TURISTIKU PODPORUJÍ
61 461 turistů a cestovatelů
109 091 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 362 304,- odměny za články

Vsetín

Vsetín leží v malebném údolí řeky Vsetínská Bečva. První zmínka je z roku 1297 a dnes zde žije přibližně 30 tis. obyvatel.  Kromě jiných památek zde můžete navštívit renesanční zámek.

Turistika & volný čas Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Rozhledna Bůřov / Arboretum Semetín Ubytování Vsetín
Turistické cíle / Mapa Vsetína Přehrada Karolinka / Kobylské Ďury Jurkovičova rozhledna
Beskydy, Javorníky, Valašsko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Beskydy, Javorníky, Valašsko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

O mrtvé dívce z kateřinické školy. Příběh raději zapomenutý. Kateřinice u Vsetína.

Turistické cíle Kříž

Fotografie (1)  • Foto: Vitold

Studenti historického semináře se pohodlně opřeli v křesílkách zasedacího sálu vsetínského okresního archivu. Ujal se jich sám pan ředitel. Tomáš Baletka, můj dobrý kamarád, jehož laskavosti jsem pravidelně zneužíval a vodil mu sem své vědychtivé svěřence.

„Tohle například“, zamával Tom v ruce tenkým svazkem, křižmo převázaným chatrným motouzem, „je neinventarizovaný spis. Ten bychom vám půjčit nemohli“

Tom mrkl na dokument, který držel v ruce. „Je to popis policejního vyšetřování sebevraždy mladé dívky v Kateřinicích v roce 1930. Jo, a ten provaz, kterým je převázány, je tentýž, na kterém se tehdy oběsila. No to víte, šetříme, kde se dá“.

Další z Tomášových vtípků. Studenti na půl vteřiny vytřeštili oči, ale pak pochopili žert a zasmáli se. Pan ředitel odložil útlý svazek a přešel k dalšímu tématu.

Jen já seděl jak přimražený. Kateřinice, sebevražda, mladá dívka. Rok 1930. Taková náhoda snad ani není možná…

Ve vzpomínkách jsem se přenesl o nějakých deset, patnáct let zpátky. Seděl jsem ve světnici u svých prarodičů. Děda, včelař, nalil sobě i mně sklenku medoviny. A neopomněl zdůraznit, že pro mě nechává tu nejlepší. Opřel se na své židli a pustil se do vyprávění. Do Kateřinic se přistěhoval během druhé války, angažoval se u partyzánů, poznal místní lidi. A čím byl starší, tím víc ho fascinovala regionální historie a genealogie zdejšího kraje. Já mu nosil všeliké vlastivědné články a publikace, staré mapy a kopie archiválií. Pak jsme nad nimi seděli, pili medovinu, děda vyprávěl, já poslouchal, vyptával se, činil si poznámky. Moc mě to všechno zajímalo.

Babička, sama ač z tradičního kateřinického rodu, se našich debat moc neúčastnila. Uvařila mi slabé kafe, postavila na stůl sušenky, nakrájela jablka. A těšila se z návštěvy vnuka. Jen výjimečně přidala něco ze svých vzpomínek.

Až jednou. Až jednou, ani nevím, jak k tomu došlo, odložila babička jablko a pronesla směrem k dědovi: „A víš, Josefe, jak se tady oběsila Milka z pasek? To byla tehdy hrůza po celej dědině…“

„Cože?“, překvapeně jsme se s dědou otočili.

A babička přede mnou i udiveným dědou odkryla dávný a dosti děsivý příběh.

Milka byla mladá holka, asi 16 let. Bydlela se svojí matkou v chaloupce na pasekách a žili dosti nuzně. Milka posluhovala v kateřinské škole. Starala se o třídu, pomáhala v domácnosti pana řídícího, hlídala mu děti.

Pan řídící chodíval každý čtvrtek na kateřinský revír hrát karty. V ten večer měla Milka hlavní pohotovost. Dostala na starost celou školu i řídícího děti. A tak i ten listopadový čtvrtek.

Milka uklidila školu, řídícího byt, uložila děti. Vše ještě zkontrolovala, sfoukla lampu, zamkla dveře. A vydala se nahoru do kopců, domů na paseky.

