Historie českých viaduktů se píše od 19. století, kdy došlo k velkému rozvoji železnice nejenom na našem území. V mnoha případech musela železnice překonávat členitý terén, toky řek či hluboká údolí. Bylo potřeba najít ta správná technická řešení. Elegantní mosty a viadukty spatřily postupně světlo světa. A často se dokonce staly svým provedením harmonickou součástí krajiny.
Dva takové jsem objevil mezi nádražní stanicí Velké Meziříčí a zastávkou Martinice. Jakmile železniční trať č. 257 podjede dálnici D1 nabídne první lahůdku pro obdivovatele zajímavých mostů. Přes údolí tady postavili železniční kamenný viadukt. O kousek dál je další. Oba vypadají při pohledu zespoda majestátně. Jejich přesnou historii jsem zatím nenašel.
Viadukty jsou od sebe vzdálené asi 300 metrů. K prvnímu lze zajet autem, k druhému je to kousek (asi 500 metrů) pěšky.