Olomouc – Katovská branka

Fotografie (12) • Foto: markyz63

Katovská branka či brána patří k památkám, které jsou sice již na první pohled tajemně zajímavé – nebo zajímavě tajemné – ale u kterých současně platí, že ještě mnohem přitažlivější je jejich historie a příběh s nimi spojený. A zdaleka nejde jen o to, že dnes tudy denně prochází „davy“ místních obyvatel i přespolních turistů a přitom v minulosti by sem slušní měšťané ani návštěvníci Olomouce nikdy nezavítali. Tuto městskou hradební bránu totiž používal pouze kat a zlolajné ženštiny, provozující nejstarší řemeslo světa.

Katovská branka, kterou můžeme s klidným svědomím označit za jednu z původních městských bran, byla vždy součástí středověké hranolové věže, ale její současná podoba už zcela původní rozhodně není. Neúplná věž je totiž dnes již bez střechy a schodiště vedoucí v současnosti z parku Bezručovy sady k brance při Hrnčířské ulici vzniklo teprve v roce 1943.

Brance se říká Katovská (dříve i Popravčí) kvůli tomu, že u ní skutečně bydlel městský kat (v domě č.p. 141). Ten potřeboval vlastní východ z města už jen proto, že kromě hrdelního práva a funkce rasa vykonával také práce „čističe“ záchodů v nevěstinci i v mořické škole nebo odklízel mršiny z městských ulic. A protože právě zde ve středověku fungoval nejstarší olomoucký nevěstinec (Frauenhaus č.p. 134 byl poprvé písemně zmiňován v roce 1522, a to v souvislosti s vraždou – což se, koneckonců, v těchto místech opakovalo ještě mnohokrát, takže se sem bála zajít i městská garda), nazývala se tato branka také Děvešťští, Ženská nebo Kurevní (tento název se prý používal i pro Purkrabskou ulici). A když už jsme u těch názvů, tak čtvrti při jižní straně olomouckých městských hradeb se říkalo Záhrobí nebo – podstatně něžněji - Carty.

Je zajímavé, že svého času jména Katovská používalo i pro celou věž, která je jinak známá spíše jako Zartenthurm. A právě na oblast hradeb u této věže se v listopadu roku 1644 zaměřili dělostřelci švédské armády při obléhání města. Vážně poškozeny byly téměř všechny domy v její blízkosti, ale katovna vše přežila bez úhony. Katovská věž s brankou takové štěstí neměla, později byla většinově stržena a samotná branka se stala součástí nově vybudované bastionové pevnosti. Katovnu a nevěstinec zničil až velký požár, který zasáhl Olomouc v roce 1709 (z důvodu „potřeb“ zdejších občanů byly ale velmi rychle opět vystavěny a dokonce se staly jedněmi z prvních olomouckých domů, které získaly „venkovní osvětlení“ v podobě smolných pánví).

Protože se anii odborníci mnohdy neshodnou na tom, jak moc je toto místo středověké a nakolik již „pouze“ barokní, zůstaňme u následujícího shrnutí. Katovská branka je součástí hranolové schodišťové věže Zartenthurm s novodobým venkovním schodištěm (tzv. Katovy schody), která sloužila jako komunikační propojení centra města s bývalým předpolím. Bývá popisována jako dochovaná část olomouckého středověkého opevnění s mnoha pozdějšími úpravami.

Schodišťová věž Zartenthurm s Katovskou brankou byla mezi naše chráněné kulturní památky zapsána – jako nedílná součást položky městské opevnění (městské hradby) - hned v květnu roku 1958. Od dubna roku 1971 je pak součástí zdejší památkové rezervace a od prosince roku 2000 i tzv. Nárazníkové zóny statku světového dědictví.

Poslední aktualizace: 30.1.2026

Nadmořská výška:

217 metrů nad mořem

Olomouc – Katovská branka na mapě