V půli prudké stráně se otočila. A překvapeně zastavila. A znepokojeně zaostřila zrak znovu na školní budovu. Zdálo se jí to? Nebo ne? V okně školy se svítí… Milka se rozběhla zpátky. Dveře do školy otevřené, vběhla dovnitř. A přistihla tři zloděje. Ti chvilku strnuli překvapením. Ale ne nadlouho. Skočili po nebohém děvčeti a začali Milku škrtit. Až ztratila vědomí a přestala se bránit. Svědka přece nenechají naživu. A ještě ji nacpali do krku zmačkaný šátek, aby měli jistotu.

A tak se krádež změnila ve vraždu…

Ale co teď s mrtvou dívkou? Nějak se jim ta zlodějina vymkla z rukou. Nakonec tělo v černočerné listopadové noci odnesli k lesíku nad školou, k tomu, kudy Milka chodívala domů. Šlo to snadno, dívka byla drobounká. A tam ji oběsili na smrku. Snad to bude vypadat jako sebevražda.

Babička usrkla kávy, podívala se na můj a dědův zkoprněly obličej a pokračovala ve vyprávění.

Lidi ji našla ráno a byla to hrůza. Zavolali úřady, četníky. Ti ji sundali ze stromu a odnesli na staré fojtství. Celá ves se sem seběhla. A tady viděla nebohou Milku i moje tehdy osmiletá babička.

Začalo vyšetřování. A zase rychle skončilo. Jasná sebevražda z nešťastné lásky.

Ne tak ovšem lidi z Kateřinic. Začalo se šeptat to i ono. Pak i nahlas mluvit. Celá vesnice tím případem žila. Někdo něco slyšel, někdo znal někoho, kdo něco viděl…A nakonec se jména vrahů stala veřejným tajemstvím. Tři kluci. Nejstaršímu bylo pětadvacet let a byl šéfem celé skupinky. Zbylým dvěma šestnáct. Po vesnici známá parta, dneska bychom asi řekli „zlatá mládež“. Babička mi jména řekla. Já je tu psát nebudu.

A babička pokračovala v ději, hodném psychologického dramatu.

Jak se jeden z vrahů nad ránem vrátil k oběšené dívce, aby ji vynadal z krku zapomenutý šátek, ale byl cestou spatřen místním žebrákem, a jak toho museli uplatit koupí chalupy Jak je viděl místní rváč a dobrodruh, který šel zrovna nocí na zálety a jak se toho pokusili zabít v hospodské rvačce a jak ten skončil s několika bodnými ranami v nemocnici. Jak za ním chodili i do té nemocnice a nakonec jej taky uplatili. Vyprávěla o vypjatém incidentu na pohřbu Milčiny matky (která svoji nešťastnou dceru přežila jen o pár týdnů), když už moje prababička nevydržela to pokoutní šeptání a veřejně obvinila celou trojici z Milčiny vraždy. Vyprávěla, jak se nejstarší z vrahů musel oženit, protože jistá dívka jeho tajemství odhalila a svatba byla úplatkem za mlčení. Jak tato žena na manžela křičela, že jejich dítě zemřelo jako boží trest za starý zločin a kdo všechno tuto hádku slyšel. A vyprávěla, jak za těmito vrahy, ať šli kamkoliv štěkali po celé vesnici psi. A jak se všichni na smrtelné posteli k vraždě přiznali a kdo všechno to přiznání slyšel.A hlavně – jak všichni špatně skončili. Jeden oslepl. Jeden uhořel. A ten nejstarší se zbláznil. Zdálo se mu, jak na něj odevšad vybíhají bílí psi a jak k němu kráčí duch mrtvé dívky.

Babička skončila svoje strhující povídání, viditelně spokojená s prací božích mlýnů. Já i děda jsme seděli strnule jak sochy…

Pátral jsem tehdy v Kateřinicích po stopách toho příběhu. Ale propast osmi desetiletí je strašně široká. A střípky informací, které jsem přece jen sem tam někde posbíral, odpovídaly zhruba vyprávění mé babičky. Jen občas nějaké modifikace. Prý když na starém fojtství ohledávali mrtvou dívku, vytáhli ji z krku zmuchlaný šátek, který tam vrazi zapomněli. Komise to ale zatajila a nechala se uplatit. A jméno ženy, která u toho byla a šátek na vlastní oči viděla. 

