Toto místo bývalo obecním majetkem již na přelomu 18. a 19. století, čehož důkazem může být indikační skica stabilního katastru z roku 1843 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL240018430). Na jihu bylo ohraničeno potokem Jeřice, tehdy ještě zvaným jako Gers-Bach, ze severu pak obecní cestou, jež vedla od mostu přibližně stejně jako současná Bílokostelecká ulice a na západě pak býval roubený hospodářský objekt, jenž byl počátkem 20. století nahrazen zděnou stavbou, což je vidět v mapě, jejíž jádro vzniklo v roce 1917 a přepracována byla roku 1921, přičemž obojí zhotovil Wenzel Dorschner (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_2633-1A_01_02).
Ještě na přelomu 30. a 40. let téhož století se v západní části dnešního parku nacházela dvojice malých zděných objektů, která musela zaniknout koncem 40. let 20. století, neboť stopy po nich již nejsou k nalezení v leteckém měřicím snímku z roku 1954 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1954.LIBE83.01108&bz=-693879.07,-967741.18) a v leteckém měřicím snímku z roku 1946 vidíme ještě oba (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.LIBE73.01070&bz=-693879.07,-967741.18). Od této doby bylo celé prostranství pouhou nevyužívanou loukou, snad z důvodu, že se nacházela v případné zátopové oblasti.
V tomto stavu vydržela tato lokalita až do počátku 90. let 20. století, kdy zde došlo k tomu, že byla část dnešního parku užívána k parkování, což se dělo ještě v prvním desetiletí následujícího století, aby byla následně plocha upravena a celá osazena trávníkem. Pak přišla 7. srpna 2010 povodeň, způsobená prudkými přívalovými srážkami. Následně zde bylo vybudováno jádro dnešního parku a ke 4. výročí povodně zde byl odhalen pomník, připomínající tuto smutnou událost a de facto i to, jak se místní s vervou pustili do obnovy poškozeného města. Pomník vznikl z 11 kvádrů z liberecké žuly, jež původně byly součástí 1 z 9 zbořených mostů. Veřejná výtvarná soutěž byla vyhlášena 13. ledna 2014 (viz
https://www.mu-chrastava.cz/2014/soutez_pomnik2010.pdf) a návrhy pomníku, jenž měl být zhotoven právě z nich a jeho cena měla činit kolem 100 000 Kč, měly být doručeny do 3. března 2014, aby mohl být slavnostně odhalen právě k výročí oné povodně (viz
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/pomnik-povodne-chrastava.A140120_122415_liberec-zpravy_tm).
Jako autor byl sedmičlennou komisí v čele s učitelkou ZUŠ Liberec Mgr. Ivou Vykypělovou vybrán tehdejší student architektury TUL Zdeněk Urbánek, jehož návrh zvítězil v rámci 17 konkurenčních projektů, jež byly do 20. května 2014 veřejně vystaveny v místním muzeu. Jeho návrh má symbolizovat jako dominový efekt valící se vodu a následné vzepětí lidí proti tomuto živlu (viz
https://www.chrastava.eu/o-meste/kronika-mesta/archiv-kroniky/archiv-odkazy/pomnik-povoden-2010-904cs.html), což bylo završeno jeho pokřtěním bratrem tvůrce, hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou a ředitelem HZS plk. Romanem Hlinovským.
V té době však byl tento park bezejmenným, označovaným pouze jako park u Bílokostelecké ulice, což se změnilo až v souvislosti se stoletým výročím vzniku ČSR, kdy zde byl vztyčen pomník prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v podobě busty, která je dvojčetem plastiky od sochaře Jana Víta, jež se nachází ve Sloupu v Čechách (viz
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/chrastava-odhali-busta-prezident-masaryk.A180112_142649_liberec-zpravy_tm). K jeho slavnostnímu odhalení došlo 29. října 2018 za účasti hejtmana Libereckého kraje Martina Půty, senátora Jiřího Voseckého, zástupců Krajského vojenského velitelství a členů Československé obce legionářské, která bustu T. G. Masaryka městu věnovala a stála i u návrhu zřízení pomníku (Jan Hnělička, Josef Doškář a Marek Dlouhý).
Po odhalení busty se slavnostně otevřel rovněž nově pojmenovaný park, který získal svůj název právě po tomto státníkovi, přezdívaném jako "President Osvoboditel", neboť se výrazně zasloužil o vznik samostatné republiky Československé po skončení 1. světové války a osvobození národa z rakousko-uherského jha. Zástupci aktivních záloh pak navíc vysadili pamětní lípu a na samotný závěr zazpíval několik národních písní místní pěvecký sbor Jiřičky. Od té doby se zde konají pravidelné pietní akce, ať již v souvislosti se vznikem ČSR 28. října (viz
https://www.chrastava.eu/o-meste/aktuality/oslavy-svatku-28-rijna-1426cs.html), či s výročím narození nebo úmrtí prezidenta T. G. Masaryka.