Ostružník

Svojí výškou 952 m n.m. Ostružník nijak neválcuje své okolní sousedy, v Lipovské hornatině, kam kopec řadíme patří spíš k průměru, protože již následující kóty položené západněji a severněji se dotýkají a přesahují hranice 1000 m, zmíněná hornatina je totiž nejvyšším podcelkem Rychlebských hor, které dosahují svých absolutorii na relativně blízkém Smrku nebo Travné hoře (1126 m).

Přesto patří svým způsobem kopec k těm důležitým. Název Ostružník připomíná svou polohu nad obcí Ostružná, přesněji severozápadně nad samotnou Ostružnou, případně jižně od přilehlého Petříkova. Kopec tak obě vsi, dnes vlastně části obce odděluje.

Ostružná svoje pojmenování ale neodvozuje od nějakých lesních plodů, ale komolením starších německých jmen. Pradávné označení Spparenhau mělo označovat místo lesní těžby (kácely se klády), malou přesmyčkou z toho vzniklo Spornhau, (Sporn = pilina ale také ostruha) a otrockým překladem v 19. století vznikla česká Ostružná a přeneseně pak i pojmenování kopce.

Kromě zmíněných vsí v blízkosti Ostružníku existovala ještě jedna ves, spíš osada, Adamov zhruba západně od vrcholu (až jihozápadně). Na zaniklé osídlení poukazuje i název Adamovského údolí (Adamsthal).

Původní osídlení jak z Petříkova, tak i z Adamova zřejmě dosahovalo daleko do výše, tam kde je dnes les (pozůstatky se dají najít kolem modré TZ). Podle staré vojenské mapy dokonce v místě kde je dnes rozcestí Ostružník (926 m) bylo nějaké osídlení s názvem „Grufit Grube“. Ostružník ani nemá na starých mapách pojmenování, větší masiv s okolními kopci se označuje jako Gold Kup (Kuppe?). Je fakt, že Petříkov (Peterswald) měl být založen jako hornická osada, ale cenného kovu se tu asi moc nenašlo.

Dnes asi nejvíc Ostružník zajímá lyžaře, na jižním úbočí najdeme menší areál TJ Řetězárna nad Ostružnou. Severní svah hory je pak využit větším skiareálem Kaste v Petříkově s několika kotvovými vleky. Dodejme, že než se postavily lanovky na Šerák, byl Petříkov široko daleko nejlepší lyžařskou destinací. Poměrně dlouhé (a prudké) sjezdovky v době, než se přivezly ze zahraničí rolby, platily za skutečně drsné lyžařské svahy. Podle propagačních materiálů měl Petříkov i přízvisko moravský Kützbühel. Dnes sem zajíždí spíš stálá klientela a středisko není zvlášť přeplněné. Vleky vedou v podstatě až na vrchol hory. Mimo sjezdovek není z Ostružníku nijak závratný výhled. Svého času existoval projekt na vybudování obří větrné elektrárny, u její paty měl vzniknout vyhlídkový Ochoz. To se naštěstí neuskutečnilo. Elektrárna měla být snad stometrová, tedy daleko větší než 60m větrníky u samotné Ostružné, které jsou přeci jen v poněkud snesitelnějším umístění.