Dostal jsem se k pánovi, pamětníkovi již hodně pokročilého věku. Ale byl neuvěřitelně vitální, i štamprlku slivovice si se mnou vypil. Vyptával jsem se na spoustu věcí a obdivoval skvělou paměť a znalosti mého hostitele.

A pak jsem se odvážil. Když jsem si tuto schůzku domlouval, byl jsem varován, že události z roku 1930 nejsou žádoucí téma. Ať se raději neptám. Tedy, ať se určitě neptám.

Ale když ta beseda byla tak příjemná a úspěšná a mě to tak zajímalo. A tak jsem položil otázku, jen tak na okraj, jakoby mimochodem.

A starý pán najednou nevěděl, o čem mluvím. I když mu tedy bylo patnáct let a ta událost vzrušila celou vesnici, on si nyní nevzpomínal. A vůbec se najednou z našeho povídání nějak vytratila dobrá nálada a má návštěva brzy skončila.

Z dalších úst jsem se dozvěděl, že tento člověk byl tehdy dobrým kamarádem těch dvou podezřelých šestnáctiletých kluků…

Přednáška v archivu skončila, studenti se rozutekli domů. Šel jsem poděkovat panu řediteli: „Hele, Tome, ten kateřinský spis mě dost zajímá. Můžu si ho prohlédnout?“

„Jasně, nechám ti ho tu vytažený“

Další den už jsem seděl v badatelně. Z papírů voněla typická archivní stařina. Kdo ví, kdo a kdy tento spisek rozbalil přede mnou. Rozvázal jsem motouz…

Vypadla na mne fotografie. Díval jsem se na zšedlý obrázek dívky, visící na smrkové větvi, nohama se téměř dotýkala země. Žlutý, vlněný svetr, modrotisková sukně. Vzpomněl jsem si na babiččina slova: „Doktor prý po pitvě říkal, že kdyby nečekali na četníky a hned ji sundali, mohla ještě žít.“ Hrůza mě obešla. Možná v tu chvíli, kdy úřední fotograf stiskl spoušť aparátu, možná přesně v ten okamžik, na který se dívám, vyhasla poslední jiskřička života mladé dívky.

Musel jsem se na chvilku projít po chodbě archivu. Ale jistě, četl jsem různé časopisecké články o slavných vraždách, o Jackovi Rozparovačovi, Zodiakovi i Holmesovi. I tam byly fotky a mnohem hrůznější. Ale to byl jen nějaký vzdálený článek v nějakém vzdáleném časopise, opatřený nějakými vzdálenými fotografiemi. Obrázek kateřinské dívky byl příliš, příliš blízký…

Znovu jsem zasedl v badatelně a dál prohlížel papíry. Četnická zpráva, pitevní protokol, pohlednice, kterou poslala Milka svému chlapci na vojnu, věštění budoucnosti, které si Milka nechala sestavit. Výpovědi zainteresovaných osob. Pana řídícího, milého z vojny, Milčiny kamarádky i lidí, kteří ji potkali nebo s ní mluvili ten poslední den. Druhá služebná ze školy jmenovala dva mladíky, kteří se po setmění ochomýtali kolem školy a nahlíželi do oken. A ano byly to dvě ze tří jmen, které mi kdysi sdělila babička.

Ale v dalších listech nebylo obtížné najít argumenty i pro sebevraždu. Někteří svědci mluví o dívčině podivném smutku a sklíčenosti. Na mrtvém těle nebyly stopy zápasu. Na pohlednici milému na vojnu píše „že by se nejraději viděla pod zemí“, zmiňuje příbuzného, který nedávno taky sešel ze světa vlastní rukou, vytýká svému chlapci, že si dopisuje s jinými a zmiňuje svůj smutek. 

