Petrov nad Desnou – hostinec Peterka

Domorodcům a téměř všem návštěvníkům z blízkého i vzdálenějšího okolí je tento oblíbený výletní hostinec s přilehlým sportovištěm znám pod názvem „U Peterků“, a to i přes fakt, že se toto zařízení dlouhé roky jmenovalo „Pod kaštanem“. Celý „multifunkční areál“ najdete v obci Petrov nad Desnou, která bývá spojována – stejně jako sousední Sobotín - převážně s železárnami bratří Kleinů nebo s výrobou jízdních kol značky Velamos. A právě při cestě na Sobotín najdete toto zajímavé místo. Jenom musíte před železničním přejezdem na trati Šumperk – Kouty nad Desnou odbočit doleva, tedy směrem na obec Rapotín. A pro zcela neznalé raději přidávám informaci, že obec Petrov nad Desnou, která má asi 1.200 obyvatel, se nachází necelých deset kilometrů od města Šumperk. A už raději vůbec nebudu zmiňovat fakt, že mnohde je obec ještě vedena jako Sobotín - Petrov nad Desnou a s PSČ obce Rapotín ...

Toto pohostinské zařízení je oblíbeno v širokém okolí nejen cyklisty, turisty, bruslaři a jinými sportovci, ale i místními obyvateli, včetně rodin s malými dětmi. Areál Peterka totiž kromě obvyklého jídla, pití a šipek nabízí množství atrakcí pro děti (dětské hřiště, vláček) i pro dospělé (např. nohejbalové hřiště, kde jsme svého času občas hrávali také volejbal). Netradiční zajímavostí je určitě kuželna, která využívá „soustrojí“ z někdejší šumperské prvoligové dráhy. A to, že zde najdete vnitřní i venkovní posezení (kryté i otevřené), není snad potřeba ani dodávat.

Nabídka nápojů – zejména těch pivních - je „U Peterků“ neobvykle vysoká, v týdnu bývala běžná „meníčka“, ale ochutnat se dalo i „z udírny“ nebo si zájemce mohl objednat pizzu. Kulturní a vždy čisté sociální zařízení je zde samozřejmostí a areál čerstvě zdobí umělecké dílo Tomáše Wursta z letošního „Loučenského dřevosochání“, které současný majitel nedávno vydražil. Probíhají zde i hudební vystoupení a do nedávna také retroakce typu oslavy 1.máje, kdy mezi Petrovem a Rapotínem procházel prvomájový průvod a projížděly alegorické vozy. Zašli i partyzáni a podle vlajkoslávy by se radoval zejména soudruh Erich Honecker. Koneckonců „Síň tradic“ zde najdete dodnes.

Pro některé nadšence – autora článku nevyjímaje – je potěšitelný i fakt, že na tento hostinec už můžete nahlížet také jako na historickou památku. Samotná budova totiž pochází z roku 1871, možná je dokonce ještě o deset let starší. Původně se jednalo o objekt, kde sídlila hospoda současně s poštovním úřadem. A jednalo se vlastně o rodinný podnik, protože prvním pošmistrem (v 19. století) byl pan Edmund Bieuer a prvními hostinskými byli Albert Bieuer, Antonia Bieuerová (vdova) a poté manželé Franz a Anna Klose. Výše uvedené informace jsem získal díky současnému majiteli hostince, se kterým se dlouhodobě osobně známe. Jak uvidíte ve fotogalerii, Béďa mi umožnil zalistovat i historickými dokumenty, které jinak hlídá jako onenj pověstný orgán v bulvě. A musím se přiznat, že mě to v té chvíli potěšilo ještě více než dobré pivo. Vždyť písemná dokumenty, které jsou o pár desetiletí starší než naše republika, nedržím v ruce každý den. A ještě jsem si udělal jasno v účetnictví původních majitelů …

Ve spojení s historií je potřeba ještě zmínit, že majitel restaurace plánuje i rekonstrukci původního balkonu, který vznikl ve strojírnách bratří Kleinů. A na závěr ještě přidám informaci o tom, jak vznikl současný název hostince. Je neověřená, ale prozradili mi ji místní pamětníci. Jméno údajně připomíná hrdinu od Buzuluku, který sem přišel v roce 1945 a hospodu obdržel jako odměnu za chrabrost. A místní mu prý v eufórii z osvobození postavili i vilku. Nevím ovšem, do jaké míry se radovali upřímně. Petrov nad Desnou byl totiž německou obcí s českou menšinou. O tom svědčí i – se jménem hostince korespondující – název obce, tedy Petersdorf.