O úpické šibenici

Podle lidové tradice požívala Úpice, jakožto jediné městečko na vízmburském panství, mnohá obdarování a výsad. Mezi tyto privilegia mělo náležet i právo hrdelní, o němž Josef Myslimír Ludvík napsal ve svém rukopise „Staré památky Náchodska“ z roku 1848 toto: „Za dávna požívalo městečko Úpice prý mnohých výsad a obdarování, jakož i právo o čtyrech sloupech, z nichž dva městu Vratislavě zaprodali. Úpičtí se dodnes honosí, že jich předkové měli právo popravní a šibenici o čtyrech sloupech. Důkaz toho nemají, leč v knize jich gruntovní činí se r. 1582 zmínka o poli u stráně šibeničné. Šibenice stávala nad obecním lesem Milešovkou, jak se tam potud říká.“

Název polohy „Šibenice“ se již dávno nepoužívá, zanikl v rámci staletí, ale z různých zdrojů je odvozováno, že šibenice musela stávat opodál města na vršku. Toto popraviště mělo být jižně od Úpice na kopci, po jehož svahu vede cesta z města do Maršova u Úpice a Libňatova a zastavovala se zde všechna procesí, a to někde v místech, kde se nacházelo položení „Pod Městečkem“ (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA110018400).

V roce 1818 postavil zde úpický mydlář Antonín Nyklíček z čp. 38 kamenný kříž na vysokém podstavci, do něhož byl vytesán nápis: „An pán položil na něm neprawosti wssech nás. MDCCCXVIII.“ Vzadu se později nacházel těžko čitelný nápis: Obnoveno L. 1897 (?) nákladem Antonína Nyklíčka z Úpice, a jméno sochaře A. Pátého. Krátce po zřízení kříže byly u něj zasazeny 2 lípy a odtud se poté této lokalitě začalo říkat „U lipek“. V těchto místech si podle gruntovní knihy vymínili dědici Libentolarovského statku při prodeji usedlosti Janu Šolcmartinovi jinak Mrkvičkovi roku 1582 „příčku u stráně šibeničné“ ku sklizení obilí. K Libentolarovskému statku příslušely tehdy pozemky „od Mylišovky až k drážkám“ a ježto se nad zalesněnou strání „Milešovkou“ rozprostírá všeobecně přístupný vrch „U lipek“, není pochyb, že někdejší pojmenování „Šibenice“ a nynější „U lipek“ se vztahuje na jedno a totéž místo. To je též dokázáno zápisem v Aprobační knize k počtům obecním na rok 1812, v němž se píše o ročním úroku 27 kop 2 zlatých z tzv. „šibeničné stráně“ a 14 kop 28 zl. ze stráně zadní Milešovky. Roku 1833 je „šibeničná stráň“ zmíněna jako obecní pastviště. Výše zmíněné věci potvrzuje též úpický kronikář Vilém Schreiber, který napsal toto:

„Pod lipkami na stráni bývala šibenice a ještě v nedávné době viděti byly nad cestou zbytky podezdívky od šibenice té. Procesí se tam zastavovalo. Na kopci u cesty postavil roku 1818 úpický mydlář Antonín Nyklíček z č. 38 kamenné křížové sousoší na vysokém podstavci, do něhož vytesán nápis“ „An Pán položil na něm nepravosti nás všech.“ U kříže zasazeny dvě lípy a odtud říká se zde „u lipek“.

Ke kříži pojí se tato pověst:

Synek váženého úpického měšťana, Nyklíčka, vystoupil kdysi na kazatelnu v kostele úpickém a napodobil před kamarády kázajícího kněze. Z toho vzniklo veliké pohoršení v celém městečku a zejména Nyklíček těžce pociťoval nerozvážný skutek svého syna. Aby pak odpuštěna byla vina kajícímu výrostku, postavil Nyklíček u svého pole na vršku kříž. Pověst zní také jinak: Kříž u lipek postavil Nyklíček za trest, že při jakési opravě v kostele sedl si do zpovědnice, vzal si štolu a zpovídal. Tehdejší farář na šprýmaře přišel.“

Zda a pokud se tu skutečně děly popravy, to dnes již s určitostí nevíme. Jisté je jen to, že kamenný kříž byl zřízen 13. července 1818 a od počátku 16. století, kdy již Úpice náležela k náchodskému panství, vykonávalo útrpné a hrdelní právo město Náchod, jak o tom svědčí např. outrpné knihy města Náchoda z roku 1539. V Náchodě se tedy děly jak výslechy, tak mučení, z čehož se nám nepřímo zdá, že by to nebylo zrovna efektivní, aby se odsouzení zločinci opět odváželi někam k Úpici, kde by se děly jejich popravy, i když ani toto vyloučit nemůžeme, neboť hlavním efektem veřejných poprav bylo zastrašení těch, kdo by toužili po něčem, co jim neříkalo pane a neštítili se třeba jakýchkoliv prostředků ohledně toho.

O úpické šibenici na mapě