Dalším lejstrem byl horoskop, který si Milka nechala vypracovat asi půl roku před smrtí. Spoustu obecných vět. Na závěr seznam šťastných a nešťastných dnů. A mezi nešťastnými – dvacátý sedmý listopad. Toho dne Milka zemřela.

Opět jsem se šel projít na chodbu…

A našel jsem tady i důkaz, jak vypjatá situace v Kateřinicích byla. Po sedmi letech totiž úřady znovu otevřely vyšetřování starého případu, Toho osočování, obviňování, podezírání i oficiálních podání na úřady bylo příliš. Objevily se nové důkazy. Důkazy pro vraždu i pro sebevraždu. Zkoumaly se i paranormální jevy, prý se zjevil duch mrtvé Milky. Nakonec byly potvrzeny závěry původního vyšetřování.

Přemýšlel jsem. Kateřiničtí měli jasno. Mentální lynč už proběhl, cejch byl vypálen. Znali vrahy a dávali jim to najevo. I z babiččina vyprávění jsem cítil, že nepochybuje. Ale co presumpce neviny? Co důkazy pro sebevraždu? Proč ji neoběsili rovnou ve škole, proč se s tělem vláčeli nocí a riskovali prozrazení? Co Milčino podivné chování toho posledního dne? A další a další nejasnosti. Té noci došlo v Kateřinicích ještě ke dvěma krádežím v domech a nedokážu si představit, že by byli kluci tak chladnokrevní, aby hned po vraždě šli na další lup. Třeba v tom byla celá trojice nevinně a do role obecních vyvrhelů spadli nešťastnou náhodou?

Ani druhé vyšetřování neočistilo Kateřinice od zlé krve. Hlavní z podezřelých se dokonce odstěhoval. A já se nedávno vydal po jeho stopách, do míst, kde tento člověk žil a zemřel. Vyptával jsem se. A s překvapením zjistil, že zde stále žije jeho dcera, dnes už starší paní. Vypátral jsem, jak se jmenuje i kde bydlí. A stál jsem před tím domem a váhal. Na co bych se tak asi zeptal? Jak se žije psanci, kterého celá vesnice odsoudila? Nakonec jsem zazvonil. Nikdo mi neotevřel. Za pár dní jsem přijel znovu. A ještě potřetí. Vždy marně. Počtvrté už jsem nepřijel.

Vyprávěl jsem tento příběh své dvanáctileté dceři. Upoutal ji stejně, jako mně. Prošli jsme spolu archiválie i poznámky z vyprávění mé babičky. „A má Milka aspoň někde pomník?“, zeptala se Eliška. Nemá. A tak jsme zplátovali dohromady dvě prkýnka. Na příčné břevno napsali iniciály a letopočet. Z archiválií jsme vytáhli informace o místě tragédie, na dobových mapách našli Milčin domek na pasekách, prozkoumali průběh polních cest nad školou i tehdejší hranici lesa.

A přesně po devadesáti letech se jedné listopadové soboty vydali ke kateřinské škole. Stoupali jsme po prvními mrazy zmrzlé stráni. A když jsme se v půli kopce otočili, byla škola vidět jako na dlani.

Došli jsme k lesu. Ten strom už tu dávno nestojí. Všude jen mladé smrčky, v řadách vysazené. Ale tu najednou nečekaně mezi nimi vzrostlá borovice. Její stáří jsem odhadl právě na těch devadesát let.

Samozřejmě nás to napadlo. Možná tady stála i tehdy. Možná v tu černou listopadovou noc viděla tři postavy, vlekoucí bezvládné tělo. Anebo možná viděla nešťastnou dívku, která už nevěděla, jak dál. Kdo ví…

A právě na tu borovici jsme přitloukli dřevěný křížek…

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.388, 17.889)
Poslední aktualizace: 26.11.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: Vitold
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Kateřinice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,3km od místa

Příspěvky z okolí O mrtvé dívce z kateřinické školy. Příběh raději zapomenutý. Kateřinice u Vsetína.

