehnoutek nechali prokopat hráz bývalého rybníka Plachty, načež voda mohla přitéci příkopem až k samé zahradě hostince Na Brně, kde byly umístěny 4 velké stříkačky. Navíc díky větru nabral požár jiný směr a obytné budovy v okolí tak byly zachráněny. Roku 1910 se stal rybník jedním z cílů vycházky těch, kteří se zúčastnili 62. valného shromáždění České lesnické jednoty v Hradci Králové. Vzhledem k různým úpravám terénu, melioracím a sušším obdobím však měl rybník problém s kvalitou vody a ani té nebylo někdy dost, i když byl dotován z Jámy a z Kříže. V roce 1935 bylo dokonce takové sucho, že musela být Plachta vylovena již 5. srpna. Hrozilo totiž uhynutí ryb nedostatkem vody. 285 kusů vylovených ryb o váze 2 q bylo vypuštěno do rybníka Cikánu.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se všechny městské rybníky dostaly do rukou státu a jejich obhospodařování měl na starosti podnik Státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou. Zpět se městu dostaly až roku 1991, kdy na nich začaly hospodařit Městské lesy Hradec Králové. V souvislosti s výstavbou sídliště Plachta v 80. letech 20. století se uvažovalo o zrušení Plachty a Jámy, k čemuž nakonec nedošlo, přičemž tyto plány pocházely již ze 60. let 20. století. Pouze rybník Plachta přišel o polovinu své rozlohy, neboť musel ustoupit stavbě nové silnice. V roce 2008 se Plachta dočkala odbahnění a opravy hráze, protože jarní vichřice Emma vyvrátila dvojici topolů na návodní straně hráze a vývraty i s kořenovým balem vytvořily v hrázi nebezpečné nátrže, takže hladina rybníka musela být udržována pod normální provozní hladinou.

Na závěr je třeba ještě zmínit to, že oba jmenované rybníky jsou spojeny s bývalým vojenským cvičištěm, jež bylo kvůli své botanické i zoologické unikátnosti později vyhlášeno přírodními památkami - Na Plachtě 1 (5. června 1998; 10,3 ha) a Na Plachtě 2 (27. března 1998; 28,8 ha), k nimž později přibyla přírodní památka Na Plachtě 3 (13. července 2012; 17,0062 ha; viz http://www.naplachte.cz) jako výsledek petice za záchranu lokality Na Plachtě z roku 2009 a zahrnující též právě Plachtu a Jámu. Tato místa jsou totiž tvořena mozaikou stanovišť s různou vlhkostí od rybníků přes různá stadia mokřadů po suchá vřesoviště, jež přitahuje nejen zástupy odborníků, ale rovněž místní obyvatele, kteří ji mají za oázu klidu a pohody v sounáležitosti s přírodou.

Plachta na mapě