Ozubnicová železnice Brienz - Rothorn (Brienz Rothorn Bahn)

Turistické cíle • Technická památka

Fotografie (39) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (39 fotografií)

Jízda úzkorozchodnou „zubačkou“ mezi jezerem Brtienzersee a vrcholem Brienzer Rothorn je bezesporu vysoce atraktivní – i když ne zrovna levnou – záležitostí. Platí to zvláště ve chvíli, kdy vás tlačí (nebo naopak brzdí) půvabná parní lokomotiva. A z cílové stanice BRB je prý za jasného dne vidět neskutečných 693 horských vtcholů (vrchol Brienzer Rothorn dosahuje výšky 2.350 nadmořských metrů, ale konečná stanice Rothorn Kulm je umístěna „jen“ ve výšce 2.244 m).

Celková délka trati je 7,6 km a jede se přibližně hodinu s max. rychlostí pod 10 km/hod. Rozchod je 800 mm a maximální sklon 250 promile. Na trati se nachází mj. několik tunelů s délkou 18 až 290 m, rozebíratelný most a ve výšce 1.341 m mezizastávka Planalp, což je vlastně malá osada s občerstvovací stanicí na „hranici“ Bernské vysočiny a Bernských Alp. A tato osada proslula i svým vlastní Plaváčkem, protože podle legendy byla mezi lety 1000 a 1100 zcela zničena lavinou; tuto tragedii údajně přežil pouze kojenec, kterého našli v postýlce na hladině Brienzského jezera.

S myšlenkou na vybudování této železnice přišel v roce 1889 německý inženýr Alexander Lindner. V jeho hlavě tak vznikla trať, která měla v té době překonat největší výškový rozdíl ze všech horských železnic světa. K projektu se ihned připojil stavitel a architekt Theodor Bertschinger. Ještě v říjnu roku 1589 získali koncesi a celá výstavba pak trvala pouhých 16 měsíců, aby 17. června roku 1892 byla slavnostně otevřena. Z finančních důvodů však byl její provoz již v srpnu roku 1914 pozastaven. Železnice tak byla uzavřena, ale na její demolici nebylo - díky I. světové válce - dost peněz, nářadí ani lidí.

V roce 1931 byla trať znovu zprovozněna a protože už nezbyly žádné peníze na její elektrifikaci, byly sem z Winterthuru dodány dvě nové parní lokomotivy. Železnice Brienz - Rothorn tak zůstává nejdéle fungující železnicí ve Švýcarsku, která pravidelně provozuje parní trakci (celkově jsou dvě). „Vozový park“ pak byl postupně doplňován a obměňován od roku 1975. Jednotlivé lokomotivy BRB jsou číslovány od jedničky a pocházejí ze čtyř generací. Nejstarší jsou parní lokomotivy první generace (na uhlí) z let 1891 až 1892, následují parní lokomotivy druhé generace (na uhlí) z let 1933 až 1936 a dieselové lokomotivy z let 1975 až 1987, Nejnovější řadu představují parní lokomotivy třetí generace (na naftu) z let 1992 až 1996. Posledním číslem je 16 (č. 13 ovšem bylo pro jistotu přeskočeno) a mnohé možná překvapí, že rekonstruované číslo 2 je od roku 2022 opět v provozu …

Zpáteční jízdenka na Rothorn přijde na 96 CHF, pokud pojedete jen na Planalp, zaplatíte 64 CHF. Pokud si vstupenky zakoupíte předem, garantované místo stojí dalších 8 CHF (za pěkných letních dnů se tak ale vyhnete dlouhému čekání nebo dokonce vyprodaným vlakům). Při zakoupení jízdenek během cesty je vám ovšem také účtován zvláštní příplatek.

V sezóně (červen až říjen) jezdí vláček až na Rothorn, mimo sezónu končí v zastávce Planalp (autor článku zde ovšem skončil i na začátku června roku 2025, protože při deštích došlo k sesuvu půdy a plnohodnotný start sezony musel být o týden posunut).

Poslední aktualizace: 25.10.2025

Nadmořská výška:

1341 metrů nad mořem

Ozubnicová železnice Brienz - Rothorn (Brienz Rothorn Bahn) na mapě