Kateřinice - evangelický kostel
Kateřinice - evangelický kostel
Kostel
Kateřinice jsou obcí, jejíž převážná část zástavby se rozkládá okolo toku potoka Kateřinky, je vzdálena 9 km od Vsetína a žije v ní asi tisícovka obyvatel. V análech je poprvé zmiňována roku 1504 (v období velké kolonizace), kdy jejím založením zaplatil tehdejší majitel vsetínského panství Jan Kuna z Kunštátu své ženě Dorotě ze Zástřizl věno. V roce 1666 tady žilo 195 obyvatel,…
0.9km
více »
Kateřinice (Valašsko)
Kateřinice (Valašsko)
Vesnice
Obec Kateřinice se nachází v Hostýnských vrších asi 12 km severozápadně od Vsetína v táhlém údolí potoka Kateřinky. Naprostá většina domů i firem je přímo u silnice nebo v jejím nejbližším okolí, na pasekách moc l…
0.9km
více »
Poprava na Prženských pasekách
Poprava na Prženských pasekách
Kopec
Tohle místo nikdo z vás hledat nebude. A není ani proč. Vzrostlý smrkový les, pár desítek metrů od žluté turistické značky z Lázů na Prženské paseky. Projdete Kateřinské paseky s jejich krásnými rozhledy směrem na…
1.2km
více »
Z Ratiboře přes Prženské paseky a Pržno do Jablůnky
Z Ratiboře přes Prženské paseky a Pržno do Jablůnky
Cestopisy
Je Velikonoční neděle, ale já namísto odpočinku raději vyrazil na menší výlet. Čeká mne „průzkum“ centra Ratiboře a Kateřinic. Od nich se přesunu nahoru na hřeben s Prženskými pasekami a poté seběhnu dolů do Pržna…
1.3km
více »
Rozhledna
Rozhledna
Tipy na výlet
Rozhledna – hostinec U Holáňů – Prženské paseky Typ - dřevěná rozhledna Lokalita - hostinec U Holáňů, Prženské paseky 190; 3 km od obce Pržno, 8 km severozápadně od Vsetína ----------- Přístup – vlakem nebo busem - Jablůnka - po žluté TZ přes obec Pržno - 4,8 km; autem až k hostinci – pokud není sníh ----------- nadmořská výška paty věže - 530 m n.m. celková výška - 13…
1.3km
více »
U Kateřinického rybníka
U Kateřinického rybníka
Rybník
Jeho sto metrů dlouhou a 50 m širokou vodní hladinu, lemovanou místy rákosím či orobincem, je možno obdivovat v bočním údolíčku, jímž prochází cyklostezka 6018. Od zastávky busu – Kateřinice dol.zastávka, je to…
1.3km
více »
Výhledy ze svahů Václavovska
Výhledy ze svahů Václavovska
Vyhlídka
Václavovsko je kopec (551 m) vypínající se z hřebene pod Prženskými pasekami. Od nich kolem jeho vrcholu klesá zpevněná cesta, po níž prochází cyklotrasa č.6018 dolů do Kateřinic. Já tudy procházel opačným směrem …
1.4km
více »
Krčma na Prženském vrchu
Krčma na Prženském vrchu
Cyklo bar - hospůdka
Nachází se pod vrcholkem hřebene hned vedle cesty, po níž prochází cyklotrasa č.6118 a žlutá turistická trasa z Lázů do Jablůnky. Roubená hospůdka byla v době mé návštěvy sice ještě zavřená, ale její venkovní za…
1.8km
více »
Smradlavá voda, dobře ukrytá v mikulůveckých lesích
Smradlavá voda, dobře ukrytá v mikulůveckých lesích
Minerální pramen
Babička tomu místu říkala „smradlavá voda“. Musím prý jít z Kateřinských pasek dolů lesem směrem na Mikulůvku a tam už to najdu „po čuchu“. Bahniska, která smrdí po zkažených vajíčkách. Zkusil jsem to několikrát. Jenže lesy nad Mikulůvkou jsou hluboké a nepřehledné, neuspěl jsem. Čas od času jsem to zkusil znovu se stejným výsledkem. Až nedávno se mi dostala zpráva, že v těch…
2km
více »
Turistická známka č. 2052 - Rozhledna "U Holáňů", Prženské Paseky
Turistická známka č. 2052 - Rozhledna "U Holáňů", Prženské Paseky
Turistická známka
Rozhledna "U Holáňů" je dřevěná vyhlídková věž a je součástí hostince „U Holaňů“ v části Prženské paseky (obec Pržno), cca 15km severozápadně od Vsetína. Rozhledna je 14 metrů vysoká třípatrová věž a je součástí venkovní terasy zmiňované hospůdky. http://rozhledny2.webzdarma.cz/przno.htm www.facebook.com/przenske.pa…
2.2km
více »
Hostinec s rozhlednou U Holáňů
Hostinec s rozhlednou U Holáňů
Cyklo bar - hospůdka
Narazíme na něj u cyklotrasy a žlutě značené turistické trasy vedoucí z Lázů do Jablůnky. Od podobného pohostinného zařízení – Krčmy na Prženských pasekách, je východním směrem vzdálen 400 metrů. Součástí objekt…
2.2km
více »
Prženské paseky - výhledová hřebenovka
Prženské paseky - výhledová hřebenovka
Vyhlídka
Na otázku, které hřebenové trasy jsou v Hostýnských vrších ty nejpůvabnější, neexistuje jednoznačná odpověď. Je jich totiž přehršel. Pokud se ale zaměříme pouze na hřebenovky vyhlídkové, jejich počet se geometrick…
2.3km
více »
Ratiboř - údolní výhledovna Věruška
Ratiboř - údolní výhledovna Věruška
Rozhledna
Narazíme na ni v uličce odbočující od hlavní silnice k potoku Ratibořka, přičemž je od centra obce a kostela vzdálena asi 300 m. Dřevěná rozhlednička je vysoká 52 decimetrů (5.2 m), byla zbudována na zahradě rod…
2.7km
více »
Belgičan zvaný Franta. Lesní hrob na Lázech.
Belgičan zvaný Franta. Lesní hrob na Lázech.
Pomník
Ten pomníček byl pro mne vždycky symbolem tajemství. Chodili jsme do lesů pod Ojíčnou s rodiči na procházky kam až moje vzpomínky sahají. A ten vysoký, dřevěný kříž, tak ukrytý v hlubokém lese vždy jitřil moji fantazii. Když už jsem byl větší, dokázal jsem přečíst i jméno: „Franta Belgičan“. Jméno podivné, neobvyklé, tajemné. A mé první dotazy po původu pomníku nedokázal nikdo…
2.7km
více »
Prženské paseky - socha Husa a sokl bez sochy
Prženské paseky - socha Husa a sokl bez sochy
Zajímavost
Na odlesněném hřebeni s Prženskými pasekami jsem narazil na jednu zajímavost. Nejprve jsem přes plot zahrady naproti hostinci U Holáňů (s rozhlednou) mohl obdivovat kamennou sochu Mistra Jana z Husi, zrobenou v…
2.9km
více »
Socha Jana Husa na Prženských pasekách
Socha Jana Husa na Prženských pasekách
Socha
Toto místo dobře znám, stokrát jsem zde projížděl na kole, na běžkách nebo jen tak pěšky procházkou. Nikdy tu nic nestálo. A najednou se přede mnou vztyčí jako duch bílá, monumentální socha. Asi bych se trochu vyd…
2.9km
více »
Mikulůvka
Mikulůvka
Vesnice
Mikulůvka leží severozápadně od města Vsetín. Obec je rozložena v dlouhém údolí tvořeném stejnojmenným potokem Mikulůvka. Mikulůvka je podhorská obec, kterou najdeme v severovýchodních svazích Host…
3.7km
více »
Velká maminka a "slavný rudý partyzán". Bílová, Rajnochovice.
Velká maminka a "slavný rudý partyzán". Bílová, Rajnochovice.
Pomník
Paseky Bílová. Krásný kousek Valašska mezi Rajnochovicemi a Lázy. Rozlehlá louka vysoko nad krajinou. Pár roztroušených usedlostí a chat. Kolem smrkové lesy, rostou tu jalovce i vřes. A kdykoliv sem přijdu, zasáhn…
3.8km
více »
Skalní krásky na Hošťálkové
Skalní krásky na Hošťálkové
Skalní útvar
Ve východní části Hostýnských vrchů v nadm. výšce asi 36O metrů, leží  v kopcovitém terénu obec Hošťálková. Lesy pokrývají asi 61 % plochy. V hlavně lesnaté oblasti jižní a JZ části se nachází …
4.3km
více »
Oznice
Oznice
Vesnice
Oznice je podhorská obec, která je částečně roztroušena po stráních okolních kopců. Obec leží jihozápadním směrem od města Valašské Meziříčí. Obec obklopují lesnaté stráně Hostýnských vrchů. Ozn…
5.1km
více »
Procházka z Trojáku k rozhledně Maruška
Procházka z Trojáku k rozhledně Maruška
Rozhledna
V blízkosti lyžařského střediska Troják v Hostýnských vrších, stojí v nadmořské výšce 664 metrů volně přístupná rozhledna - Maruška, která je  pro návštěvníky přístupná od roku 2014. Tuto dřevěnou rozh…
5.2km
více »
Z Trojáku přes rozhlednu Marušku a Bludný do Hošťálkové
Z Trojáku přes rozhlednu Marušku a Bludný do Hošťálkové
Cestopisy
A máme tu první zářijovou sobotu, která je už od rána tak prosluněná, že s námi čerti šijou a rozhodujeme se alespoň pro kratší výlet do „Hostýnků.“ Po jedenácté hodině jsme z busu vystoupili na Trojáku, u té znám…
5.4km
více »
Úvratě pod Kelčákem
Úvratě pod Kelčákem
Tipy na výlet
Pod nejvyšším kopcem Hostýnských vrchů v malebném rajnochovickém údolíčku najdete na starých mapách technickou zajímavost - lesní železničku. Arcibiskupští s její pomocí sváželi dřevo s prudkých strání a občas se …
5.8km
více »
Schizofrenní dilema Zbojnické jeskyně. Vrchol Křížový. Ratiboř u Vsetína.
Schizofrenní dilema Zbojnické jeskyně. Vrchol Křížový. Ratiboř u Vsetína.
Jeskyně
„Ty pitomče pitomý, vždyť jsi byl tehdy nejmíň o 20 kilo mladší...“, bezohledně mě peskuje Moje Opatrné Já. Čím hlouběji se do podzemní chodby nořím, tím hlasitěji a naléhavěji zní. a nakonec mě přece jen zastavil…
5.8km
více »
Rajnochovická "Štreka"
Rajnochovická "Štreka"
Technická památka
 Rajnochovice, zabírající svým katastrem ohromnou rozlohu na severozápadě Hostýnských vrchů, jsou známou rekreační obcí. Oblíbeným turistickým cílem se zde staly pozůstatky dvou středověkých hradů, výplaz na mohut…
5.8km
více »
přehrada Bystřička
přehrada Bystřička
Tipy na výlet
Přehrada Bystřička je krásná vodní nádrž, ležící na západním okraji Vsetínských vrchů. Je vyhledávaným rekreačním střediskem.  Stejnojmenná obec Bystřička má kolem tisíce obyvatel. Na…
6.7km
více »
Za koupáním na Bystřičku
Za koupáním na Bystřičku
Tipy na výlet
Pro milovníky koupání, vodních sportů je lákavým cílem letní dovolené nebo výletu skoro 40 hektarová vodní plocha - vodní nádrž Bystřička. Stejnojmenná obec je také místem pro milo…
6.7km
více »
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí
Město
Město Valašské Meziříčí je označováno jako vstupní brána do Beskyd. Město se rozkládá na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Valašské Meziříčí tvoří významnou křižovatku silniční a železniční Dopr…
10.6km
více »
Přehrada Bystřička
Přehrada Bystřička
Přehrada
Přehrada byla postavena již v letech 1907-1912, za Rakouska ? Uherska, ve spojitosti s již tehdy plánovaným kanálem Odra - Dunaj. Bystřička měla (a má) hráz 36.5 m Vysokou a 170m dlouhou, což bylo na tehdejší do…
10.7km
více »